U komodity, jejíž cenová křivka obvykle divoce poskakuje jako akrobat na trampolíně, je takové období vážně nezvyklé. „Cena bitcoinu se za poslední dva měsíce pohybuje ve velmi úzkém pásmu plus minus dva tisíce dolarů. To je výjimečné,“ říká Roman Valihrach, šéf největší české kryptoměnové burzy Coinmate.
Valihrach s kryptoměnami začínal již v roce 2011 a v jeho oboru je jedenáct let praxe vizitkou absolutního matadora. I díky loňské investici od Mitonu hodlá Coinmate postupně dosáhnout svého hesla, které zní: Každý by měl vlastnit krypto.
Loni činil objem jejich obchodu 14,6 miliardy korun. Aktuální ojedinělé období stabilní ceny bitcoinu, pro veřejnost pořád zdaleka nejdůležitější z kryptoměn, se ale nerovná období spánku. „Od začátku války objemy i přírůstky nových zákazníků klesají, byť od října vidíme malinké restartování k lepšímu. Spojily se dvě věci, klasická čtyřletá vlna kryptoměn, kdy je rok po peaku ten nejslabší, a ekonomické problémy spojené s válkou, inflací,“ vysvětluje Valihrach. „Zároveň v Coinmate poprvé registrujeme poptávku zahraničních penzijních fondů.“
I to podle něj podtrhuje důležitost situace, v níž se svět začíná dělit na budoucí vítěze a poražené, hlavně kvůli možnostem blockchainu a s ním spojených technologií.
Proč je cena bitcoinu najednou takto stabilní?
Můžu jen spekulovat, zajímavé je ale to, že zatímco index S&P 500 za poslední dva měsíce klesl zhruba o pět procent, bitcoin si teď svoji cenu přibližně drží. Poslední dva roky od vypuknutí pandemie přitom krypto obecně korelovalo s akciovými trhu opravdu značně.
Právě volatilita je pro obchodování zajímavá, rozhýbává ho. Teď lidé ani moc neprodávají, ani moc nenakupují. Nevládne panika, jen se čeká, co bude. Cenové pásmo bitcoinu se dokonce ještě zužuje. Což jednou logicky vyústí v to, že cena vystřelí buď nahoru, nebo dolů.
Co myslíte vy?
I to je divoká spekulace, vyloženě pocitově si myslím, že dno je níže, než kde jsme teď. Ale z dlouhodobého hlediska půjde bitcoin nahoru. Jestli to bude za rok, nebo dřív, to říct nedokážu. Aktuálně je každopádně cena hodně dobrá.
Co další kryptoměny?
Také ethereum má momentálně cenovou křivku podobnou, byť u něj jsou poslední dva měsíce ovlivněny mergem, jeho cena se hýbala na základě této události. Ale nedá se říci, že by se chovalo zásadně jinak než bitcoin, i solana osciluje v úzkém pásmu. Samozřejmě najdeme malé coiny, které budou zrovna propagovány na sociálních sítích a skáče to z nich víc, u těch největších však ne.
Jaký vliv má na kryptoměny to, co se děje v ekonomice, tedy inflace, válka, energetická krize?
Ty narativy se propisují a je zajímavé, že bitcoin začíná skutečně být vnímán i jako hedge proti inflaci – v první polovině roku jsme si dělali výzkum trhu a vyšlo nám z něj, že převážná většina dotazovaných považovala kryptoměny za možnost k rychlému zbohatnutí. Ohledně spoření nebo dlouhodobého ukládání prostředků moc kladných odpovědí nebylo. Poslední dva měsíce však nově příchozí zákazníci píší, že by se chtěli primárně ochránit proti inflaci. Většina z nich.
Zaregistrovaných máte devadesát tisíc klientů, jak se teď chovají?
Budu velmi generalizovat. Část lidí neví, co dělat. Určitá skupina opatrně do bitcoinu vstupuje, aby částečně ochránila svůj majetek. Za posledních pět deset let bylo málokteré aktivum schopné inflaci porazit, naprostá většina obyvatel ztrácí na majetku. Ale nejvíc nákupů bývá ve vrcholných fázích, kdy vládne FOMO (strach z ušlé příležitosti, pozn. redakce), kdy se lidi chovají iracionálně, teď jde naopak o racionální uvažování.
Rozhodně je dobrý čas nakupovat, přikupovat postupně, nesnažit se časovat trh. Další zajímavou věcí z našeho výzkumu totiž je, že osmdesát procent lidí čeká na správný moment a na načasování trhu, ale jen 25 procent trh ve skutečnosti monitoruje. Takže se to, že bitcoin roste nebo klesá, dozvědí až z médií, ale to už je pozdě.
Registrujete na Coinmate něco úplně nového?
Vidíme poptávku od institucí, třeba penzijní fondy chtějí dát dvě až tři procenta svých aktiv do kryptoměn, aby diverzifikovaly – a to je v jejich případě obrovská částka. Od nich je momentálně poptávka větší než od retailu. Ale to mluvím o zahraničních penzijních fondech, ne o těch českých.
Je tohle svého druhu gamechanger?
Každá fáze přitahuje nové spektrum uživatelů. Pamatuju si první bull run, kdy v roce 2012 vyskočil bitcoin na sto dolarů, o rok později na tisíc – ale to byli pořád vyloženě geeci, ajťáci, kteří do detailu chápali technologii a to, čím je schopná měnit svět.
V letech 2017 a 2018 už to byli obyčejní lidé, ale ti s odvahou, ani ne early adopters, spíš innovators. V poslední vlně let 2020 a 2021 přišla široká škála lidí, kteří třeba sice kryptu nerozuměli, ale už si to chtěli zkusit. Pořád se to posouvá dál – a teď nastupují instituce. Začalo to v USA a věřím, že to bude platit po celém světě.
I v Česku? Je naše země v něčem specifická?
Zvláštní je, že Česi jsou obecně konzervativní investoři, ale co se bitcoinu týká, jsme jedni z nejúspěšnějších na světě – podle studie společnosti Invezz jsme číslo jedna v tom, kolik jsme jako národ vydělali na bitcoinu na jednoho obyvatele, a druzí po Švýcarsku v tom, kolik jsme na bitcoinu vydělali na investora.
Adopce už u nás zase tak velká není, byli jsme takto nahoře spíš proto, že technologie se tady pomáhala formovat. Co se týká bližší budoucnosti, je škoda, že regulatorní a právní prostředí tomu moc nefandí. Česko je na tom ještě hůř než Evropa.
V čem?
Třeba zákon, který mimo jiné řeší to, jak je možné uzavřít smlouvu na dálku, tedy i otevřít účet bez fyzické přítomnosti, máme nejhorší v Evropě. Není možné použít moderní prostředky typu videoverifikace a podobně, pořád to řešíme postaru, jsou potřeba dva doklady, platba s popisem, výpis z účtu – je to restriktivní a poškozuje to prostor vůči okolním státům. Totéž platí o bankách, které mají příšerný přístup.
Když teď vstupují do krypta penzijní fondy, co právě banky? Kdy přijdou na řadu ony?
To se koukáme daleko. Banky se musí chovat ultrakonzervativně. Osobně si myslím, že dřív než ty komerční do hry vstoupí centrální banky.
Vaším cílem je mít milion klientů, tedy přibližně každého desátého Čecha. Na jak dlouhou trať je to běh?
Oficiálně je dnes adopce kolem dvou procent. Někdo tvrdí, že až patnáct procent lidí už udělalo investici v kryptu, já spíš věřím těm dvěma. A celosvětová adopce je někde zhruba na čtyřech procentech. Je ale velmi zajímavé, že křivka adopce internetu vychází naprosto shodně s tou u kryptoměn. Když se položí vedle sebe, jsme někde na internetu v roce 1998.
Adopce se tak bude zrychlovat a osobně si myslím, že jakýkoli fintech v budoucnu bude postavený jen na blockchainu. Ta technologie je tak revoluční a zásadní, že naprostá většina lidí si neuvědomuje, co všechno to může pozitivně změnit. Běžný uživatel budoucna ani nepozná, na čem jeho finanční služby běží – tak jako dneska na internetu nevíte, jakým protokolem běhají pakety dat po síti. Stále jsme ve fázi budování základní infrastruktury a jejího zlepšování.
Paralela s internetem konce devadesátých let platí?
Kdo si vzpomene, ví, že kvalitní obrázek se v roce 1998 stahoval minutu. Co mohl člověk tehdy na internetu dál dělat? Napsat e-mail, přečíst si nějaké zprávy. Moc toho nebylo a podobné je to dneska. Ani blockchain ještě samozřejmě není úplně ideální, transakce jsou drahé, trvají dlouho – ale to, co je technologicky připraveno, o čem se baví vědci a odborníci, to bude posun zásadně dál.
Z našeho výzkumu víme i další věci. Že je krypto příliš volatilní, což, jak jsme si řekli, momentálně úplně neplatí. Že lidé nevědí, v jakém čase investovat, bojí se rizik, že kryptu nerozumějí, že někomu naletí, že to špatně dopadne. Regulace zvýší důvěryhodnost a sníží emoce. Uživatelská zkušenost se zlepšuje. Za mě je to nejlepší příležitost dekády, možná i příštích třiceti let.
Je to téměř přesně rok, co do vás investičně vstoupil Miton. Co se změnilo?
Rozrostli jsme se na trojnásobek, stavíme tým a soustředíme se na to, aby perfektně fungoval, nejen co se IT týká. Některé technologie jsme museli obnovit a zlepšit, přešli jsme na modernější. Chtěli bychom také vyvinout mobilní aplikaci. Na tu máme vymyšlené uživatelské prostředí a design, ale chceme to udělat pořádně. Plus zlepšit uživatelské prostředí na webu, aby lidé cítili jistotu a neměli zábrany. My si totiž myslíme, že opravdu každý – ať zkušený investor, nebo obyčejný člověk – by měl vlastnit kryptoměny.
Takové rozmáchnutí už bez externího investora nebylo možné?
Věděli jsme, že přichází regulace a to bude znamenat i obrovské nároky na lidi, jenom právní oddělení bude muset umět plnit všechno, co se po nás bude žádat. Dávalo smysl se spojit s investorem. Dovolím si říct, že Miton je v Česku nejlepší v tom, co dělá, vznikla jim divize Miton C, která se věnuje vyloženě jenom kryptu. A my těžíme z toho, že je čím dál větší, že tam jsou lidi z různých oborů a různých názorů. Snažíme se co nejlépe odhadnout, kterými směry se krypto bude vyvíjet v krátkých a delších časových horizontech.
A kterými?
V kryptu jsem začal v roce 2011 a bylo to strašně zajímavé. Měli jsme zkušenosti z klasických platebních systémů, zkoušeli jsme takzvané e-měny postavené na centralizovaných databázích, naprostá většina z nich nepřežila dobu. Satošiho white paper nám přišel úžasný, přemýšleli jsme ale spíš nad tím, co ta technologie umožní. Ani jsem upřímně nevěděl, jak funguje regulované trad-fi (tradiční finance, pozn. redakce).
Když to teď vidím z druhé strany, funguje to příšerně. Je to přeregulované, spotřebitel je sice chráněný, ale zároveň odkázaný na to žít z úroku, který je pod inflací. Ty možnosti kapitálového trhu, které je krypto schopné přinést… Boston Consulting Group odhaduje, že do roku 2030 bude až deset procent celosvětového HDP tokenizovováno, technologie budou běhat na blockchainu. O výhodách oproti trad-fi by se dalo povídat dlouho, je to komplexní téma.
Máte pocit, že se nyní svět začíná dělit na budoucí vítěze a poražené?
Ano, je to vidět ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku – tady bohužel ne. Jednou z aktivit České kryptoměnové asociace je komunikace s politiky. Jsou tu dvě zásadní věci: daňový časový test na dani z příjmu, kde je krypto zásadně znevýhodňováno oproti tradičním financím, kde při držení aktiva nefunguje tříletý daňový test. Druhým je vytvoření podnikatelského prostředí v momentě, kdy přijde regulace – a to bude brzo.
Myslím si, že by měl vzniknout samostatný úřad pod ministerstvem financí, který by komunikoval s prostředím, byl samofinancovatelný a pomáhal prostředí vzkvétat. Dění venku napovídá, že jiní potenciál vidí a jsou schopni ho uchopit. Pokud nám ujede vlak v této příležitosti, bude to obrovská škoda.
Co se ve vámi zmíněných státech děje?
Věnují se tokenizaci, zlepšují podmínky pro podnikatele tak, aby jim pomáhali, ne házeli klacky pod nohy. Komunikují napřímo s podnikatelským prostředím a snaží se ho formovat tak, aby chránili spotřebitele a zároveň pomáhali podnikání k růstu. Jen v Česku by krypto podle odhadů mohlo mít během příštích deseti let pro rozpočet čistý pozitivní přínos 300 miliard korun. Schopné lidi tady máme.
A možnost je taková, jako kdyby někdo v roce 1998 předjímal a postavil infrastrukturu země na internetu?
No a na rozdíl od těch devadesátek, kdy jsme byli chudá postkomunistická země, jsme teď někde jinde. Možnost je to jiná, stačí ji uchopit.
Jako komunita jsme aktivní. František Vinopal, náš head of legal a zároveň předseda České kryptoměnové asociace, se spolupodílel na komentářích vznikající regulace MiCA, teď byl ve Švýcarsku za účasti státu jednat o možnostech, které krypto nabízí. Jenže se vracíme k finanční regulaci – pyšníme se, že máme nejstabilnější finanční systém, a opravdu to je velké pozitivum, na druhou stranu když se Česká fintechová asociace baví o pomoci začínajícím, posílají je na Slovensko s tím, že tady není možné podnikat.
Které další regiony začínají získávat náskok?
Singapur, Slovinsko, Portugalsko. I tam jsou ještě pořád ve fázi příprav, ale jsou napřed třeba kvůli tomu, že krypto tam jako aktivum podléhá časovému testu a po určitém čase držení není třeba zisky danit. V Česku tomu tak stále není, což pořád nechápu. Tyto regiony přitahují podnikatele dobrými zákony, podporou, nižšími daněmi. USA, Malta, Estonsko… I tam budují základy infrastruktury, která bude v budoucnu schopná přinášet čistý přínos ekonomice.
Jde třeba i o přístup podnikatelů na celosvětový kapitálový trh, bude to fungovat globálně. Cenný papír nad kryptoměnami je vydávaný ve Švýcarsku, protože tomu činí nejlepší podmínky, a tady se tím pádem prodávají švýcarské cenné papíry.
Aktuální vláda se tomu věnuje, zároveň nám bylo řečeno, že priority jsou jiné, zastropování cen energií, důchody, podobné věci. Jenže taková příležitost je tu technologicky jednou za třicet let, bude měnit svět k lepšímu. Byla by škoda ji promarnit.