Brněnský finančník Igor Fait a jeho Jet Investment začátkem roku rozjel třetí fond kvalifikovaných investorů s názvem Jet 3. Netajil se ambicemi získat na nákupy až osm miliard korun a z Jet 3 vytvořit největší private equity fond v Česku. Pak ale přišla ruská invaze na Ukrajinu a svět se změnil…
„Nepochybuji, že se s tím nakonec vyrovnáme, ale bude to zpočátku bolet celou západní společnost,“ říká Igor Fait v rozhovoru. Od února pečlivě sledoval a dál sleduje, jak se ekonomika otřese. Na strategii fondu ale nic zásadního měnit nechce. „Fond stavíme na deset let s dvouletou ochrannou lhůtou navíc. Nepředpokládáme, že by se krize vlekla tak dlouho,“ podotýká.
Jet 3 je během sedmi let už třetí private equity fond Jet Investment, investiční společnost ale pro něj hledá o něco větší cíle, než si vybírala dosud – investice budou směřovat do středně velkých průmyslových podniků v Česku, Polsku, Rakousku, Německu a Slovensku. I kvůli vývoji posledních týdnů Fait v průmyslu očekává velké změny a hodně se chce zaměřit na zelenou energetiku nebo výrobu a vývoj nových materiálů a technologií.
Na nákupy má fond tři roky. Otevřený je institucionálním i individuálním investorům a podstatná část kapitálu by měla přijít od zahraničních finančních institucí. Během desetiletého investičního horizontu očekává Jet Investment až trojnásobné zhodnocení počáteční investice.
Ve stávajících fondech Jet 1, Jet 2 a Jet Industrial Lease spravuje Jet Investment svým investorům 8,5 miliardy korun a během 25 let na trhu přinesl investorům zhodnocení přes 25 procent p. a.
„Fond Jet 2 byl v roce 2021 naplněn a zároveň skončilo jeho dvouleté období investování. Své finance tomuto fondu svěřilo na 160 privátních i institucionálních investorů z Česka i ze zahraničí. Cílem našeho podnikání je otevírat další a další fondy. Naše fondy Jet 1 i Jet 2 byly úspěšné, investoři s námi chtějí investovat, takže přirozeně vzniká trojka. A ani fondem Jet 3 snad nekončíme,“ vzkazuje Igor Fait.
Říkáte, že krize není pro investice špatná věc, ale přece jen, může vaše aktivity negativně ovlivnit současný vývoj? Je vůbec vhodná doba na investice?
Samozřejmě sledujeme vývoj ekonomiky, který je pro nás nesmírně důležitý. Ekonomická krize je na jednu stranu příležitost, protože vám poskytne řadu možností, ke kterým byste se v době konjunktury nedostali. Problém však nastává, když krize přijde ve chvíli, kdy máte nakoupeno, a dotkne se společností v portfoliu. Proto si podniky před akvizicí detailně analyzujeme a hlídáme si zadlužení, které nesmí překročit námi stanovenou hranici.
Na druhou stranu, my necílíme na krátké pozice. Fond stavíme na deset let s dvouletou ochrannou lhůtou navíc. Nepředpokládáme, že by se krize vlekla tak dlouho, takže sinusoidu překonáme a dosáhneme na trajektorii růstu.
Jestli někdo hledá likvidní aktivum, tak to v našem případě možné není, do našich fondů se investuje na delší dobu a je třeba s tím počítat. I když v případě nutnosti jsme dosud vždy našli kupce, který podíl prodávajícího klienta odkoupil.
Jak vaše úvahy poznamenala Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině?
Po pandemii zažila Evropa další strategický šok. Samozřejmě to ovlivňuje celá průmyslová odvětví, rozkolísává trhy a dále komplikuje již v minulých letech covidem poznamenané odběratelsko-dodavatelské řetězce. Nepochybuji, že se s tím nakonec vyrovnáme, ale bude to zpočátku bolet celou západní společnost.
Ve střednědobém horizontu pak očekávám v průmyslu změny technologií, investice do obnovitelných zdrojů energie, úsporná řešení. Rozhodně se třeba urychlí význam vodíku. Výsledkem by měla být energetická samostatnost Evropy a nezávislost na Rusku, což chápu jako alfu a omegu současnosti. Je ovšem jasné, že to nepůjde ze dne na den.
Jak se liší investiční strategie nového fondu od těch předchozích?
V portfoliu fondu Jet 2 je mix malých a středních podniků z oblasti strojírenství, energetiky a automotive. Strategie fondu Jet 3 bude hodně podobná, rozhodně chceme zůstat u průmyslu.
Trochu více se ale zaměříme na Green Deal a dopad na životní prostředí na naší planetě. I u jedničky a dvojky jsme samozřejmě hledali podobné příležitosti, ale ne v takovém rozsahu.
Jet 3 má ambice vaše dosavadní fondy výrazně přerůst, jak toho chcete dosáhnout?
Jet 3 bude výrazně větší, až dvojnásobně. Ale nechceme mít dvakrát tolik cílů, spíš budeme hledat větší cíle. U fondu Jet 1 jsme směřovali k akvizicím podniků, jejichž tržby se pohybovaly kolem jedné miliardy, teď se hranice pravděpodobně zvýší na jeden a půl až dvě miliardy korun.
Je podle vás v Češku dost takových příležitostí?
Primárně se věnujeme investičním cílům v Česku a na Slovensku, nicméně najít velikostně vhodné cíle není téměř možné, proto se teď aktivněji zajímáme o Polsko, Německo a Rakousko, kde je přece jen více příležitostí najít větší společnosti odpovídají našim požadavkům.
Nové teritorium tedy bude střední Evropa?
Stále chceme akvizice aktivně řídit a využívat našich projektových manažerů, kteří jsou v denním styku s výkonným managementem akvírovaných firem. To znamená, že hledáme cíle, které jsou fyzicky blízko České republice. Přesto se můžeme dostat i dál prostřednictvím sesterských či dceřiných společností, které mají větší podniky často mimo střední Evropu.
V jakých sektorech aktuálně vidíte nejlepší příležitosti?
Obecně nás zajímá energetika v moderním pojetí – decentralizovaném a zeleném. Každopádně se nechceme primárně zabývat přímou výrobou energií, zajímají nás firmy, které zajišťují části zařízení, na kterých se energie pak vyrábí, například zařízení pro větrné elektrárny. Ideální je, když to zařízení vyžaduje servis, protože ten vám zajistí byznys na delší období.
Nebudeme ale hledat jen jednotlivé části, budeme se je snažit propojit, abychom mohli pro klienta vymyslet a dodat kompletní řešení, například kombinací solárních panelů s baterií a malou kogenerační jednotkou. Taková řešení pak můžeme samozřejmě i provázat a vytvořit takzvanou virtuální elektrárnu, což je také obor, který nás zajímá.
Máte vyhlédnuté cíle i mimo zelenou energetiku?
Určitě nás bude zajímat výroba moderních materiálů, protože s tím máme zkušenosti díky naší německé akvizici Fiberpreg, kde vyrábíme vlastní karbonové, aramidové a hybridní tkaniny a impregnujeme je. O kompozitní materiály je obrovský zájem a stejně tak o další moderní materiály v průmyslu nebo stavebnictví.
Atraktivní z našeho pohledu budou i železnice, kam se kvůli snižování CO2 přesune velká část přepravy. A v Jet 3 se vrátíme i k sektoru automotive, který prochází určitou krizí, a to může znamenat řadu příležitostí, jak se dostat za rozumnou cenu k dobrým dodavatelským firmám. Každopádně nás nebude zajímat nic, co souvisí se spalovacím motorem.
Takže žádný překvapivý oportunismus?
Naopak. Obecně máme rádi mimořádné příležitosti, takže některé akvizice nemusí souviset s tím, co jsem jmenoval, ale může jít o podnik, ve kterém uvidíme velký potenciál růstu, bude zajímavý cenou, případně nám bude zapadat do portfolia propojením s jinou novou akvizicí.
I u předchozích fondů jste se snažili akvizice seskupovat do synergických oborových platforem. Budete v tom tedy pokračovat?
Rozhodně. Zatímco ve fondu Jet 2 jsou takové oborové platformy tři, celkově jich máme šest a teď jich je v plánu až devět. Dává nám to jednoznačný smysl. Když pořídíme nějakou jádrovou společnost, hledáme pro ni doplňky tak, abychom vytvořili soubor podniků, ve kterém budou fungovat vzájemné synergie, případně je možné je úplně sfúzovat.
Takhle funguje vodíková platforma, kterou jste stavěli ve fondu Jet 2?
To je ideální příklad. V Jet 2 máme tři firmy, které mají blízko k plynové energetice. Nejsou to jen výrobní firmy, ale zabývají se vývojem vlastních řešení. Těchto zkušeností chceme využít a pracujeme s nimi na vývoji samostatné vodíkové technologie. Opět ale nejde o přímou výrobu vodíku, ale o periferie – nebudeme mít vlastní elektrolyzér, ale budeme vyrábět zařízení a systémy, která jsou pro technologii na výrobu vodíku zapotřebí.
A ve společnosti Tedom je naším cílem vyvinout ve spolupráci s výrobci motorů kogenerační jednotku, která bude umět spalovat sto procent vodíku, ty současné to umějí z dvaceti procent.
Zůstáváte u strategie: koupit, uzdravit a dobře prodat? Tak jako u někdejší vagonky ve Studénce, kterou se povedlo vytáhnout z insolvence a před divesticí z ní vytvořit lídra trhu?
Určitě nechceme měnit něco, co je zaběhnuté a úspěšné. MSV Metal Studénka je jen jeden známý případ, ale podobně se nám to podařilo v případě Kordárny Plus a Less & Timber.
Ano, kupujeme firmu, která většinou není v optimální formě, takže máme prostor na to, dostat ji do formy restrukturalizačními změnami, úsporami nákladů, zefektivněním výroby a podobně. Pak se jí snažíme pomoci obchodně a najít pro ni nové trhy, doplňujeme kvalitní management, případně vytváříme nová zastoupení a pobočky v zahraničí. V případně Studénky se navíc podařilo najít ideální addon, které k MSV perfektně zapadly. To byl ideální případ těch synergií.
V takovém případě se dostanete do fáze, kdy můžete dál růst, ale už to vyžaduje další velké investice a delší časový horizont, než umožňuje životnost fondu. To je nejlepší čas na exit. Takovou strategii se budeme snažit replikovat i u fondu Jet 3. Zkušenosti a výsledky na to máme.
