Přijde po drahé zimě levnější jaro? Zatím to tak nevypadá, alespoň pokud jde o ceny energií. Po týdnech relativního klidu se ceny plynu a v návaznosti na to i elektřiny dostávají opět na svá nová maxima a zdá se tak, že si opravdu musíme začít zvykat na nový cenový normál. Tedy oproti minulému roku na trojnásobné ceny u elektřiny a až pětinásobné u plynu.
Ceny v současné době nezvedají emisní povolenky, které byly často zmiňovaným viníkem zejména v druhé polovině loňského roku, teď trhu vládne konflikt na Ukrajině a hrozba přerušení dodávek ruského plynu do Evropy.
„Jde o nervozitu z toho, jak dopadnou rozhovory mezi Ruskem a západními odběrateli. Ve středu se objevila zpráva, že Německo spustilo krizový štáb, ve kterém se připravují plány pro případ, že se strany nedohodnou. Nedohoda by znamenala, že plyn bude fyzicky chybět a ceny budou dál raketově růst,“ uvádí pro Forbes energetický konzultant a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor.
Ruský prezident Vladimir Putin navíc ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku 1. dubna platit za ruský plyn v rublech. V opačném případě dojde k zastavení dodávek.
To ale není vše. Ruský nezávislý deník Kommersant do toho ještě dříve ve čtvrtek oznámil, že Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky takového rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že Česko se dostalo na seznam nepřátelských zemí Ruska už kvůli loňské kauze ve Vrběticích, zastavení dodávek plynu by se dotklo naší republiky. Od začátku března je ale kvůli podpoře Ukrajiny v současném konfliktu na seznamu celá Evropská unie.
„To už bychom se přepli opravdu do havarijního plánu. Bez ohledu na ceny, ať už jsou sebevíc vysoké, určitě by se na všechny odběratele nedostalo. Musely by tedy být zaktivovány havarijní stupně, od omezování až po úplné krácení dodávek,“ popisuje Gavor nejčernější, ovšem vůbec ne nereálný scénář. A poukazuje na v současnosti téměř prázdné plynové podzemní zásobníky v Česku.
„V takové situaci doplňovat prázdné zásobníky plynem na zimu by bylo v podstatě nemožné. O to by byla situace krizovější,“ dodává s tím, že Evropu nespasí ani dohoda se Spojenými státy, které slíbily posílat do Evropy 15 miliard kubíků plynu LNG ročně, což představuje desetinu objemu ruského plynu, ani případná dohoda s Katarem, kam se obrací pozornost nejen Česka, ale i sousedního Německa.
Jednak už má Katar domluvené dlouhodobé kontrakty s asijskými zeměmi, a jednak Česko není jedinou zemí, která má o tamní plyn zájem. A i pokud by se dodávky takového katarského plynu domluvily, nezvládly by jeho import terminály LNG v Evropě. Obzvláště v době, kdy do Evropy začne připlouvat plyn z USA.
Podle nedávného vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko zásoby plynu na zhruba měsíc. To je sotva třetina standardně držených rezerv. Například takové Polsko drží zásoby plynu až do konce roku.
Spekulace kolem zastavení dodávek, byť jen do části Evropy, vyhnalo ceny plynu k novým rekordům. Roční kontrakt plynu na energetické burze v Praze ve čtvrtek dosáhl na nová historická maxima ve výši 89,1 eura za megawatthodinu. Před rokem touto dobou byla přitom jeho hodnota pětinová.
A jelikož je plyn jedním z cenotvorných faktorů elektřiny, do výšin roste i tato energetická komodita. Roční kontrakt vystoupal na 186,1 eura za megawatthodinu a od svého rekordu se drží už jen pouhá dvě eura. Loni touto dobou byla cena elektřiny třetinová, dá se tak očekávat, že současné hodnoty se budou i po několika kolech už proběhlých zdražování opět propisovat do vyšších faktur za energie.
S vysokými cenami nebojují jen domácnosti, ale v první řadě tvrdě dopadají na podniky, které se s tím musí vyrovnávat buď snižováním marží nebo zdražováním. I kvůli tomu tak roste všeobecná míra inflace nad deset procent.
„Růst cen plynu je nehorázný, od února loňského roku se jeho cena zvýšila čtrnáctkrát,“ uvedl pro Forbes už v první polovině března ke spotovým cenám, tedy k aktuálním, ne k ročním kontraktům, majitel oceláren Vítkovice Holding Jan Světlík, jehož výrobky se vyvážejí do 130 zemí světa.
Stát už proto chystá cílená opatření, která by měla ulevit jak firmám, tak domácnostem. Třináctibodový plán bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela detailně představovat v následujících dnech až týdnech.
Prvním a podle Síkely nejdůležitějším opatřením z nového balíčku je zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna.
Stát také plánuje firmám z energeticky náročných odvětví kompenzovat nepřímé náklady. Evropská komise program podle Síkely předminulý týden schválila, nyní se jedná o rozšíření výčtu odvětví, která by z něj mohla pomoc čerpat.
Kvůli současné hrozbě zastavení plynu z Ruska ovšem Síkela svolal na pátek krizový štáb.
Ulevit cenám energií by měl příchod jarních a letních teplot, kdy se obecně snižuje energetická náročnost. Hlavním motorem pohybu cen na trhu ovšem stále zůstane hlavně konflikt na Ukrajině.