„Musíme to udělat. I když to bude bolet,“ konstatoval na včerejší konferenci The Wall Street Journal šéf americké centrální banky Jerome Powell. Řeč nebyla o ničem jiném než o inflaci, respektive o enormních úrokových sazbách, které si Fed musí už několik měsíců tvrdošíjně obhajovat.
Vrchní centrální bankéř se však ve svém příspěvku za nic neomlouval. Naopak, ve snad nejostřejším projevu, který jsme od něj zatím viděli, neochvějně prosazoval další zvyšování sazeb až za hranici toho, co jsme dle jeho slov dosud považovali za normální.
„Budeme bez váhání navyšovat sazby až do doby, než uvidíme jasné a přesvědčivé důkazy o tom, že inflace klesá. A to i kdyby nás to mělo stát vyšší nezaměstnanost,“ prohlásil Powell v rámci slibovaného rozuzlení, jehož výsledkem by mělo být znovunavýšení kupní síly amerického dolaru.
Ta je dnes ve Spojených státech nejnižší za posledních čtyřicet let. Amerika má přitom podle šéfa centrální banky výjimečně silný pracovní trh a zaměstnanost, kterou teď může obětovat.
Fed podle Powella míří na snížení inflace na pouhá dvě procenta – číslo vskutku ambiciózní, pokud si vzpomenem na hodnotu 8,3 procenta, na které se inflace ještě minulý měsíc pohybovala. Jak vysokou nezaměstnanost by tento plán Spojeným státům přinesl, Powell nespecifikoval.
Zcela jistě by to však bylo více než současných 3,6 procenta, téměř nejnižší úrovně od konce šedesátých let. „Amerika by ustála, i kdyby se dnes nezaměstnanost zvýšila o několik procentních bodů,“ domnívá se vrchní bankéř.
Fed zvýšil začátkem května úrokové sazby o půl procentního bodu. K navyšování přistoupil tento rok podruhé – letos se už ke zvýšení uchýlil v polovině března, poprvé od roku 2018. Jerome Powell na včerejší konferenci navíc znovu naznačil, že podobná rozhodnutí padnou nejspíš i na zasedání Fedu v červnu a červenci.
