Je to konečně tu, staré Ethereum to má za sebou. Co se stalo? Vlastně jen taková technická záležitost, ale s dalekosáhlými důsledky. Kryptoměnovým žargonem: proof of work Ethereum mainnet se po dosažení celkové konečné obtížnosti sloučil s beacon chainem, který pro dosahování síťového konsenzu využívá proof-of-stake.
Přeloženo do češtiny? Pro Ethereum skončila éra těžby. Událost, která po mnoha odkladech nastala ve čtvrtek 15. září v 8:42:42 našeho času s blokem 15 537 393, přináší celou sérii důsledků. Spoluzakladatel a hlavní tvář Etherea, kanadský občan s ruskými kořeny Vitalik Buterin, okomentoval změnu lakonicky na svém twitterovém účtu:
Zdali však šlo o změnu pozitivní, to se teprve ukáže. S přerodem Etherea na proof of stake síť se počítalo od začátku – plán byl poprvé představen v roce 2015. Samotný způsob provedení formou takzvaného „Merge“ pak zaměstnával Ethereum vývojáře od roku 2020. Tehdy byl spuštěný takzvaný beacon chain a následovalo jeho dlouhé testování a ladění, aby samotná „výměna motoru sítě za chodu“ nepřinesla nějaké nemilé překvapení.
Změna algoritmu pro dosahování síťového konsensu s sebou přináší redukci energetické náročnosti sítě. Ethereum Foundation odhaduje její pokles oproti proof of work blockchainu o 99,95 procenta, což je určitě dobré pro ESG, ale méně již pro síťovou bezpečnost – úspornější blockchainy jsou náchylnější vůči novým druhům kybernetických útoků.
S proof of stake dochází také k redukci nově emitovaných etherů, a to rovnou o devadestá procent. Zatímco ještě včera za den vzniklo 13 tisíc etherů, dnes to bude jen 1600. To je jako kdyby bitcoin provedl tři halvingy současně a dopad na síť bude proto v následující týdnech a měsících poměrně dramatický.
Po úspěšném Merge zmizeli těžaři na jiné kompatibilní proof of work blockchainy, případně na smetiště dějin, a novými vládci se stali takzvaní validátoři. Aby se mohl validátor podílet na tvorbě a potvrzování bloků v síti, musí nejprve vložit do zástavy třicet dva etherů, které se na předem definovanou dobu uzamknou a nemůže je dále používat.
Potud alespoň teorie – v rámci DeFi sektoru existuje způsob, jak zastavené kryptoměny tokenizovat a dále používat, ale to odbočujeme. Validátoři dále udržují informace o stavu sítě, což jim dohromady dává poměrně velkou pravomoc a zodpovědnost. Tady právě nastupuje problém, tedy hned dva: jak zaručíte, že validátor nepodváděl? A jak se vyhnete pokusům o cenzuru sítě?
Zjednodušeně můžeme říci, že zatímco proof of work odměňuje minery za to, že dělají správnou věc, u proof of stake validátorů se spoléhá spíše na to, že budou potrestáni (ztrátou všech vložených coinů), pokud udělají věc špatnou. U prvního systému musíte vynaložit vysoké náklady – čím vyšší, tím je síť bezpečnější – k získání kýžené odměny, u druhého jsou naopak náklady na získání odměny nízké, ale systém tvrdě trestá pokusy o podvod.
Mezi největší validátory dneška patří zcela nepřekvapivě velké centralizované subjekty. Jsou to například burzy jako Coinbase, Kraken, Binance nebo společnosti typu Staked.us, Bitcoin Suisse, stakefish a Figment. Dalším takovým centralizovaným bodem je DeFi služba Lido Finance, likvidní stakingový protokol, který sice sám jako validátor nefunguje, ale hrozbu představuje podobnou.
Uvedení validátoři teď disponují dostatečnou mocí pro to, aby úspěšně prováděli cenzuru na úrovni protokolu, přičemž by s tím Ethereum komunita nemohla minimálně řadu měsíců nic dělat. Uživatelé totiž nebudou moci své ethery ze stakingu vybrat před chystaným šanghajským upgradem – a ten je vzdálený zhruba šest až dvanáct měsíců.
S takto rozdanými kartami by stačilo, aby jmenovaní validátoři například přijali za své dodržování amerických sankcí (jako se to nedávno stalo u mixéru Tornado Cash) a je problém na střeše. Cenzura v síti může mít podle Vitalika Buterina dvě podoby a každá z nich je trochu jinak pravděpodobná.
