Inflaci se stále nedaří zkrotit. Česká národní banka naopak zvýšila její odhad na příští rok z čtyř a půl na devět procent. A nejen to. Zároveň se zavázala letošní zdražování svým vlastním zaměstnancům plně vykompenzovat, což by leckdo mohl považovat za signál pro české firmy, aby se pokusily udělat totéž.
Naprostá většina soukromých firem si však takový růst mezd nemůže dovolit, a to ani v situaci, kdy tlaky zaměstnanců stále sílí, a v některých regionech dokonce hrozí stávkou.
Například vedení jedné z největších firem tuzemského automobilového průmyslu Motor Jikov zažívá v posledních dnech pořádně horké chvilky. Nemůže za to však srpnové sluníčko, ale stávková pohotovost, ve které jsou zaměstnanci její českobudějovické továrny. Místní odbory požadují plošné zvýšení mezd o deset procent, což si však prý jihočeský výrobce motorů kvůli stále rostoucím cenám materiálu a energií nemůže dovolit.
„Situaci řešíme dialogem. Navyšuje mzdy cíleně, od nejnižších a těm produktivním,“ říká člen představenstva koncernu. Motivace k dohodě je u dodavatele dílů pro automobilový průmysl vysoká. Každé zpoždění dodávek pro něj totiž znamená mnohamilionové pokuty. Zároveň věří, že se situace brzy stabilizuje. „Hospodářská komora nabádá pracovníky k rozumnosti a kladení reálných požadavků,“ oceňuje.
Náporu odborových svazů musel nedávno čelit i výrobce letadel Latecoere. Jednání se zástupci odborů už má zdárně za sebou, domluvili se na částečném zvýšení mezd a dalším v průběhu příštích dvanácti měsíců. Pro cash flow firmy je totiž takové řešení únosnější.
A tlaku odborů se paradoxně nevyhnula ani automobilka Škoda Auto, která dříve platila za firmu, jež běžně svým zaměstnancům přidávala nad rámec inflace. Současné události na Ukrajině však výrazně zasáhly do jejího účetnictví, a tak musela míru své štědrosti snížit.
„Zvýšili jsme bonusy, příplatky za noční a penzijní připojištění a vyplatili jsme jednorázovou protiinflační platbu ve výši deset tišíc korun,“ popisuje tisková mluvčí situaci v největší české výrobní firmě, která pracovnímu trhu do značné míry nasazuje laťku.
Téměř nikdo nepřidává víc než deset procent
Podle generálního ředitele personální agentury Grafton, která pravidelně zpracovává detailní přehledy o vývoji mezd v České republice, je plošné zvýšení mezd nad deset procent v komerční sféře naprosto výjimečné.
„Dokonce ani firmy ze segmentu IT nebo e-commerce, které na rozdíl od většiny průmyslu rostly i v době krize, si nemohou současné téměř dvacetiprocentní zdražování svým zaměstnancům plně nebo alespoň z větší části kompenzovat,“ popisuje Malo situaci na trhu.
Najdou se však výjimky. Česká technologická firma DEL se snaží mít nad svými konkurenty v oboru náskok a její vedení si sáhlo do kapes více, než je obvyklé. Začátkem roku přidalo všem svým zaměstnancům o 8 až 13 procent a v létě přistoupilo k ojedinělému kroku:¨¨ „Všem jsme přidali paušální částku přímo do základu mzdy, abychom jim kompenzovali růst ceny energií, potravin a dalšího zboží,“ uvádí Zdeněk Navrátil, marketingový manažer společnosti.
V IT koncernu IBM našli jiné řešení. Ve snaze kompenzovat rekordně vysoké zdražování nabízejí svým zaměstnancům benefit typický pro firmy za Atlantikem: „Všem našim zaměstnancům jsme ve snaze vyrovnat se s rostoucí inflací nabídli slevu na nákup zaměstnaneckých akcií,“ říká Štěpán Lukeš. Motivací firmy je posílit vztah se svými zaměstnanci a více je vtáhnout do jejích obchodních starostí.
Naprostá většina českých firem však nemá na to, aby svým zaměstnancům inflaci vynahradila. Podle Martina Mala se tak průměrné mzdy letos nezvýší výrazněji, než tomu bylo v posledních letech. „Přidává se v řádech vyšších jednotek procent, o deset a více procent velmi zřídka“ říká Malo.
Podnikatelé na to zkrátka nemají finance. A nestojí za tím jen rostoucí ceny materiálů a energií. Mzdy totiž i v minulých letech rostly z důvodu velmi nízké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních sil rychleji, než by tomu bylo v případě, pokud by jejich zvyšování bylo navázáno pouze na zisk nebo produktivitu práce. „Přidávat dnes mohou především obory pracující s vyšší přidanou hodnotou a vyšší mírou marže,“ říká Malo.
Vysokou míru přidané hodnoty vykazuje ve své výrobě miliardář Kvido Štěpánek, majitel Isolit-Bravo. Protože však své zaměstnance odměňuje pravidelně, letos mzdy nezvýší. „Mzdy konstantně udržujeme asi dvacet procent nad úrovní kraje,“ vysvětluje.
Přidat nebo riskovat?
Přidávat naopak bude brněnský Frentech Aerospace Pavla Sobotky, byť spíš z donucení. Nemůže si totiž dovolit svým zaměstnancům nabídnout nižší ohodnocení než několik dalších firem leteckého a vesmírného průmyslu sídlících v moravské Metropoli. Protože se jedná zpravidla o nadnárodní korporace s tradičně vyšší schopností zaplatit si špičkové odborníky, bojí se Sobotka odchodu svých klíčových zaměstnanců, do jejichž vzdělání investoval nemalé prostředky.
A tak si sáhne na dno svých možností a svým zaměstnancům přidá, přestože jeho společnost kvůli covidové paralýze leteckého průmyslu za poslední dva roky poprvé ve své historii vykázala ztrátu.
„I ve velmi složité situaci se nedá dělat nic jiného než zaměstnancům mzdy zvýšit a tím se ještě hlouběji do problémů ponořit. Jsme trochu v nevýhodě oproti velkým, zahraničně vlastněným firmám, pro které jsou stále české mzdy třetinové a tyto firmy je mohou bez velkého rizika podle potřeby navyšovat,“ uvádí Sobotka. Zároveň smutně dodává, že v době, kdy lidé řeší vytrvale rostoucí ceny základních komodit, se motivace jít za vyšším platem neustále zvyšuje.
Také v další české rodinné firmě, výrobci jízdních kol Author, který také nezažívá zrovna lehké časy, dostanou letos zaměstnanci přidáno: „Budeme navyšovat mzdy a benefity, ale ne plošně. Všem je jasné, že při dnešní krizi s dodávkami kol nemáme příliš prostoru k růstu mezd,“ říká majitel firmy Martin Havlena.
Leckde už ale firmy čelí příliš velkým problémům a mzdy zkrátka navyšovat nemohou. To je i příklad textilky Juta miliardáře Jiřího Hlavatého. Firma s osmdesátiletou tradicí se aktuálně potýká s nedostatkem zakázek, a proto většina jejích zaměstnanců zůstává doma.
„Čekáme, zda dojde k oživení našeho hlavního evropského trhu po dovolených, a následně pak budeme reagovat částečnými kompenzacemi,“ vysvětluje Hlavatý. Zároveň dodává, že mzdy svým zaměstnancům zvýšil koncem minulého roku o deset procent.
Jeho kolega z oboru, Pavel Koutný, majitel textilní rodinné firmy Koutný Prostějov, zvýší svým zaměstnancům letos mzdy o šest až deset procent. Víc si prý jako dodavatel uniformy do zemí NATO nemůže dovolit. „S českou armádou jsme před dvěma lety uzavřeli velké množství smluv na čtyři roky a sjednané ceny není možné změnit ani o korunu,“ vysvětluje.
A dodává, že vyrovnávání tak vysoké míry inflace ve mzdách není podle něj ani žádoucí: „Tím by se celá situace ještě zhoršila a inflační spirála by se roztáčela dál a dál.“
