Hra o výstavbu nového bloku Dukovan za stovky miliard korun se dostala do další fáze. Energetický gigant ČEZ ve středu definitivně potvrdil, že do tendru o dostavbu jaderné elektrárny se přihlásily tři firmy, které už svůj zájem několikrát deklarovaly.
Dnes je tedy jasné, že nový reaktor na jižní Moravě postaví buď americký Westinghouse, francouzská EDF, nebo jihokorejská společnost KHNP. A je také jasné, že budoucnost Česka v oblasti výroby elektřiny tkví v jádru a v obnovitelných zdrojích (OZE). Do obojího nyní musíme mohutně investovat.
„Tendr na dostavbu Dukovan je největší investicí v historii Česka, která je navíc naprosto zásadní pro posílení energetické bezpečnosti naší země,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Problémem je, že zatím můžeme jen odhadovat, na kolik daňové poplatníky v konečném výsledku „největší investice v historii“ vyjde – a jakou minimální cenu elektřiny tak budou muset po desítky dalších let akceptovat na fakturách za energie.
„K ceně nic neřekneme, k nabídkám nebudeme po celou dobu zveřejňovat žádné detaily,“ zní svorně od zástupů ČEZ a samotní uchazeči nejsou o moc sdílnější a odkazují se na obchodní tajemství. „Naším cílem není nabídnout co nejnižší cenu, naším cílem je předložit co nejlepší nabídku,“ uvedl například neurčitě viceprezident EDF Vakis Ramany, který ve středu v Praze vystoupil před novináři.
Definitivním potvrzením zájemců o výstavbu nového bloku se tendr posouvá do své další fáze, ovšem do samotného zahájení stavby je zatím daleko. Podle ideálního harmonogramu by se mělo poprvé kopnout do země až v roce 2030, o šest let později by pak měl nový blok o výkonu 1200 megawattů začít dodávat elektřinu do sítě.
Podáním nabídek začíná jejich zevrubné analyzování a připomínkování ze strany ČEZ. Energetická skupina na něj vyčlenila tým 180 prověřených odborníků a odbornic, kteří se jimi bude pečlivě probírat celý příští rok. Jedna nabídka má přitom kolem deseti tisíc stran a celý proces provázejí striktní bezpečnostní pravidla.
Členové týmu budou několik měsíců docházet do zvláštní místnosti, kam si s sebou nemohou vzít v podstatě nic, ani mobilní telefony nebo poznámkový blok, protože ven nesmí uniknout žádná informace. ČEZ nakonec předá své doporučení o nejlepší nabídce Ministerstvu průmyslu a obchodu – a konečné slovo bude mít v tendru vláda.
„Finální nabídky očekáváme na konci září příštího roku. Poté je vyhodnotí Elektrárna Dukovany II a následně hodnotící zprávu předloží ke schválení státu. Předpokládáme, že smlouvy budou finalizovány v roce 2024,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.
Česko může při výstavbě nového bloku těžit z toho, že si české firmy ještě pamatují výstavbu jaderné elektrárny Temelín, která byla spuštěna na začátku tisíciletí. Mají potřebné know-how a často i pracovníky, kteří se na výstavbě Temelína osobně podíleli.
Cena ale bude diametrálně odlišná. Zatímco dva bloky Temelína vyšly daňové poplatníky na zhruba 98 miliard korun, současné poslední odhady hovořily o zhruba 150 miliardách korun za jediný blok. Vzhledem ke zvyšujícím se cenám práce i materiálu se však i tato částka může vyhoupnout přes 200 miliard.
Alespoň nějaké vodítko nám může dát Polsko, které v partnerství s Američany rozjelo velké jaderné plány. V zemi by mělo vzniknout až šest nových reaktorů, o nichž nyní zástupci tamní energetické skupiny stoprocentně vlastněné státem horlivě vyjednávají. Polskými médii prosakují informace o nabídkách pohybujících se od tří do pěti tisíc eur za postavený kilowatt elektrárny.
Cena se nicméně odborníkům zdá příliš nízká, v Česku se hovoří o pěti tisících eurech minimálně, což by u nového bloku o výkonu 1200 megawatt vyšlo minimálně na 140 miliard korun.
Náklady na výstavbu přitom rozhodnou, kolik budeme v příštích dekádách za elektřinu platit. Když už je elektrárna postavená, samotná výroba elektřiny z jádra patří k nejlevnějším zdrojům: variabilní náklady se pohybují v nižších desítkách eur za megawatthodinu, naproti tomu u plynových elektráren je to dnes kolem tří set eur.
K této ceně je však nutné připočítat fixní náklady, tedy celkové náklady na výstavbu a provoz nového bloku. „Záleží, jak moc na výstavbu přispěje stát. Když přispěje více, o to méně pak bude muset zatěžovat občany na fakturách,“ zní při neformálních hovorech se zástupci ČEZ.
Zde je navíc nutné si uvědomit, že Česko čeká výstavba nejen jednoho bloku, ale v nejbližších dekádách minimálně tří. Nový reaktor v Dukovanech totiž na jaderném výkonu Česka ničím nepřidá, jde vlastně jen o nahrazení starého dukovanského bloku, který už nyní přesluhuje.
Zdroj ČEZ
V plánu je proto dostavba Temelína, kde by měly vzniknout dva další bloky. Navíc je kvůli postupující klimatické změně potřeba nahradit špinavé uhelné zdroje, které po roce 2040 skončí. Uhelné elektrárny dnes přitom zajišťují zhruba čtyřicet procent celkové výroby elektřiny.
V budování nových jaderných zdrojů vzniká v Evropě velká konkurence. Nové bloky se rozhodlo budovat Polsko, které se také potřebuje zbavit závislosti na uhlí, v plánu je výstavba jaderných elektráren ve Francii, v Maďarsku, uvažují o tom i Slovinci nebo Bulhaři. Panují tak obavy, zdali evropské firmy vůbec zvládnou nabídku pokrýt. Například francouzská EDF sdělila, že pokud by tendr vyhrála, do výstavby by zahrnula na 200 českých firem.
Jak ale nedávno pro Forbes uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v této otázce vlastně nemáme na výběr. „Nemá cenu spekulovat o tom, co by kdyby, protože máme svoji práci a musíme ji udělat. Nikdo jiný ji za nás neudělá,“ řekla.
