Ráno před šestou se už ve městě začínají tvořit fronty na jídlo. To je na příděl, na lístky. Na benzin či naftu se teď čeká v kilometrových kolonách hodiny. Občas nejde elektřina, občas neteče voda, občas obojí. Havana se rozpadá před očima.
Čím tedy drží Kuba pohromadě? Co víc má než skvělý rum a doutníky? Jak žije a přežívá, když covid zničil turistiku? Kuba má poklad. Lidi. Neuvěřitelně srdečné a přátelské. A talentované. Tenhle poklad čeká na pravou svobodu, na chvíli, kdy se bude moct ukázat v plném lesku a oslnit svět.
Jako by čím dál větší krize přece jen začala drolit tuhý komunistický systém, jako by mezi nápisy patria o muerte, vlast, nebo smrt, probleskoval a prosvítal nový život. Kuba má ve svých lidech ducha a ten chce na světlo. El espiritu de Cuba. Tady je v šesti obrazech.
Alfredo a Annabelle
Už nám schválili nákup čerpadel z Holandska. To je velké vítězství!“ hlásí Alfredo, který se svou ženou Annabelle hospodaří na farmě Finca Tangasuk a snaží se jako v podstatě soukromí farmáři proplout centralizovaným a vyhladovělým zemědělstvím ostrova.
Na všechno musejí pořád dostávat povolení, teď právě na pumpy pro zavlažování, ale i tak tu stvořili skoro zázrak. Na farmě se pěstuje mango, ovoce mamey, ale taky jsou tu rybníky plné tilápií a Annabelle, původem z Nikaraguy, vám jako šéfkuchařka vystudovaná v Paříži připraví lepší než michelinské menu.
Na pan con lechon, sendvič s vepřovým pečeným na ohni, nebo na její gambas con ron, krevety flambované rumem, budete vzpomínat dlouho a nepřestanete se divit, jak protichůdné věci dokáže tenhle krásný ostrov nabídnout.
Leire a Idania
Koupit si v Havaně něco od místních designérů je skoro nemožné. Žádná designérská scéna a místní značky v podstatě neexistují. Jedna ale přece. Clandestina je první.
Leire a Idania sice přišly na schůzku ke svému obchodu na typicky polorozpadlé havanské ulici o půl hodiny později, ale srší z nich tvůrčí energie na tisíce metrů. Leire je původně z Baskicka, Idania se narodila v Havaně.
Právě včera dostaly povolení, že můžou podnikat! Doposavad musely být pod pláštíkem výtvarné dílny. Šije pro ně už třicet lidí, na svou crazy, ale krásnou módu použijí cokoli, co se dá na Kubě sehnat, a dají tomu nový život. Jejich věci se dají koupit přes internet. Tedy pokud na Kubě zrovna bude fungovat.
„Občas tady lítám po Havaně a hledám signál, abych mohla potvrdit objednávku,“ říká Idania. Ostatně, první design a plakát Clandestiny ukazuje prehistorického ještěra, jak překousává optický kabel, který měl připojit Kubu ke světu.
Čekalo se na něj léta, vedl z Venezuely a nakonec se ukázalo, že má na kubánském konci špatnou, nekompatibilní přípojku… To móda z Clandestiny rozhodně se světem kompatibilní je.
