Pokud do Googlu zadáte „nejslavnější dvojice“, možná se vám zobrazí žebříček, kde na prvním místě budou nejspíš John Lennon a Paul McCartney nebo Tom a Jerry. Stačí však trochu poupravit vyhledávání na „nejúspěšnější podnikatelské dvojice“ a mezi Billem Gatesem a Paulem Allenem nebo Stevy Jobsem a Wozniakem vyskočí i dva někdejší doktorandi na Stanfordově univerzitě: Larry Page a Sergey Brin.
Algoritmus, který v roce 1996 vymysleli a pro který v září 1997 zaregistrovali doménu google.com, se jmenoval PageRank. Programovali ho společně, ale Larry Page psal svou dizertační práci a program hodnotil webové stránky, takže se k němu lépe hodilo Pageovo příjmení.
To vše je již dlouho známo, stejně jako skutečnost, že se z obou mladých akademiků rychle stali multimiliardáři. Dnes se nacházejí v první desítce žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes a velká výročí, která Google, Page a Brin oslaví v nadcházejícím roce, jsou příhodná: čeho přesně dvojice, začínající v nejslavnější garáži na světě, za čtvrtstoletí vlastně dosáhla?
Larry Page před Evropským parlamentem v roce 2009 | Foto: Marcin Mycielski,
Larry Page před Evropským parlamentem v roce 2009 | Foto Marcin Mycielski
Konec dohledu dospělých
Zaměříme se na staršího z dvojice, Larryho Page. A začneme někdy v polovině jeho kariéry, v lednu 2011. Proč? Eric Schmidt, generální ředitel Googlu od roku 2001, tehdy na Twitteru napsal: „Už není potřeba každodenní dohled dospělých.“ A pustil Larryho zpátky do křesla.
Bylo to samozřejmě míněno jako pokus o vtip na adresu Page a Brina, protože obě – tehdy sedmatřicetileté – děti už držely majetek v hodnotě kolem dvaceti miliard dolarů. Navíc mohli spolu se dát dohromady většinu hlasovacích práv ve společnosti. Larry Page se nicméně vrátil do čela každodenního řízení Googlu. Americký Forbes tehdy uvítal jeho jmenování poněkud zlomyslnou poznámkou, že „musí ještě prokázat, že je také obchodník. A není vůbec jasné, zda se mu to podaří“.
Za Schmidtovy vlády se Page profiloval spíše jako systémový inovátor, ale po návratu na pozici generálního ředitele zahájil velkou čistku a během dvou let ukončil desítky neúspěšných pokusů o další revoluční vynálezy. Vyhlásil spíše politiku soustředění se na detaily a stanovil nový firemní cíl dosáhnout „více zásahů s menším počtem střel“.
Byl to sice nepřímý, ale přesto zásadní odklon od slavných, a ne zcela naplněných slov oficiálního dopisu z dob IPO Googlu v roce 2004. „Nejsme normální společnost,“ napsali tehdy Sergey Brin a Larry Page zaměstnancům. „Ani se takovou společností nechceme stát.“
Skončily různé doplňky Google Maps jako vyhledávač bytů na prodej nebo nejbližších očkovacích center proti chřipce. Seznam Killed by Google je opravdu zajímavý přehled, čím vším se Google nestal, i když možná mohl. Některé z těchto pokusů mohly být dnes pro Google užitečné, ale před deseti lety se inženýři a inženýrky ztráceli v nejrůznějších detailech a problémech.
Společnost už v roce 2005 překročila hranici miliardového ročního hrubého zisku. Když se Larry Page vrátil, čistý zisk byl na deseti miliardách. V době, kdy Google dokončil velký úklid a vytvořil v říjnu 2015 novou mateřskou společnost Alphabet, dostal Page otázku, jak vyhodnocuje nadějné projekty.
„To je nejtěžší,“ konstatoval a vysvětlil, že než se v Googlu pustí do práce na nějaké velké novince, ptají se sami sebe:
- Je to opravdu důležité?
- Týká se to všech lidí na světě?
- Dotkne se to každý den velkého počtu lidí?
Zároveň musel přiznat, že druhý největší úspěch Googlu, nákup vznikající mobilní platformy Android, byl spíše dílem šťastné náhody než geniálního plánu. V době, kdy byl Android ještě ve velmi neohrabané fázi, se prý Page při návštěvách u projektového týmu často styděl.
Ukázalo se, že nemá za co. Android se chytil a v roce 2021 překročil počet zařízení se systémem Android tři miliardy. Sám Page shrnul snahu společnosti o diverzifikaci prozaicky: „U každé velké inovace přeceňujete krátkodobý přínos a podceňujete dlouhodobý.“
Když se z dvanácti miliard vrátí tři
Akvizice společnosti Google a jejich načasování se také vydařily. V roce 2005 zaplatil Schmidt za Android směšných padesát milionů dolarů, ale první opravdu velký nákup uskutečnil až v roce 2006, kdy Google za 1,65 miliardy dolarů koupil YouTube.
Jen rok po založení to byly pro začínající videoserver opravdu velké peníze. Tím spíše, že čelil první vlně žalob za porušení autorských práv. O patnáct let později vygeneroval společnosti Google příjmy ve výši 28,8 miliardy dolarů, což je přibližně desetina jejích celkových příjmů.
Zdaleka ne každý Pageův tah ale znamenal podobný jackpot. Několik měsíců po svém návratu například vysázel za někdejšího průkopníka mobilních technologií, společnost Motorola, tehdy nevídaných 12,5 miliardy dolarů. Značky se však Google zbavil po necelých dvou letech – a dostal za ni od Lenova bolestné tři miliardy.
Zásadní otázka, které Google čelí dodnes, byla podle dobového Forbesu následující: „Stane se všudypřítomnou součástí našeho života?“ Jedině to mu zaručovalo dlouhodobou ziskovost.
Krátce po Pageově návratu se zdálo, že dalším velkým byznysem by mohla být rozšířená realita. Ostatně už v roce 2014 zaplatil konkurenční Facebook přibližně dvě miliardy dolarů za výrobce virtuálních přileb Oculus. V případě Googlu se však její pokus o proniknutí na trh virtuální a rozšířené reality nakonec stal jeho asi nejznámějším neúspěchem.
Google Glass, neúspěšné a vysmívané brýle pro rozšířenou realitu, společnost po necelých dvou letech opustila. Čtyřikrát déle vydržela další zbraň proti Facebooku, sociální síť Google+. Dosáhla však „pouze“ dvou set milionů uživatelů, takže zůstala ve stínu Zuckerbergova kolosu a postupně uvadala.
Mnoho projektů, které Larry Page inicioval nebo schválil, přesto běží dodnes. Například samořídící automobil (Google Self Driving Car, později Waymo) vyvíjí Google již třináct let a využívá při tom masivní databázi Google Maps nebo navigace Waze, kterou společnost v červnu 2013 koupila za 1,3 miliardy dolarů.
O vedlejších projektech společnosti Google by se daly napsat tučné bichle, ale co říkají čísla? Z ročních příjmů ve výši zhruba 270 miliard dolarů tvoří vyhledávání a s ním spojené příjmy z reklamy stále osmdesát procent.
Stále tedy platí konstatování, že Google je největší reklamní společností na světě. A s tím samozřejmě souvisí výtka, že výsledky vyhledávání nejsou vždy zcela relevantní. Právě tato kritika se začala objevovat v době Pageova návratu do čela společnosti a postupně přerostla v řadu tvrdých právních sporů v Evropské unii i jinde.
„Google poškozuje uživatele tím, že výsledky vyhledávání falešně prezentuje jako nestranné a seřazené podle zájmů uživatelů, ačkoli fakta ukazují, že tomu tak není,“ shrnul konzultant Scott Cleland podstatu problému již v létě 2011. Dva další segmenty, cloud a „ostatní“ (Google Other), zajišťují společnosti dohromady méně než dvacet procent příjmů. A není zcela jasné, jak velký finanční přínos představuje ekosystém Androidu.
V počátcích Googlu popisoval Larry Page dokonalý vyhledávač jako stroj, který přesně chápe, co máte na mysli, a poskytne vám to, co hledáte. Marissa Mayer, tehdy teprve dvacátá zaměstnankyně Googlu, definovala ideální schopnosti vyhledávače následovně: odpovídá na otázky, rozumí řeči, jazyku, frázím, probíranému tématu, myšlenkovým konceptům, a teprve pak prohledává všechny informace na světě a uceleně uživatelům prezentuje ty relevantní.
Pravděpodobně to neřekla náhodou – za pár týdnů Apple představil svou Siri, jakkoli i ta má k „ideálnosti“ daleko. Téma vyhledávače budoucnosti samozřejmě nezůstalo u Page bez povšimnutí a do Googlu mimo jiné angažoval Raye Kurzweila. Úkolem slavného futurologa bylo revolučně změnit vyhledávání a vnést do něj porozumění přirozenému jazyku. Jakých konkrétních výsledků Kurzweil dosáhl, zatím není jasné.
V současné době už Larry Page (ani Sergey Brin) společnost Google (ani mateřskou Alphabet) přímo neřídí. Shodou okolností načasovali svůj odchod z řídicích pozic těsně před vypuknutím pandemie: z vedení odešli v prosinci 2019 a generálním ředitelem obou společností se stal Sundar Pichai. Původně odborník na metalurgii a materiálové inženýrství působil v Googlu od roku 2004.
Page a Brin si pochopitelně i po svém odchodu ponechali hlasovací práva. Média však stále častěji informovala o jejich životě mimo Google. Nejčerstvější novinka ze světa Larryho Page? Další z velkých projektů jeho srdce, létající autohelikoptéra Kitty Hawk, který měl světu přinést, brzy ukončí provoz.
