Méně stresu, únavy a zdravější osobní život. Tak Britové hodnotí půlroční experiment, kdy od loňského června do prosince chodili do práce jen čtyři dny v týdnu. Naštěstí pro ně si zkrácený pracovní týden chválí i většina zaměstnavatelů, která se do studie zapojila, a u čtyřdenní docházky už zůstala.
Experimentu ve Velké Británii se zúčastnily téměř tři tisíce pracovníků a šedesát jedna firem nejrůznějšího druhu – velké finanční domy, softwarové společnosti, ale také neziskové organizace nebo třeba pivovar či restaurace nabízející populární fish and chips. Zaměstnanci pobírali stejnou mzdu, jako když do práce docházeli od pondělí do pátku.
Z pohledu šedesátisedmimilionové Británie se může zdát experiment zanedbatelný, dosud jde ale o největší studii svého druhu na světě.
A její výsledek? Velká euforie. Celkem padesát šest firem se rozhodlo u zkráceného pracovního týdne zůstat zatím i nadále, třetina z nich opatření zavedla natrvalo.
Pouze tři společnosti v průběhu studie experiment ukončily, ostatní si pochvalují nižší fluktuaci pracovníků a snížené riziko vyhoření. Informovala o tom agentura Bloomberg, která se odvolává na závěry společného pozorování Cambridgeské a Bostonské univerzity a think tanku Autonomy.
„Firmy odvedly skvělou práci a s novým režimem jsou opravdu spokojené,“ komentovala to ekonomka z Bostonské univerzity Juliet Schorová, která na britské pilotní studii spolupracovala.
Spokojenost nepotvrzuje jen vedení firem, ale i zaměstnanci. Mezi nimi třeba Britka Faye Johnson-Smithová, která působí v neziskové organizaci Citizens Advice, jež pomáhá lidem s dluhovým poradenstvím nebo bytovou krizí. Její zkušenost přinesl web BBC.
Johnson-Smithová během zkráceného pracovního týdne udělá podle svých slov stejné, ne-li větší množství práce a volný den využívá k nabrání sil a také má díky tomu čas věnovat se svému koníčku – pečení. Po návratu do zaměstnání je odpočatá a připravená „vrhnout se naplno do práce“, jak popsala.
Experiment, který může přinést revoluci na pracovním trhu, si pochvaluje i její zaměstnavatel – charita Citizens Advice. Výkonná ředitelka Alison Dunnová uvedla, že mezi pracovníky klesl počet vyhoření. Je to přitom trochu paradox, protože se podle ní zaměstnanci v této době nacházejí ve velkém stresu kvůli ekonomické krizi, kdy většina společnosti chudne.
„Čtyřdenní pracovní týden naprosto zafungoval ve většině sfér našeho byznysu,“ řekla Dunnová pro BBC. Podotkla ale, že nějaké mezery stále jsou. Nevládní organizace musela například najmout více zaměstnanců, aby dokázala bez problémů obsloužit poradenské centrum.
Dunnová ale doufá, že ve finále čtyřdenní pracovní týden přispěje k nižším nákladům na nábory zaměstnanců, protože se sníží fluktuace pracovníků, kteří budou také méně nemocní. To už teď potvrzují závěry pozorování. Podle výzkumníků se snížil v porovnání se stejným obdobím roku 2022 počet čerpání „sick days“ o šedesát jedna procent.
Většina zaměstnanců, která se do půlroční pilotní studie zapojila, si pochvaluje také lepší skloubení osobního a pracovního života. Šedesát procent z nich uvedlo, že pro ně bylo snazší obě sféry skloubit, dvaašedesát procent si pochvaluje více času na společenský život. A výrazně vzrostl také čas, který muži věnovali péči o děti.
Kratší pracovní týden nijak nezahýbal ani s příjmy společností, byť údaje o své finanční kondici poskytlo výzkumníkům jen třiadvacet firem zapojených do experimentu. Podle těchto dat příjmy v průměru mírně vzrostly o 1,4 procenta.
Pozitivní závěry přinesly i totožné experimenty z dalších zemí, například ze Spojených států nebo Austrálie, do tamních pilotních studií se ale zapojilo méně firem. „Dostali jsme v podstatě velmi podobné výsledky,“ řekla Schorová.
S čtyřdenním pracovním týdnem experimentují i některé státy Evropské unie, v Česku k němu ale zaměstnavatelé přistupují jen opatrně. Pracovní doba v tuzemsku, která se rovná čtyřiceti hodinám týdně, je přitom podle statistického úřadu Eurostat nad unijním průměrem.
Najdou se ale i hlasy, podle nichž zkrácená pracovní doba neoplývá jen benefity. Například podle výkonného ředitele britské firmy Domestic & General Matthewa Crummacka se může poměrně snadno stát, že se nečekaně objeví nějaká práce, která se prostě musí odbavit, a pracovník kvůli tomu bude muset přijít do práce i pátý den.
„Se čtyřdenním pracovním týdnem ztratíte flexibilitu,” citovala Crummacka agentura Bloomberg. Britský ekonom Jon Boys, který působí v institutu zaměřujícím se na řízení lidských zdrojů Chartered Institute of Personnel and Development, k tomu podotkl, že pětinové snížení počtu hodin v práci vyžaduje zvýšení produktivity zaměstnanců o pětadvacet procent.
Bloomberg také připomněl, že někteří Britové chtějí podle jiné z nedávno zveřejněných studií naopak pracovat více hodin v týdnu. Mnozí z nich to vidí jako příležitost, jak si v době ekonomické krize vydělat více peněz, protože mají strach o rodinný rozpočet. Hospodářská situace v zemi není nikterak růžová a lidé bojují s růstem životních nákladů. Inflace se loni vyšplhala nejvýše za čtyři desítky let.
