Česká vláda rozjela další kroky směřující k plnému ovládnutí ČEZ státem. Jenže poslední z nich nezpůsobil nevoli jen mezi minoritními akcionáři, ale přímo na legislativní radě vlády.
Chystaný lex ČEZ tak může být ve svém finále neústavní. Zároveň zažil největší výrobce elektřiny v Česku na burze nadmíru dobrý leden. „Akcie ČEZ se na pražské burze rázem dostaly do čela letošní výkonnosti s téměř pětinovým posunem,“ všímá si Jiří Zendulka z Kurzy.cz.
Nový rozruch mezi minoritními investory ČEZ a členy Legislativní rady vlády (LRV) způsobilo čtvrteční projednávaní návrhu novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Mělo jít pouze o transpozici evropského práva do české legislativy, jenže v návrhu se objevily čtyři odstavce navíc, které téměř okamžitě vyvolaly nevoli i mezi právníky.
„Vláda chce přijmout speciální pravidlo: Ke schválení rozdělení ČEZ se zánikem účasti všech menšinových akcionářů má stačit osmdesát pět procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Valná hromada je při takovém rozhodování schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje dvě třetiny základního kapitálu,“ komentoval hlavní změnu člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška.
Jinými slovy, hranici potřebnou pro vytěsnění minoritních akcionářů chce vláda oproti zákonem stanovených devadesáti procentům uměle snížit ne jen o pět procentních bodů, ale fakticky až o dvacet procentních bodů na sedmdesát procent, čímž si ulehčí cestu ke stoprocentnímu zestátnění ČEZ. Menšinoví podílníci by tím ztratili možnost ovlivnit rozdělení a rozhodovat o dalším osudu firmy.
„Absence menšinových akcionářů ve společnosti je z ekonomického pohledu obecně spojena s očekávanou úsporou nákladů, zlepšením kvality řízení společnosti, schopností rychlejší a pružnější reakce na požadavky trhu a lepšího odrážení investičních rizik,“ píše se v důvodové zprávě, která ovšem jen více rozlítila všechny drobné akcionáře.
Ti pak nestandardní postup vidí i v připojení zmíněného přílepku do návrhu zákona až skrze připomínkové řízení, kterého se ale účastnilo jen ministerstvo spravedlnosti. Další resorty už takovou možnost nedostaly. „Šílený je nejen obsah, ale i forma celého procesu. Populismus a extremismus nejhrubšího zrna,“ komentuje vznikající lex ČEZ minoritní akcionář a energetický konzultant spolupracující se skupinou J&T Michal Šnobr.
Za minoritní akcionáře se pak postavila sama LRV. „Zmíněné ustanovení s touto transpozicí nesouvisí, ale součástí novely zákona je. Zatímco k transpozici evropské směrnice LRV neměla žádné vážnější výhrady a vládě ji doporučila k přijetí, u zmíněné pasáže výhrady měla a vládě přijetí této pasáže nedoporučila,“ uvedl ministr pro legislativu a předseda LRV Michal Šalomoun.
Vláda, která v ČEZ vlastní sedmdesát procent akcií, oznámila svůj záměr získat pod kontrolu všechny klíčové výrobní zdroje elektřiny a kritickou infrastrukturu loni v létě. I když se o ČEZ nikde výslovně nepíše, je jasné, že hra se roztočí zejména kolem něj. Premiér Petr Fiala přislíbil, že návrh řešení transformace ČEZ bude hotový v první polovině příštího roku.
Do toho vláda připravuje novou energetickou koncepci, kdy tým ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely právě dokončuje její základní teze. Hlavním výrobním zdrojem elektřiny se v Česku má stát jádro doplněné o obnovitelné zdroje nebo i vodík. A právě ČEZ je jediným provozovatelem dvou jaderných elektráren v Česku, Temelína a Dukovan. Navíc v Dukovanech se rozbíhá tendr na dostavbu nového bloku.
I z tohoto hlediska by bylo dobré, aby stát ze sta procent ovládl ČEZ, respektive alespoň jeho výrobní části – elektrárny. Když bude mít ČEZ vládu naplno za svými zády, bude mít větší důvěru obchodních partnerů a tím i silnější vyjednávací pozici. Podobně na to ostatně šli v Polsku nebo ve Francii, kde právě probíhá proces vytěsnění minoritářů z energetické skupiny EDF.
Ministerstvo financí bohužel zatím neví, jaký přesně model na ovládnutí ČEZ nakonec v Česku zvolí: jestli půjde o plné zestátnění celé skupiny, nebo jen odštěpených částí, ať už se bude jednat o výrobu, obchod, distribuci, nebo nově vzniklou entitu Elektrárna Dukovany II, která má na starost dostavbu nového bloku.
Lednový vývoj akcií ČEZ na pražské burze | Zdroj Prague Stock Exchange
Investoři jsou ohledně dalšího vývoje ČEZ i přes poslední kotrmelce vlády stále optimističtí, když zřejmě očekávají, že vláda nakonec nabídne v rámci povinného odkupu akcií vyšší cenu, než je nyní tržní. Cena akcií ČEZ jen v minulém týdnu posílila o čtyři procenta a od nového roku je pak o celých šestnáct procent výše, když se pohybuje opět kolem 900 korun za akcii.
