Tak dlouho se dařilo XIXOIO kličkovat v šedé zóně mezi českými zákony, až to začínalo vypadat, že bude kličkovat navždy.
Hlavním produktem společnosti, zaštiťující se blockhainem, byl donedávna multi-level marketingový prodej vlastního veřejně neobchodovatelného tokenu XIX. Se stovkami milionů, které se firmě podařilo získat od důvěřivých investorů během kryptoměnového býčího trhu, mohlo jít o docela dlouhé a příjemné kličkování.
Jenže XIXOIO bylo vždy pověstné tím, že umí peníze také pořádně roztáčet. A tomu je možná konec. V úterý odpoledne Česko překvapila informace od Seznam Zprávy o probíhajícím zásahu policie v sídle společnosti. Hospodářské noviny následně doplnily, že policii zajímají některé finanční operace, při kterých byly z XIXOIO vyvedeny na soukromé účty desítky milionů korun. Zároveň byli zadrženi hlavní představitelé firmy.
Jak se nám podařilo ověřit, majitel XIXOIO Richard Watzke a ředitel firmy Henry Ertner byli skutečně slovy vyšetřovatelů „omezeni na svobodě“. Nyní probíhá jejich vyšetřování kvůli podezření z podvodu a praní špinavých peněz. Policie navíc společnost podezírá z toho, že nevyvíjela žádný skutečný produkt.
K situaci se obratem vyjádřil bývalý bankéř a investor Radovan Vávra, který ještě v únoru plánoval skrze XIXOIO získat stovky milionů korun pro ztrátovou společnost SimpleCell Networks, kterou tehdy spoluvlastnil. Jejím problémem byla vedle stagnujícího byznysu také technologická závislost na francouzské IoT společnosti Sigfox, která v lednu zažádala o ochranu před věřiteli.
Na slibovanou tokenizaci ale nakonec vůbec nedošlo. Nejprve bylo na počátku března oznámeno její odložení s odvoláním na obavy z dopadů začátku války na Ukrajině a jen o dva měsíce později pak Vávra oznamuje prodej své investiční skupiny Lucrosus Prague Holding, která problematickou SimpleCell vlastnila.
Tím se velký tokenizační sen definitivně rozplynul – a včera se Vávra od jakékoli propagace nebo svého propojení s XIXOIO distancoval.
Právě tento distanc je ale sporný. Minimálně v případě zamýšleného tokenizačního projektu se někdejší bankéř, tehdy coby mediálně protežovaný investiční guru, k propagaci propůjčit nechal. „Nehledáme peníze, ale hledáme peníze s příběhem a dalšími parametry,“ prohlašoval například na společné tiskové konferenci s XIXOIO na obhajobu svého rozhodnutí o výběru prostředků zrovna tímto kontroverzním způsobem.
XIXOIO i SimpleCell chtěly totiž využít principy známé z multi-level marketingu. Základní princip spočíval v tom, že lidé budou přesvědčovat své okolí, aby si také koupili chytrý elektroměr od SimpleCell. Zapojení do projektu mělo proběhnout skrze takzvané IPCO, což je jakýsi podivný hybrid mezi ICO (blockchainová emise nových tokenů, oblíbená hlavně v letech 2017–2018) a klasického IPO.
Obě firmy tehdy uvedly, že investoři budou dostávat výnosy z tržeb celé skupiny SimpleCellu – nikoli tedy zisku, jak je běžné. Na otázky stran praktického fungování však zástupci společností odpovědět nedokázali.
Vávra tehdy prohlásil, že si danou formu investování zvolil, protože nechce, aby v projektu jakkoli figurovala Česká národní banka. Ta se mimochodem v prosinci 2021 poměrně ostře vyhradila proti tomu, jakým způsobem se jejím jménem XIXOIO zajišťuje ve svých dokumentech.
Jak šel vlastně s projektem Richarda Watzkeho čas? XIXOIO se poměrně rychle dařilo získávat rizikový kapitál od soukromých investorů, měla velmi ambiciózní plány a investorské peníze pálila rychleji než americké technologické startupy.
V roce 2018 slibovala revoluční propojení českého kryptobyznysu a bankovní sféry a za tuto myšlenku propagovala i uspořádáním velké kryptobankovní konference. Náklady akce, na které podle šeptandy z trhu silně převažovali neplatící hosté (pokud zde tedy vůbec byli nějací platící), se vyšplhaly na přibližně deset milionů korun.
„Jen hlavní host konference Alex Tapscott, autor první knihy o blockchainu, stál na honoráři půl milionu korun,“ sdělil Forbesu bývalý spolupracovník společnosti, který si nepřál být jmenován. „Za dobu, kdy jsem ve firmě působil, a to se bavíme o období ještě před konferencí, XIXOIO propálilo asi osmdesát milionů,“ dodává náš zdroj, podle nějž se například kupovala luxusní auta na leasing.
Následně nebylo o společnosti několik let prakticky slyšet. Vše se změnilo poté, co XIXOIO během vrcholícího pandemického kryptoměnového býčího trhu začala lovit ve vodách nekvalifikovaných investorů a zaplavila český veřejný prostor obrovskou reklamní kampaní. Tím na sebe strhla i nechtěnou pozornost a média začala klást otázky, na které vedení společnosti nedokázalo dát uspokojivou odpověď.
Bezprostředně po negativní medializaci opustila statutární orgán projektu jedna ze známých tváří, kterými se Watzke a spol. do té doby zaštiťovali – předseda představenstva PPF Group Aleš Minx. S nenadálými odchody se ostatně firma potýká od počátku, kdy projekt krátce po startu opustil jeho spoluzakladatel Nikolaj Rožok, exmanažer služby MoneyPolo. Po zmiňované konferenci pak XIXOIO opouští také prezident přidružené kryptobankovní asociace BACCA Karel Fillner a větší část externího konzultačního týmu.
Dnes XIXOIO tvrdí, že vytváří tokenizační systém, kde firmy získávají nový investiční kapitál. Za tímto účelem vybrala jen od drobných investorů stovky milionů korun, kterým na oplátku nabízí svůj vlastní token XIX. Tokeny však svým majitelům nenabízí žádné záruky podílu z budoucích zisků firmy, ani žádná rozhodovací práva.
Společnost je také podle zdroje Forbesu překapitalizovaná. „Nedává to žádný smysl. Při objemu peněz, které XIXOIO vybralo, je nějaká návratnost spíše z říše snů. Museli by mít v praxi stovky nebo spíš tisíce fungujících tokenizačních projektů, a pak by tu byla alespoň nějaká šance, že poplatky z nich investorům do XIX jejich peníze někdy vrátí,“ domnívá se někdejší spolupracovník.
Firma dle vlastních slov za sebou nějaké tokenizační výsledky má, ale jedná se stále o nižší desítky projektů. Na začátku letošního ledna navíc server Seznam Zprávy upozornil, že zakladatel projektu ve firmě snižuje svůj podíl. Pochybnosti o XIXOIO tak ještě vzrostly. Samotný odprodej podílu ale tehdy zakladatel projektu Richard Watzke komentoval na dotaz Forbesu jako pozitivní signál.
„XIXOIO bylo od počátku nastaveno prokooperativně a zcela racionálně na číslech. Již v roce 2017 bylo určeno k prodeji čtyři krát pět procent kmenových akcií výměnou za kapitál proto, aby prvotní náklady na výstavbu hradili akcionáři, čtyři krát pět procent kmenových akcií určených pro vstup na londýnskou burzu, aby XIXOIO mohlo dále růst na evropské trhy, a sedm procent kmenových akcií pro nejlepší zaměstnance, aby měli kvalitní lidi motivaci podílet se na výstavbě společnosti,“ vysvětloval Watzke.
Co bude dál? Společnost v tuto chvíli zachovává mlčení, ale podle serveru Seznam Zprávy vydala alespoň neveřejné vyjádření adresované majitelům svých tokenů XIX. Ty jsou problematické již samy o sobě, neboť obchodní podmínky společnosti nedávají „investorům“ žádný právní nárok na podíl na jakémkoli hospodářském výsledku společnosti, ani možnost spolurozhodovat o využití případného zisku.
„Proběhly domovní prohlídky a předběžné několikahodinové výslechy u celé řady zaměstnanců, akcionářů, obchodníků a dalších partnerů společnosti. Všichni jsme poskytli plnou součinnost, poskytli jsme veškeré dokumenty, abychom narovnali skutkovou podstatu věci,“ uvedla společnost v prohlášení pro majitele tokenů.
