Ruské nákupy kryptoměn a kryptoměnové transakce jsou od vypuknutí války na Ukrajině na vzestupu. Nic však zatím nenasvědčuje tomu, že by šlo o něco víc než zoufalou snahu řadových Rusů zachránit své úspory.
Obavy, že by Ruská vláda a napojení oligarchové mohli přes krypto efektivně obcházet mezinárodní sankce, ale přetrvává. USA, Japonsko a také Evropa proto hledá cestu, jak podobné riziko minimalizovat.
Slova ruského poslance Pavla Zavalného, který stojí v čele energetického výboru ruské Státní dumy, ostatně minulý týden opět přilila trochu pomyslného oleje do ohně. „Dlouho jsme Číně navrhovali, aby přešla na platby v rublech a jüanech. S Tureckem to budou liry a rubly,“ prohlásil Zavalnyj s dovětkem, že by Rusko s těmito zeměmi mohlo obchodovat i v bitcoinech.
Platby v bitcoinech podobně jako platby v národních měnách „spřátelených zemí“ mají přitom podle Ruska představovat vstřícný krok. Na ty ostatní pak zbývá namísto digitálního zlata jen zlato skutečné – a případně ty nepříliš populární rubly.
Prohlášení samotné by snad ještě bylo možné považovat za pouhou provokaci a politickou hru. Faktem ale zůstává, že Ruská federace vykazuje od prvního týdne války v oblasti kryptoměn a digitálních aktiv poměrně vysokou aktivitu.
Tuto sobotu, tedy prakticky v návaznosti na prohlášení Zavalného, se nechal slyšet náměstek ruského ministra pro energetiku Jevgenij Grabčak, že by země měla urychleně připravit regulaci kryptoměnového těžebního průmyslu.
„Kvůli právnímu vakuu je regulace tohoto prostoru extrémně obtížná a neexistují jasná pravidla hry. Právní prázdnota by měla zmizet tak rychle, jak to jen bude možné. Potřebujeme představit regulaci, která přidá koncept těžby kryptoměn do našeho právního rámce,“ nechal se slyšet podle agentury TASS. Efektivnější by podle něj bylo nechat rozhodování o volných kapacitách pro bitcoinové těžaře na jednotlivých regionech, než je vnucovat z Moskvy.
Leccos by mohla napovědět i nedávná aktivita ruské centrální banky, která ještě před invazí hlasitě volala po zákazu kryptoměn – v čemž se tehdy zrovna neshodovala s postojem ministerstva financí.
Minulý týden udělila licenci pro vydávání a nakládání s digitálními aktivy největší bance v zemi – Sberbank. Ta má nakročeno k jakési moderované bráně ruského byznysu do světa blockchainu. Společnosti budou moci jejím prostřednictvím vydávat vlastní digitální aktiva pro přilákání investic nebo provádět transakce.
Banka má také nejpozději do května spustit vlastní blockchain. Zůstává však otázkou, jestli půjde o skutečnou otevřenou síť s nezávislými validátory, nebo spíše jen sterilní distribuovanou databázi ovládanou prověřenými entitami uvnitř Ruské federace?
Pokud má Rusko efektivně využívat kryptoaktiva a zároveň si uchovat kontrolu nad kapitálovými toky v zemi, což je pro něj právě teď historicky nejdůležitější, potřebuje to dělat v rozporu s veškerými kryptoideály maximálně centralizovaně. A k tomu již těsně před vypuknutím invaze směřovala chystaná regulace.
Návrh z dílny ruského ministerstva financí přišel s vlastní definicí těžby kryptoměn, potvrdil současný zákaz kryptoplateb za zboží a služby a zastropování množství investovatelných rublů – z dnešního pohledu směšně nízké. Výjimky pro kvalifikované investory a další prověřené subjekty.
Před válkou vyvolával zdánlivě nekonzistentní ruský plán na konečnou regulaci kryptoaktiv jen pobavené úsměvy a kroucení hlavami, dnes dává až děsivě jasný smysl.
Ostatně Rusko neexportuje jen ropu, nikl, dřevo nebo plyn: je také v první pětce největších individuálních dodavatelů globální bitcoinové hashrate a sám Putin ještě před válkou označil těžbu bitcoinu za jedno z ruských es v rukávu.
Pokud by měla na kryptoměnách běžet celá ruská ekonomika, asi bychom brzy narazili na úzké hrdlo – technologické i finanční – a dost možná také na absenci decentralizace a neutrality jednotlivých sítí.
Jedna úvaha je ale lákavá, i když jde trochu o žonglování s veličinami a pojmy. Rusko loni vyvezlo komodity za zhruba 493 miliard dolarů. Jen samotná síť bitcoinu ale v roce 2021 přenesla transakce v souhrnné hodnotě přes třináct bilionů dolarů. Necelá čtyři procenta, která by v takovém objemu představoval ruský export, se v tom snadno ztratí.
Je to ale trochu zjednodušující představa. Když pomineme fakt, že měnových párů bitcoinu, případně dalších kryptoměn s rublem dnes mimo Rusko příliš není, jsou ve hře další faktory. Jedním z nich je omezená transakční kapacita sítě a transakční transparentnost ve spojení s permanentně uchovávanými záznamy.
Tyto vlastnosti sítě mohou vést k situaci, kdy Západ začne tvrdě postihovat všechny, kdo se na sankcionovaných transakcích budou podílet: centralizované burzy, operátory těžebních poolů potvrzujících transakce, provozovatele nodů. Samotná síť je sice neutrální, na to ale část vlivných politiků nehraje.
Když jde o zachování statu quo finančního systému, jdou občas principy stranou. Sekundární sankce lze sice teoreticky obejít prostřednictvím mixovacích služeb – služby sloužící k zatemnění transakční historie – a darknetových tržišť, to ale není zase tak jednoduché a má to své limity, o kterých by mohla vyprávět Severní Korea.
Ta sice z krádeží kryptoměn a ransomwarových útoků úspěšně financuje svůj nukleární program, severokorejští hackeři ale zároveň drží již několik let nevyprané kryptoměny za desítky milionů dolarů – oproti objemu, na který by se muselo dostat Rusko, úplně směšnou částku.
Nad darknetovými tržišti navíc čas od času spadne klec a v okamžiku, kdy harddisky se záznamy obchodů třímá FBI či Interpol, kryptoměnové transakce anonymizované tímto způsobem jsou náhle plně transparentní.
Transakční kapacita kryptoměnové sítě měřená přeneseným objemem ve fiat měnách se přímo odvíjí od hodnoty kryptoměny. Jinými slovy: je celkem snadné přenášet miliardy, pokud stojí bitcoin přes padesát tisíc dolarů. Horší to ale bude, pokud bude stát třeba třetinu.
Rusko zatím nenaznačilo, že by chtělo provádět transakce v rámci mezinárodního obchodu pouze v bitcoinech a nejspíš dobře ví proč. Očividně ale hledá zcela neutrální vzácné aktivum, které by mu pomohlo v mezinárodním obchodu nahradit dolar. Nechme se překvapit, u jakého aktiva se kulička téhle rulety ve finále zastaví.
