Světová média si čím dál častěji všímají bublajícího problému, před kterým zatím spíše strkáme hlavu do písku. Není divu – Evropa nyní řeší zcela jiné otázky. Ještě ani nestačily doznít dozvuky covidu a drtí ji energetická krize.
Tisíce kilometrů od českých hranic přitom kyne světový problém, který se starého kontinentu možná nedotkne přímo, ale nepřímo více než dost. The Economist, BBC, Financial Times, Nikkei… Velká světová média poukazují na blížící se potravinou krizi, která dá do pohybu desítky milionů lidí.
Spouštěčem globálního problému přitom není konflikt na Ukrajině, ale rozhodnutí Indie o zákazu exportu pšenice, které jen podpoří nárůst hladomoru zejména v zemích třetího světa. Podle šéfa Světového potravinového programu OSN Davida Beasleyho má přitom každý jednoprocentní nárůst hladomoru za následek dvouprocentní nárůst migrace.
Beasley poznamenal, že hladomor klepe na dveře ve 43 zemích, kde je jím ohroženo až 49 milionů lidí. „To je 43 zemí, které nás musí nesmírně znepokojovat a které povedou k destabilizaci a masové migraci, pokud tomu nebudeme předcházet,“ uvedl na víkendové ekonomické konferenci v Davosu.
Chmurným předpovědím dává za pravdu i sám generální tajemník OSN António Guterres, který varoval, že současné události mohou způsobit potravinou krizi na několik let dopředu. A poradkyně Bezpečnostní rady OSN Sara Menker byla ještě konkrétnější – podle ní dělí svět od nedostatku pšenice, jejíž produkce spadne na historicky nejnižší úrovně, pouhých deset týdnů.
„Rusko-ukrajinská válka nerozpoutala potravinovou krizi. Jen přilila olej do ohně, který už dlouho hořel. Do krize, kterou jsme zaznamenali dávno předtím, než pandemie odhalila křehkost našich dodavatelských řetězců,“ uvedla v minulém týdnu před zástupci OSN.
Menker vede firmu Gro Intelligence, která pomocí umělé inteligence předpovídá stav potravinové bezpečnosti a s tím související společenské i klimatické změny. S podobným varováním zároveň přišel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země zajišťuje desetinu světové produkce pšenice – s Ruskem, které je sankcemi odstřiženo od Západu, to pak dělá třicet procent.
„Rusko zablokovalo všechny přístavy a všechny námořní možnosti k exportu naší pšenice, ječmene, slunečnice a dalších plodin,“ uvedl Zelenskyj pro americkou televizi Fox News. Kvůli válce se navíc letos na Ukrajině neoseje dvacet až třicent procent zemědělské plochy.
Český agrární analytik Petr Havel obavy chladí a zároveň konkretizuje. Pravdou je, že konkrétně Evropy se nedostatek potravin netýká. Bude však zasažena souvisejícími dopady.
„Řekl bych, že je třeba rozlišovat mezi ekonomickými teritorii. Určitě budou taková, kde lze skutečně použít slovo krize. V západním světě, tedy v Evropě a Severní Americe, ale potravinová krize nehrozí a hrozit nebude, tam jde a půjde spíše o problém s růstem cen, ale ne nedostatkem potravin,“ říká pro Forbes.
Ukrajinský vývoz obilí a olejnin byl z větší části zastaven a ruský vývoz je ohrožen. Obě země společně dodávají dvanáct procent obchodovaných kalorií. Ceny pšenice, které od začátku roku vzrostly o více než polovinu a přesně 16. května vyskočily o dalších šest procent poté, co Indie oznámila, že kvůli alarmující vlně veder pozastaví její vývoz.
„Nejedná se jen o pšenici. Obecný růst cen zvýšil obavy z inflace a to je důvod, proč vláda musela zakázat vývoz pšenice,“ řekl agentuře Reuters jeden z vysokých indických vládních představitelů. Hlavními trhy jsou pro Indii další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě.
Tím se spustilo pomyslné domino, na jehož konci dojde podle odhadů ke stěhování národů. Potravinová krize se dotkne zejména chudého jihu – lidí žijících pod 3,6 dolaru, tedy ani ne stovkou korun, na den. Počet obyvatel čelících závažnému nedostatku potravin se navíc v posledních dvou letech zdvojnásobil z předpandemických 135 na 276 milionů lidí.
Generální tajemník OSN Gutteres rovněž uvedl, že počet lidí žijících v podmínkách naprostého hladomoru se od roku 2016 zvýšil o více než 500 procent. Do pohybu by se proto mohly dát desítky milionů lidí. A mnoho z nich zamíří do Evropy.
„Potenciál k migraci současná situace určitě má, proto by bylo vhodné, aby země nebo oblasti, které mají a budou mít základních zemědělských komodit dostatek, ohroženým oblastem světa pomáhaly,“ dodává Petr Havel, podle něhož mezi nejohroženější patří severní Afrika a Asie včetně samotné Indie a Indonésie.
Varovné prognózy ukazují, že nás čeká daleko větší migrace, než tomu bylo v případě ukrajinských uprchlíků. Jak upozornili světoví lídři v Davosu, svůj rodný kontinent budou hromadně opouštět Afričané, kde se potravinové problémy násobí postupující změnou klimatu.
Evropané – a tedy i Češi – by se na tuto vlnu měli připravit. A stejně tak i na další růst cen potravin. Přitom konkrétně mouka patří k tahounům rekordní inflace: meziročně se její cena zvýšila o více než polovinu a vzhledem k popsaným událostem se dá očekávat další zdražování.
