Řekni mi, na koho máš telefonní číslo, a já ti řeknu, co jsi za člověka. I kdyby takové pravidlo skutečně platilo, pak by zrovna adresář Roberta Maxwella člověku přivodil jen ještě větší bolehlav.
Mediální magnát a fenomenální podvodník československého původu byl v kontaktu s Gustávem Husákem a Michailem Gorbačovem stejně jako s Ronaldem Reaganem a Margaret Thatcherovou.
Kdo byl Robert Maxwell? Muž, který za své hrdinství (hraničící se sebevražedným šílenstvím) získal v 2. světové válce válečný kříž. Byznysman, který sváděl po dlouhé roky vydavatelské boje s Rupertem Murdochem. A také charismatický fešák, který za mlada jako by z oka vypadl hollywoodské legendě Clarku Gableovi.
Byl také otec devíti dětí, z nichž nejmladší dcera Ghislaine Maxwell se pak dostala do mediální pozornosti jako nechvalně proslulá partnerka finančníka Jeffreyho Epsteina – ano, ona někdejší britská společenská celebrita, která byla v souvislosti s Epsteinem shledána vinnou z obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání.
Životu (a také nikdy přesně nevyjasněné smrti) Roberta Maxwella se postupem let věnovalo více knih, ale žádná neposbírala tak univerzální chválu jako dílo Johna Prestona s názvem Pád: Záhadná smrt mediálního magnáta Roberta Maxwella, kterou vydalo s Forbesem spřízněné nakladatelství Barecz & Conrad Books.
Její autor John Preston také není žádná lehká váha: tenhle chlapík stojí jak za knihou Vykopávky (zfilmovanou s Ralphem Finnesem v hlavní roli), tak za předlohou seriálu The Very English Standart o aféře Jeremyho Thorpea, v němž hrál zase Hugh Grant.
Na televizní adaptaci knihy Pád, líčící neskutečné životní a obchodní peripetie Roberta Maxwella, už pracuje britské studio Working Title. A soudě dle obsahu knihy bude věru na co koukat.
Maxwell, který za svého osmašedesátiletého života stihl působit jako mediální magnát, člen britského parlamentu i špion v časech studené války, se narodil jako Ján Ludvík Hoch v tehdy československých Slatinských Dolech.
Jeho cesta vedla z dřevěného domku, který měl místo podlahy udusanou hlínu, přes útěk před nacisty do Francie, válečné ocenění po práce pro západní i východní rozvědky a zdatné manévrování na obou stranách železné opony a ještě dál.
Založil vydavatelství Pergamon Press, stal se úspěšným byznysmanem a protřelým politikem, na něhož se ale tradiční byznysové i politické kruhy dívaly skrz prsty.
V Británii vybudoval koupí mnoha subjektů včetně vydavatelství deníku The Daily Mirror mediální impérium, což završil velkým finále při koupi amerického deníku Daily News a rozšíření vlivu až do Spojených států.
Tohle všechno se navíc v knize Johna Prestona odehrává prostřednictvím přehršle historek, ilustrujících absurdní dění, které se kolem Maxwella odehrávalo, kamkoli vkročil.
Tenhle muž byl schopný domluvit se s šéfem novin, které převzal, že na něj teď potřebuje několik minut přede všemi ječet – ovšem nikoli proto, aby ukázal redakci svou dominanci, ale aby potěšil svou dceru Ghislaine, které se vůbec nelíbilo, že má nějaký šéfredaktor větší kancelář než její otec.
Kolem Maxwella se během toho pohybuje roztodivná skupina osobností, které jen dotvářejí zběsilou atmosféru jeho vlivu. Nepřehlédnutelná je třeba osoba jeho femme fatale Eleanor Berry, dcery bývalého majitele deníku Daily Telegraph, která trpěla schizofrenií i obsedantně-kompulzivní poruchou, s Maxwellovou manželkou Betty sdílela zájem o markýze de Sade, o němž psala diplomovou práci, a k samotnému Maxwellovi ji poutala celoživotní patologická posedlost.
Všechny tyto postavy, ryze osobní epizodky i grandiózní činy spojené s historickými událostmi vytváří pozoruhodné vyprávění o tom, jak velké – a jak zvrácené – osobnosti kráčí mezi námi.
