Mít v kapse poslední dolar, utratím ho za reklamu. Legendární výrok Henryho Forda v tomto případě úplně nesedí, protože společnosti investující v Česku do marketingové komunikace rozhodně nejsou na dně.
S Fordem však jednoznačně souzní v uvědomění si, jak moc je reklama důležitá. Důkazem jsou loňské investice do reklamy u nás: podle Asociace komunikačních agentur (AKA) dosáhly úrovně 125 miliard korun, což oproti předchozímu roku představuje navýšení o zhruba pět miliard.
„Z objemu investic lze vypozorovat, že se zadavatelům vrátil optimismus. Svou roli sehrála i odložená spotřeba domácností v důsledku covidu,“ komentuje výsledky Marek Hlavica, ředitel AKA.
Lídry pomyslného pelotonu jsou Lidl, který na marketingovou strategii vydal téměř 2,1 miliardy korun (o sedm procent víc než v roce 2020), Kaufland s dvěma miliardami (o osm procent víc) a Albert s více než 1,8 miliardy korun (nárůst o čtrnáct procent).
Další velcí hráči reklamního trhu? Čtvrtá je Sazka se 1,7 miliardy korun a stejné hranici se blížila i Alza. Jediná společnost z první desítky, která výdaje na marketing oproti předloňsku utlumila, byl v kosmetice a pracích prášcích působící Henkel ČR. První desítku uzavírá, i když dal do reklamy o čtrnáct procent méně peněz – i tak to ale bylo přes 1,2 miliardy korun.
„Obchodní řetězce si udržely dominantní postavení. Zároveň je evidentní, že se domácnosti začaly opět starat o své vybavení a spotřebitelé starat sami o sebe. Chléb a hry prostě platí v každé době,“ konstatuje ředitel Asociace mediálních agentur (ASMEA) Ondřej Novák.
Všechna uváděná čísla vyplynula z výzkumu, který pro AKA zpracovala agentura Nielsen Admosphere. Stejný výzkum zároveň předpokládá, že letos se celkový objem reklamního trhu dostane až na hodnotu 139 miliard.
„S ukončením pandemie zřejmě přijde silný nárůst
aktivačních kampaní v oblastech podpory prodeje, relationship i
event marketingu. Tlak zadavatelů na splnění obchodních cílů
bude enormní, jak potvrzují i celková čísla růstu nemediálního
trhu, který dynamikou výrazně překonává očekávanou inflaci
roku 2022,“ uvádí David Čermák ze sekce aktivačních agentur
AKA.
Nemediální kanály reklamního trhu jsou v podstatě ty, které jdou mimo televizi, rádio a tisk. U mediálních kanálů se předpokládá nárůst o 61 procent na 77 miliard, u nemediálních o 19,7 procenta na 62 miliard.
U prvních zmíněných má největší podíl na celkovém marketingovém rozpočtu reklamní prostor v televizi, jehož cena vzrostla o čtyři procenta. Největší nárůst ovšem zaznamenal tisk a rádio – o jedenáct procent. „Postcovidová resuscitace mediálního trhu je zřejmá, výsledek překonal odhady,“ dodává Novák.
Průměrný růst hodinových sazeb reklamních a marketingových agentur se letos v lednu meziročně navýšil o 5,5 procenta. Důvodem je zejména míra inflace druhého pololetí 2021 a její nadále rostoucí trend.
Zajímavý je postřeh z každoroční analýzy společnosti CEEC Research: objem loni vypsaných veřejných zakázek tvořil jen 1,5 procenta z celkového komunikačního trhu, konkrétně bylo zadáno 686 zakázek ve výši 1,8 miliardy korun.
V tomto směru Česko zaostává za zeměmi západní Evropy, ve kterých tyto zakázky představují až dvacet procent trhu. Podle AKA to ukazuje na dlouhodobý problém v komunikaci státu se svými občany.
