Česká vláda se snaží odpoutat od závislosti na ruském plynu a nachystat se na zimu bez něj. V rámci tohoto plánu slavnostně otevřela nový LNG terminál v Nizozemsku a od jara soustavně naplňuje tuzemské zásobníky.
I díky tomu se republice minulý týden povedlo fungovat zcela bez plynu pocházejícího od válečného agresora.
Ruský Gazprom po plánované třídenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 předminulou sobotu oznámil, že kvůli zjištěným závadám bude zařízení mimo provoz na neurčito. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov pak narovinu řekl, že dodávky plynu do Evropy skrz severní trasu budou obnoveny tehdy, až Západ zruší sankce.
Mnoho lidí včetně těch z řad odborné veřejnosti se domnívalo, že ruský plyn teče do Česka „starou“ trasou přes Ukrajinu a Slovensko. Jenže po detailnějším pohledu na statistiky provozovatele plynovodů Net4Gas se ukázalo, že těkavá komodita ze Slovenska do Česka skrz plynovod Eustream prakticky neputuje.
„Česká republika je již několik let téměř výhradně zásobována přes Německo, tedy nikoli přes Slovensko, a v současné době do Česka proudí plyn také z Německa,“ potvrzuje Monika Cole z tiskového oddělení Net4Gas.
Česko tedy už přes týden skutečně funguje bez ruského plynu. A co víc, dokáže z něj pokrýt nejen spotřebu, ale také plnit zásobníky. Gazprom sice uvedl, že bude do Evropy posílat dál plyn přes Ukrajinu skrz Transgas (tím v současnosti proudí plyn v objemu deset miliard kubíků ročně), jenže ten se na Slovensku stáčí směrem k jihu a k nám se nedostane.
„V prvé řadě je nutno odhadnout, zda současný stav lze považovat za trvalý, či zda ještě nedojde k časově omezenému extempore s obnovením toku plynu přes tranzitní bod Waidhaus. Nepředpokládám, že by impulzem měla být Česká republika – spíše by šlo o náhradu dodávek plynu pro Německo,“ domnívá se energetický konzultant Vratislav Ludvík.
Na to, že je Česko prakticky odříznuto od plynu z východu, jako první z médií upozornil Ekonomický deník. Ten uvedl, že Česko je nyní zásobováno plynem zejména z Norska a terminálů u severního moře.
Tedy přesně z míst, kde premiér Petr Fiala s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem ve čtvrtek slavnostně otevřeli nový LNG terminál, odkud do Česka začne proudit přes tři miliardy kubíků plynu ročně. To by mohlo udržet nezávislost Česka na ruském plynu i v zimě, kdy se energetická náročnost proti letním měsícům prakticky zdvojnásobuje.
Přítomnost norského plynu v české soustavě plynovodů potvrdil už v červencovém rozhovoru pro Forbes šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský.
„Do Prahy v porovnání s loňským rokem teče více plynu z Norska. Víme to proto, že děláme analýzu výhřevnosti plynu a norský plyn má větší výhřevnost než ruský,“ uvedl tehdy s tím, že výsledek je snahou německých obchodníků, kteří se snažili odklánět od ruského plynu – a jejich zájem ve velkém mířil právě do Norska.
Statistiky koordinačního centra vlastníků plynovodů Trading Hub Europe (THE) v Německu vše potvrzují. Dle nich například ve středu do Německa z Norska doputovalo 925 milionů kilowatthodin plynu z celkového importu 2,25 miliardy kilowatthodin. V podstatě celý zbytek – zhruba 1,3 miliardy kilowatthodin – pak přiteklo ze zemí Beneluxu, kde je mnoho LNG terminálů.
To koneckonců přehledně ukazuje následující mapa.
Odkud a kam proudil plyn přes Německo ve středu 7. září 2022 | Zdroj THE
Takový německý import plynu jednak nejenže pokryje spotřebu, ale zároveň našim sousedům vystačí k dalšímu exportu, a to i k nám do České republiky, kam konkrétně ve středu proudilo 252 milionů kilowatthodin. Denní spotřeba Česka přitom v této roční době osciluje kolem sto milionů kilowatthodin a přebytky se tlačí do zásobníků, které jsou dnes naplněny ze zhruba osmdesáti pěti procent.
V českých plynovodech tak dnes pravděpodobně neproudí žádný ruský plyn, nýbrž směs plynů z Norska a z LNG terminálů, kam dodávají například Spojené státy, Katar nebo Alžírsko. Odlišné složení plynu by pak neměl být pro český průmysl problém, jak se nepravdivě traduje z dob socialismu.
„Norský plyn obsahuje větší podíl frakce butanu, a je tudíž kvalitnější či výhřevnější. Z pohledu spalování byly již dávno vytvořeny fake news o nekompatibilitě norského a ruského plynu,“ vysvětluje Vratislav Ludvík. „Jediným oborem, který by pocítil změnu kvality plynu, je sklářství. Zde se však jedná pouze o nastavení délky plamene, nic víc,“ dodává.
Pro zachování současného stavu, tedy nulových dodávek ruského plynu do České republiky, je třeba udržet kontinuitu v dodávkách z ostatních zdrojů v objemu zhruba pěti miliard kubíků ročně.
Ideální by bylo obnovit bilaterální dohody s Norskem, odkud k nám ještě před patnácti lety proudila více než čtvrtina roční spotřeby. V plánu je také výstavba plynovodu Stork II z Polska, o němž česká vláda v minulém týdnu obnovila jednání s polskou stranou.
