Každým dnem je čím dál zřetelnější, že vysokým cenám za energie se letošní zimu opravdu nevyhneme a že ve středu zdvižený varovný prst premiéra Petra Fialy má své velké opodstatnění.
Ceny ročních kontraktů na elektřinu a plyn, které dávají lepší obrázek o tom, kde se ceny budou z dlouhodobějšího hlediska nacházet, se totiž na burzách obchodují na nových rekordech.
„Na vině jsou nové nabídkové šoky, se kterými se musí trh vypořádat a které ohrožují probíhající plnění zásobníku před topnou sezonou,“ píší k aktuální situaci analytici ČSOB.
Konkrétně cena plynu s dodávkami v příštím roce se během tohoto týdne na pražské energetické burze PXE, která kopíruje tu evropskou v Lipsku, dostala nad 112 eur za megawatthodinu.
A jelikož plyn je využíván i k výrobě elektřiny, i její cena zareagovala skokovým růstem. V jejím případě roční kontrakt s dodáním v příštím roce vystoupal nad 262 eur za megawatthodinu, viz následující graf.
Vývoj ceny elektřiny v posledních dvou měsících v eurech /MWh | Zdroj: PXE.cz
Pro širší kontext je třeba doplnit, že ještě před rokem stála elektřina necelých 65 eur za megawatthodinu, dnes se tedy obchoduje za více než čtyřnásobek.
Ceny plynu v Evropě, které se odrážejí na cenách elektřiny, dnes ovlivňuje zejména válka na Ukrajině a snižování objemu posílaného plynu skrz plynovody Nord Stream z Ruska na starý kontinent. A do toho před dvěma týdny přišel i výbuch v jednom z největších amerických LNG terminálů ve Freeportu.
„Ten snížil globální LNG kapacitu asi o 3,5 procenta a dále tak zvýšil napětí na už tak utaženém trhu,“ podotýkají analytici ČSOB.
Středeční projev premiéra Petra Fialy k národu, ve kterém varoval před podzimním cenovým šokem, by tak lidé neměli brát na lehkou váhu. Obzvláště těm, kterým končí na přelomu roku fixace, se mohou ceny zvýšit až pětinásobně, což potvrzují nové ceníky a nabídky od energetických společností na další roky, které už nyní začínají chodit zákazníkům.
Minimálně příští rok tak bude z pohledu cen velmi náročný, a i když vláda vyčlenila 66 miliard na boj s drahými energiemi, v rámci něhož představila i nový úsporný tarif, tak zároveň i přiznala, že všem teď plošně pomoci nemůže, i když ve výsledku nikoho nenechá padnout.
Premiér Petr Fiala zároveň představil vizi, jak se proti vysokým cenám elektřiny bránit do budoucna. „Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti celou síť klíčových tuzemských elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Není to řešení pro tuto zimu, bude to proces, který chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve,“ řekl.
Současným problémem je, že největší výrobce elektřiny v Česku ČEZ je státem vlastněný jen z necelých sedmdesáti procent. Zbytek akcií se obchoduje na burze, a připadá tak minoritním akcionářům. A pokud by stát nyní přišel s regulací cen a tím by i uměle snížil ziskovost ČEZ, poškozoval by tím zájmy menších akcionářů, a od nich by tak rychle přišly žaloby domáhající se finančního vyrovnání.
„Z toho, co pan premiér řekl, připadají v úvahu dvě možnosti. Buď stát vykoupí podíly minoritních akcionářů, a získá tak stoprocentní kontrolu nad ČEZ, nebo ho rozdělí a ovládne jen výrobní část,“ komentuje pro Forbes energetický expert a jeden z minoritních akcionářů ČEZ Michal Šnobr, podle něhož ale v projevu premiéra nezazněly detaily provedení nové strategie a tím ponechal mnoho prostoru ke spekulacím.
Lepší vodítko, jak přesně by měl stát získat kontrolu nad klíčovými tuzemskými elektrárnami, mezi které bezesporu patří například jaderné elektrárny v Temelíně i Dukovanech vlastněné ČEZ, by mohla přinést každoroční valná hromada největší české energetické skupiny naplánovaná na úterý 28. června. Je ale možné, že ČEZ později svolá mimořádnou valnou hromadu speciálně k tomuto tématu.
Tak jako tak, nově nastolená strategie, která má ulevit domácnostem i firmám snížit účty za energie, je otázkou až dalších několika let. Letos tedy nikomu nepomůže.
