Za necelý měsíc to bude rok od chvíle, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Ruská ekonomika od té doby úpí kvůli výdajům na armádu, ale také pod tíhou sankcí. Výpadek zboží, které už do země nemůže proudit ze západních zemí, se však Rusové snaží nahradit po svém.
Ruská ekonomika loni podle agentury Bloomberg klesla o 2,7 procenta a letos se má podle odhadů snížit o další 2,5 procenta. To je menší propad, než mnozí experti předpovídali, ale zároveň to nic nemění na skutečnosti, že Rusko je nyní státem, proti kterému je uvaleno největší množství sankcí na světě.
A přestože zatím zemi k dramatickému ekonomickému kolapsu nedovedly, jejich následky jsou dalekosáhlé. Zemi trápí nedostatek zboží prakticky v každém odvětví.
Výpadek zboží ze Západu však využili někteří Rusové k tomu, aby rozjeli vlastní podnikání. Mezi nimi je i sedmatřicetiletá Viktorija Shelanová, jejíž příběh přinesla agentura Bloomberg.
V tuto chvíli tu neexistuje žádná konkurence.
Viktorija Shelanová
Žena pracuje v Moskvě jako manažerka sociálních sítí, nově si teď ale začala přivydělávat prodejem sportovního oblečení, které v zemi schází. Prodává neoprenové vesty, které jí dodává závod sídlící v čínské provincii Kuang-tung.
Továrna na jihovýchodě Číny vyrábí sportovní vybavení pro několik amerických firem. Viktorija se s ní spojila přes čínskou sociální síť WeChat a o pár měsíců později již v Moskvě začala neoprenové vesty prodávat. Byznys rozjela se svou sestrou.
„Myslíme, že po zboží bude velká poptávka. V tuto chvíli tu neexistuje žádná konkurence,“ popsala Ruska pro agenturu Bloomberg.
V Rusku podle Bloombergu začaly fungovat také nové dodavatelské řetězce, které dovážejí zboží technologických firem jako Apple a další západní technologické vybavení. Rusku to umožňuje takzvaný systém paralelního dovozu, který zavedlo loni v březnu.
Díky němu mohou maloobchodníci dovážet zboží ze zahraničí bez souhlasu společnosti, která vlastní ochrannou známku. Jde tedy o neoficiální dovoz z třetích zemí nebo bez zprostředkovatele.
Ruský sociolog Grigorij Judin již dříve uvedl, že Kreml chce paralelním dovozem maskovat dopady války na běžné obyvatele. „Snaží se tím vzbudit jakousi normálnost. (…) Putin nechce, aby Rusové kvůli válce museli změnit své zvyky, ale aby dál žili jako dosud,“ popsal pro deník The Guardian.
Obchodu se západním zbožím a službami se daří například i na platformě Telegram, kde lidé nabízejí dovoz luxusního zboží a elektroniky.
Podle ekonoma společnosti Citfin Tomáš Volfa nicméně Rusko ani přes paralelní import nedokáže plně nahradit výpadek zahraničního obchodu se Západem, maximálně jen v některých dílčích oblastech.
„Ruská ekonomika je malá a slabá a dlouhodobou válku si nemůže dovolit, takže na to doplatí nejvíce běžní Rusové. Import z malých rozvíjejících se ekonomik v Asii je spíš politické gesto, které má vyslat signál, že Rusko nijak výpadek obchodu se Západem neohrozil,“ uvedl Volf pro Forbes.cz. Dovoz do Ruska se loni podle odhadů snížil v porovnání s rokem 2021 o 23,5 procenta.
Rusové se s odchodem nadnárodních společností snaží vypořádat ještě jednou cestou. Západní řetězce, které se ze země stáhly, v Rusku otevírají pod novým názvem a s jiným logem, vždy ale evokují původní značku. Týká se to hlavně restaurací či kaváren.
Například řetězce rychlého občerstvení McDonald’s a Pizza Hut se jmenují Vkusno i točka (v překladu Chutně a tečka) a Pizza N, což odkazuje k tomu, že „N“ v azbuce vypadá jako v latince „H“. Z řetězců kaváren Starbucks a Krispy Kreme se staly Stars Coffee a Krunchy Dream.
