Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Výlet do Pekingu
Německý kancléř Olaf Scholz vyrazil na jednodenní výlet. Tak o exponované cestě do Číny mluví jeho vlastní úředníci. Ve skutečnosti je ale tenhle „výlet“, během kterého se v pátek ráno Scholz setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, delikátní a ostře kritizovaný.
Po nejnovějších zkušenostech s Ruskem totiž v Německu sílí hlasy, že by země měla být opatrnější v kontaktu s Čínou. Nejen v politice, ale i mezi firmami se otevřeně mluví o tom, že by bylo namístě snížit vysokou závislost na Číně.
Olaf Scholz to ale vidí jinak. Svou náklonnost Číně ostatně demonstroval nedávno, když navzdory návrhům svých ministrů nezarazil čínský nákup části hamburského přístavu. Už za ten schytal kritiku.
Kancléř ovšem sliboval, že během jednání v Pekingu bude mluvit i o lidských právech, vztazích k Tchaj-wanu, Rusku i Ukrajině. Hlavně tam ale jel jednat o ekonomice a budoucí hospodářské spolupráci. Což se okamžitě ukázalo, když čínský prezident Si Ťin-pching Scholze v pátek ráno přijal a navrhl německému hostu posílit spolupráci obou zemí na pozadí změn a otřesů ve světě.
„Čínská lidová republika a Německo jsou přední velmoci s vlivem na mezinárodní scéně. V době změn, kdy vidíme chaos, by naše země měly spolupracovat ruku v ruce,“ řekl Si Ťin-pching podle agentur Reuters a TASS, které se odvolávají na čínskou televizi.
Stejně tak kancléř Scholz podle Reuters ocenil, že je dobré osobně se setkat v napjatých časech, kdy ruská invaze na Ukrajinu ohrozila světový pořádek založený na pravidlech. Scholz podle AFP vyjádřil přání „dále rozvíjet“ ekonomickou spolupráci s Čínou, a to i „navzdory rozdílným názorům“, a také rozvíjet spolupráci v otázkách, jako jsou klimatické změny, potravinová bezpečnost či zadluženost států.
Spolu s Scholzem na cestu do Číny do vládního speciálu nasedl i tucet představitelů významných německých firem, kteří budou muset podle německých médií stejně jako Scholz našlapovat při jednáních v Pekingu po špičkách. Mluví se totiž o tom, že jsou německé podniky příliš závislé na Číně, a podle mocného Svazu průmyslu není alternativa.
„Je v německém zájmu, aby náš průmysl pokračoval v hospodářské spolupráci s Čínou. Vzájemný obchod a investice zajišťují naši stabilitu a prosperitu. Politicky a ekonomicky není oddělení od lidové republiky ani žádoucí, ani rozumné,“ říká šéf svazu BDI Siegfried Russwurm.
Do Pekingu se Scholzem vyrazil například šéf největší chemičky na světě BASF, který patří mezi známé stoupence obchodování s Čínou. Na státní návštěvu se vydal i šéf Volkswagenu, který jen letos do konce září prodal v Číně skoro 40 procent svých vozů. Kromě nich se na „jednodenní výlet“ připojili například i představitelé BMW, Siemensu (ten v Číně působí už od roku 1872) a překvapivě také BionTechu, Adidasu, výrobce dětské výživy Hipp nebo třeba farmakoncernu Bayer.
Černá díra
Minus skoro 40 miliard eur je už pořádná díra v hospodaření. Tak hluboký propad dosud nezažila žádná německá firma. Teď si bolestivý rekord může připsat největší dovozce ruského plynu do Německa, firma Uniper, která za prvních devět měsíců letošního roku vykázala čistou ztrátu 39,3 miliardy eur.
Podle webu Manager Magazin tak jde o vůbec největší ztrátu, jakou kdy nějaká firma kótovaná na burze vykázala. Aby firma nezkolabovala a mohla dál zajišťovat dodávky plynu zákazníkům v Německu, oznámila už na konci září tamní vláda, že společnost převezme a zajistí ji státními kredity.
Zavíračka
Jsou jednou z dobře známých tváří center německých měst. Velké obchodní domy, které od fúze před čtyřmi lety nesou jméno Galeria Karstadt Kaufhof, bývaly místem, kam se sjížděli lidé z celého okolí na velké nákupy všeho možného od bot až po nádobí. Jenže i když se navenek snaží stále tvářit jako nablýskané chrámy konzumu, ve skutečnosti živoří už dlouhá léta.
Teď se síť obchodů dostala už podruhé za poslední dva roky do insolvence, a aby mohla fungovat dál, potřebuje akutně 200 milionů eur. Před novou insolvencí firmu nezachránila ani tučná státní pomoc v celkové hodnotě téměř 700 milionů eur, kterou společnost dostala v posledních letech kvůli pandemii.
Majitel řetězce, rakouský miliardář René Benko, který zbohatl díky obchodům s nemovitostmi a který věřil, že se mu podaří obchodní síť postavit na nohy, tak má pořádný problém. Nejméně třetina z celkem 131 obchodů, ve kterých pracuje přes 17 tisíc lidí, se musí zavřít.
Sám Benko, jehož majetek je odhadovaný na téměř pět miliard eur a který má nyní kvůli korupci problém i doma v Rakousku, se zatím k situaci a budoucnosti obchodního řetězce nevyjadřuje.
Kde ty ženy jsou?
Východ Německa silně připomíná Grónsko. Alespoň pokud jde o to, jakou mají v obyvatelstvu převahu muži. Podle deníku NZZ totiž ve východním Německu panuje velmi ojedinělá situace, kdy v některých oblastech žije až o 25 procent víc mužů než žen. Ve výsledku taková nerovnováha vytváří živnou půdu pro propagandu i rozpad sociální soudržnosti.
Odchod hlavně mladých a vzdělaných žen z regionu navíc pokračuje dál. V některých oblastech na východě jednoduše nevidí budoucnost, a tak se stěhují pryč. Celkově region stárne a blíží se už situaci v Japonsku. Ve výsledku to může mít dopad nejen na sociální smír, ale i další hospodářský vývoj na východě Německa.
