Dmitrij umí zařídit věci. Je to takový ten chlápek, který si vyslechne přání, pak se pár minut bude mračit na telefon, zatímco mu budou co dvě minuty kmitat prsty, jen aby na vás nakonec relativně suše mrknul, že je vše hotovo. Pro pořádek – Dmitrij je manažer restaurace Milos. Restaurace Milos se nachází v Hudson Yards, to je nejnovější pompézní čtvrť v New Yorku.
V New Yorku už patnáct let bydlí Robin Raszka, který zde vybudoval a nedávno prodal svůj startup na digitální avatary s názvem Alter. Více než sto milionů dolarů s možností dalších desítek milionů za něj zaplatil Google.
To je ostatně i tím důvodem, proč zde v Hudson Yards jsme. Robin Raszka je v restauraci Milos, zaměřené na špičkové mořské plody, váženým hostem, utrácejícím nemalé peníze, a tak Dmitrije požádal o laskavost – kvůli focení se potřebujeme co nejdříve dostat na The Edge, což je atrakce na stém patře té samé budovy.
Nachází se tam nejvýše postavený balkon ve městě, ze kterého je bezkonkurenční výhled na všechny strany města, které nikdy nespí. Bez předem zarezervovaného času je to nicméně značný problém. Nikoli však, když máte Dmitrije.
Během pár minut tak s eskortou, která má kartu od všech dveří, procházíme k výtahu a snažíme se nesledovat odsuzující pohledy lidí v něčem, co vypadá jako několikahodinová fronta.
V takovou chvíli se cítíte trochu jako celebrita, trochu jako padouch, nicméně co už. Když se vám v New Yorku nedaří, je to těžké místo k životu. Pokud zde ale uspějete, nic není nemožné. A rozhodně pak nebudete čekat ve frontách.
„Too good to be true, right?“ konstatuje fotograf poté, co nám ukáže náhledy fotek z The Edge, kde právě zapadlo slunce a pulzující Manhattan se rozsvítil. Pozadí za Robinem Raszkou skutečně skrze čočku fotoaparátu vypadá až neuvěřitelně.
Klidně bychom mohli být kdesi na Žižkově před tapetou. Jenže nejsme. Podobně neuvěřitelně každopádně působí celá Raszkova story. Byl členem „Líbímseti gangu“, což byla svého času snad nejpopulárnější česká sociální síť.
Udělal nevyžádaný redesign Instagramu, což ho katapultovalo do Silicon Valley. Steve Jobs mu radil žalovat Google. A prodával taky aplikaci technologické firmě Yahoo. Během posledních pěti let s týmem vybudoval a prodal zmiňovaný Alter.
Projekt, který začínal jako Facemoji a do něhož v minulosti investoval Twitter, umožňuje převádět video do digitální podoby avatarů, kteří zrcadlí váš výraz, pohyby tváře i těla. Zkrátka se za něj jako tvůrce můžete schovat.
Raszka působí v černé kožené bundě, černém tričku a černých džínách poměrně nenápadně. Před rozhovorem i při něm několikrát zmiňuje, že se pořádně nikdy nefotil a jestli raději nechceme použít jeho avatara. Na člověka, který dokázal ve velkém prorazit zrovna v New Yorku, je nejprve relativně zdrženlivý a možná i mírně nervózní.
Malou nápovědou, že to tak nemusí setrvat, jsou černé nehty odkazující na jeho lásku k punku nejen hudebnímu, ale i punku jakožto životnímu stylu. Když si společně po focení dáváme třetí dirty Martini v restauraci Milos, nervozita opadá.
Najednou před námi sedí sebevědomý muž s úctyhodným hlubokým vhledem do mnoha různých témat od umělé inteligence až po italskou kuchyni. Muž, který přemýšlí, zda má jít pracovat do velké korporace, a jenž je přesvědčený, že v šestatřiceti letech má před sebou ještě jednu věc – miliardový startup v dolarech.
Jak se máš?
Je to taková zajímavá situace, protože jsem celou dobu měl nějaký projekt, něco, co mě konstantně zabavovalo. A teď po té akvizici mám takový sabatikl, takže nemám do čeho píchnout. Je to divný limbo stav, protože mám rád hustle a něco budovat mě dělá šťastným. Takže jsem comfortable, ale nejsem úplně happy.
A jak dlouho tahle díra trvá?
Měsíce, každopádně otázka je, jak dlouho ještě bude. U mě jde o zelenou kartu. Mám na to nejlepší imigrač-
ní právničku, jakou jsem mohl mít, a v průměru se to pracovní povolení většinou zprocesuje do šesti měsíců.
Někomu ale trvá půl roku jen se dostat k tomu, aby mu vzali biometrické údaje. Musím ovšem říct, že to na druhou stranu zas tak nehrotím, protože tuším, že se mi v Googlu líbit nebude, a zároveň mám teď prostor vymýšlet eventuální nové projekty.