Česká architektura má v zahraničí skvělý zvuk. Mluví se o ní na Wall Street, Champs-Élysées i na německé Unter den Linden. A Češi o tom často ani nevědí. Přinášíme proto výběr architektonických počinů, které měly v posledních třech letech největší ohlas v zahraničních médiích.
„Jednoznačně nejvděčnějším tématem je architektura rezidenční, soukromá, která má nejblíže k našim osobním snům,“ říká Vendula Tůmová z agentury Linka, která českým architektům pomáhá s propagací a sleduje, jaké projekty mají v cizině největší ohlas. Celkem má Linka v databázi kolem pěti tisíc online článků, které se věnovaly českým stavbám, a dalších pět set jejich autoři vydali v tištěných médiích.
Podle Tůmové je mediální úspěch české architektury v cizině postavený nejen na kvalitě projektů, ale také na úrovni jejich fotografické prezentace. Té v českém prostředí prošlapalo cestu například studio BoysPlayNice, ze kterého později vznikla právě i agentura Linka.
Jaké české stavby tedy ale patří k těm nejoblíbenějším?
Dům na Kozině (Trhové Sviny)
Pro architekty Atelieru 111 je tenhle dům ryze osobní záležitost. Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl si tady totiž navrhli vlastní bydlení. V centrální části malého města propojili a zrenovovali dvě původní stavby, jedna z nich přitom byla v havarijním stavu. Výsledkem je na první pohled nenápadný dům, ve kterém kontrastuje moderní miniminalistické pojetí a tradiční prvky.
Víkendový dům (Bukovany)
Studio Senaa architekti mělo na parcele v Bukovanech původně zrekonstruovat starý dům, ten byl ale v tak špatném stavu, že na jeho místo raději navrhli novostavbu, která však kopíruje půdorys i tvary původního domu.
Výsledná stavba, která je kombinací zděné části a dřevostavby s několika terasami a velkorysou prosklenou obytnou částí, se sice vymyká okolní zástavbě, ale i tak do prostředí moravské vinařské uličky citlivě zapadá. Tuhle architekturu navíc lze zažít na vlastní kůži, majitelé totiž dům pronajímají k rekreaci.
Rodinný
dům v údolí Dyje (Znojmo)
Tahle stavba studia Kuba & Pilař architekti, která je skvělým příkladem hi-tech bydlení v kontextu staré zástavby, patří podle loňského výběru České ceny za architekturu mezi nejlepších třicet počinů u nás. Porota ocenila rodinný dům, který vznikl v proluce mezi domy na nábřeží Dyje ve Znojmě. Zelená střecha, která opticky prochází až k zahradě vyvolává na první pohled dojem, že tady ani žádná stavba není.
Villa Sophia (Praha)
Na hraně trojského svahu s fantastickým výhledem na Prahu stojí Villa Sophia, kterou navrhlo studio COLL COLL a která se zcela vymyká běžným představám o moderním bydlení s umělou inteligencí. Stavba, která zaujala například i New York Times, je totiž prototypem technologického řešení pro chytré domy, kterou vyvíjí sám majitel vily a jeho tým.
Například zabezpečení tady nefunguje pomocí kamer, ale díky speciálním integrovaným senzorům v podlahách. Dům ale například umí i sám sledovat ceny energií na trhu a podle toho se rozhodne, jestli bude topit elektřinou, nebo plynem. Kromě špičkových technologií je v tomhle domě s velkou ústřední místností a velkolepým schodištěm ale i příjemně.
Dům LO (Chřiby)
Na samotě moravské vrchoviny Chřiby vznikl rodinný dům LO podle návrhu Ateliéru Lina Bellovičová, který je výjimečný nejen svou podobou, ale i použitým materiálem. Postavený je totiž z konopného betonu, který se v Česku zatím takřka nevyužívá, přitom má skvělé izolační schopnosti, dá se recyklovat a je velmi odolný.
Dům připomíná dva kameny, mezi kterými je volný, obytný prostor a vše je spojeno velkou deskou – střechou, která je přikrytá zeleným kobercem. Majitel si přál co nejvíc času trávit venku a propojit stavbu s okolní přírodou, proto je po obvodě celé stavby střechou chráněná terasa.
Chata pod Bukovou (Jiřetín pod Bukovou)
Tým ze studia Mjölk architekti se chopil přestavby nedokončené chaty z osmdesátých let v Jizerských horách. Výsledkem je víkendový domek, u kterého šedý brizolit nahradilo černé opalované dřevěné obložení. Ze stejného materiálu je obložená i střecha a komín, a chata tak vypadá jako jeden černý uhlík nebo velká ptačí budka. A zatímco zvenku je dům tmavý, uvnitř je velmi prosvětlený a vzdušný.
Chata jako kajuta lodi (Vranov nad Dyjí)
Na začátku tohohle projektu bylo dědictví po dědečkovi. Majitel zdědil chatu na břehu Vranovské přehrady a přál si novou dřevěnou chatu, která by ale stála na stávajících základech. Úkolu se ujalo studio Prodesi/Domesi a výsledkem je plochou nevelká chata, u níž se autoři inspirovali kajutou lodi.
Nejen kvůli blízkosti vodní hladiny ale i pro praktické uspořádání a využití každého centimetru na maximum. Zvenku je chata skromná, ale uvnitř nabízí moderní a překvapivě prostorný interiér.
Chata
Nové Hamry
Kousek od Karlových Varů vznikla novostavba, za níž stojí studio New How architekti a která připomíná soukromou rozhlednu. Proto má rovnou tři podlaží, nejvyšší z nich s velkým oknem funguje jako ateliér, knihovna nebo jednoduše útočiště s výhledem do stromů. Dřevěnému interiéru, který je velmi strohý, dominuje uprostřed krb a v další části patro z provazové sítě. Do budoucna má být chata i plně soběstačná.
Tři v jednom (Praha)
Tohle je absolutní minimalismus v praxi. Dostat do průchozí místnosti o ploše dvaceti metrů čtverečních kuchyni, jídelnu a obývací pokoj, se může zdát jako neřešitelný úkol. Architekti studia Neuhäusl Hunal si s ním však poradili.
Řešení spočívá v jednom kusu nábytku, do kterého jsou zakomponované všechny potřebné prvky od vybavené kuchyně, přes stůl s židlemi až po pohovku a úložné prostory. Místnost tak funguje podobně jako multifunkční švýcarský nůž, ze kterého si člověk může vybrat funkci, kterou zrovna potřebuje.
Šedesát devět (Praha)
Číslovka 69 sice evokuje sexuální pozici, autoři interiéru ze studia No Architects se však v tomto interiéru inspirovali něčím jiným – dvěma obrazy. Majitelé totiž věděli, že si je budou chtít nechat vystavené ve svém mezonetovém bytě, a tak se architekti při své práci, výběru barevného laděni i tvarů inspirovali právě těmito díly.