Česká republika dlouhodobě zaostává v podílu žen ve vedení velkých firem. Zatímco ve světě ředitelek přibývá relativně rychle, v Česku je tempo hlemýždí. Zvýšený tlak na firmy má vytvořit vládní podpora návrhu Evropské komise, který korporacím doporučuje zvýšit podíl žen ve vedení společností obchodovaných na burze alespoň na čtyřicet procent.

Česká republika se svým sedmnáctiprocentním zastoupením žen ve vedení zaostává za světovým i evropským průměrem. Ve světě je pětina a v Evropě třetina vedoucích pozic obsazena ženami – a růst tohoto podílu je vícenásobný.

Zatímco rovné příležitosti nachází v byznysu velkou podporu, povinné kvóty už nikoli. Podle vedoucích manažerek je důležité odstranit překážky a přirozeně měnit společnost. Pozitivní diskriminace podle nich může přinést více negativ než pozitiv.

Vláda v minulém roce přijala strategii, navrhující opatření nutná pro dosažení rovnosti žen a mužů v Česku na úrovni srovnatelné s ostatními státy Evropské unie. Za cíl si klade například snížení rozdílu v platech žen a mužů, genderově vyrovnaný poměr zaměstnanců nebo podporu a vzdělávání žen.

„Téma rovnosti žen a mužů se dostává do popředí veřejného zájmu již několik let, a jak je vidno z našich aktuálních statistik, počet žen v představenstvu společností sice pomalu, ale neustále roste,“ říká Diana Rádl Rogerová, řídící partnerka Deloitte Czech Republic.

„Moje zkušenost ukazuje, že při dostatečné účasti žen v nejvyšším vedení většinou dochází k větší diverzifikaci členů správních rad, což v konečném důsledku vede k lepším výsledkům celé firmy. Navíc ženy během současné pandemie opět prokázaly svou sílu a vytrvalost, když se lépe než kdy jindy přizpůsobily nečekaným kariérním výzvám a novým pracovním modelům,“ domnívá se.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar patří dlouhodobě k podporovatelům žen v podnikání. Jako hlavní argument uvádí přínos diverzity k celkové konkurenceschopnosti.

„Jedna z nejhodnotnějších věcí, které v byznysu všichni potřebujeme, je kreativita. A kreativita vzniká z diverzity. Musíte spojit muže, ženy, mladé a starší, domácí a cizince, aby z jejich různých pohledů vzniklo něco originálního a unikátního. Tým složený jen z mužů, stejného věku a národnosti bude věci vidět příliš podobně,“ připomíná Špicar.

Mezi zeměmi s nejvyšším zastoupením žen ve vedení jasně dominují evropské země, částečně díky Evropskou komisí zavedeným čtyřicetiprocentním kvótám u společností obchodovaných na burze.

Země s nejvyšším podílem žen ve vedoucích pozicích:

  1. Francie 43,2 %
  2. Norsko 42,4 %
  3. Itálie 36,6 %
  4. Belgie 34,9
  5. Švédsko 34,7 %
  6. Finsko 32,7 %
  7. Nový Zéland 31,9 %
  8. Jihoafrická republika 31,8 %
  9. Velká Británie 30,1 %
  10. Dánsko 29,6 %

Spojené státy se umístily s 23,9 % na devatenáctém místě. Nejhůře jsou ženy zastoupeny v blízkovýchodních a asijských zemích jako Jižní Korea (4,3 procenta), Kuvajt (čtyři procenta), Saúdská Arábie (1,7 procenta) a Katar (1,2 procenta).

Zatímco pro rovné příležitosti je naprostá většina české společnosti, v otázce povinných kvót, které se česká vláda rozhodla i přes nesouhlas dvou vládních stran ODS a KDU-ČSL přijmout, tomu tak není.

„Za mnohem lepší než povinné kvóty považuji systematickou práci na odstraňování všech možných skleněných stropů, které ženám komplikují kariérní růst,“ komentuje Radek Špicar.

Forbes Woman podzim 2023
Vydání Forbesu Forbes Woman podzim 2023

Kvótám není nakloněna ani Martina Kneiflová, vedoucí partnerka poradenské společnosti EY. „Bylo by škoda, aby firmy ženy nominovaly jen proto, že musí, a vnímaly je tak trochu jako nutné zlo. V řadě případů jsou ženy jen málo odvážné a bojí se o vedoucí pozici ucházet,“ soudí Kneiflová.

„Často mají tendenci podceňovat své schopnosti nebo se bojí, že se ve významné pozici budou muset vzdát rodinného života. V tom mohou pomoci příklady žen, které ve vedení firem jsou a zároveň mají i rodinu,“ připomíná.

Důležitá je podle ní i podpora ve formě mentoringu. „Je pravdou, že v podílu žen ve vedení trochu pokulháváme za západním světem, ale je to podle mě hlavně proto, že jsme toto téma začali řešit výrazně pozdě,“ konstatuje Kneiflová.

Podle podnikatelky a prezidentky Česko-moravské asociace podnikatelek a manažerek Kateřiny Haring je pro větší zastoupení žen ve vedení důležité překonání našich mentálních stereotypů a dalších bariér, ztěžujících profesní život zejména mladým maminkám.

„Jsou to rozhodně omezení týkající se cenově dostupných služeb, které by pomáhaly hlídat děti a pečovat o ně a o domácnost, když se žena rozhodne pracovat. A také očekávání okolí, že matka pracovní ambice nebude mít. To jsou bohužel stereotypy, na které mnoho z nich naráží,“ uzavírá Haring.