„Pozastavte vývoj umělé inteligence!“ žádá tisícovka zásadních osobností technologického světa v otevřeném dopisu. Není to poprvé, kdy nový vynález budí obavy. Zvlášť, když přináší i naději.
Rok 1511
Kafe? Šílený vynález, který je potřeba zakázat! Tak rozhodl správce města Mekka Hayır Bey a nechal spráskat kohokoli, kdo by si troufl kávy byť jen srknout.
Problém však ve skutečnosti nebyl v samotném démonu kávy, ale v rozšíření prvních kaváren, které byly dosud nevídaným místem výměny myšlenek akcelerovaných kofeinem (a ne pokroucených alkoholem) – a tudíž i semeništěm možné sekulární rebelie.
Zákaz kávy uvádí kniha Innovation and Its Enemies jako klasický příklad tření mezi potřebou inovace na jedné straně a tlakem na zachování dosavadního společenského řádu na straně druhé, na něž krom kávy narazila i první lednička či mechanizace zemědělství.
Rok 1907
Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, to ví lidstvo od nepaměti. Za 1. světové války si však v masovém měřítku připomnělo, že jde též o to, jakého pána ten oheň má.
Když německý chemik Fritz Haber extrahoval ze vzduchu dusík ve formě čpavku, vynalezl průmyslová hnojiva, která uchránila svět před hladomorem a za sto let vedla k nárůstu populace z 1,6 na sedm miliard lidí.