Konec války na Ukrajině je v nedohlednu. Západní svět ale už teď řeší poválečnou obnovu, tedy takzvaný Marshallův plán pro Ukrajinu. A české firmy chtějí být u toho, až do země začnou proudit peníze na její rekonstrukci.
„Pro tuzemské firmy tam leží velká příležitost,“ přikyvuje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, podle kterého si obnova válkou zdevastované země vyžádá investice ve výši zřejmě stovek miliard dolarů. Odhady na konečnou částku však s neutuchajícími útoky stále rostou.
Po konci války najdou na Ukrajině zakázky zejména firmy působící ve stavebnictví, energetice, dopravě nebo třeba zdravotnictví. U Hospodářské komory projevilo zájem podílet se na poválečné obnově přes sto českých firem. Ze zaměření převažuje těžba a zpracování nerostných surovin, strojírenství, stavebnictví a energetika.
Kopečný ale upozorňuje, že české podniky budou muset obstát v globální konkurenci firem, které o nadnárodní tendry také projeví zájem.
Mezi firmami, které by rády po válce nabídly Ukrajině své služby, je i společnost Betonbau specializující se na výstavbu trafostanic a technických budov. V únoru se zúčastnila i mezinárodního veletrhu Rebuild Ukraine.„Ukrajina momentálně potřebuje výstavbu nové energetické infrastruktury, protože všechno zničila válka. Naše firma tohle umí, a tak chceme své služby Ukrajině nabídnout,“ popisuje ředitel společnosti Marek Felsinger.
Stejně to vidí i dodavatel betonových výrobků Prefa Brno. Firma zvažuje tři možnosti, jak s Ukrajinou navázat obchodní vztahy, a v zemi hledá potenciální partnery.
„První možností je vybudovat v zemi výrobní závod na ,zelené louce‘ a začít s výrobou tam, protože know-how na to máme. Další možností je začít vyrábět ve spolupráci s nějakým silným výrobcem nebo stavební firmou na Ukrajině. Poslední zvažovaný scénář je vozit výrobky přímo z Česka,“ říká obchodní ředitel firmy Jiří Stix. Dodává, že je ale třeba vše důkladně zvážit z finančního hlediska, protože s betonem jako těžkým materiálem se pojí vysoké přepravní náklady.
Prefa Brno je také jednou z několika desítek českých společností, které se přidaly k platformě Business klub Ukrajina. Iniciativu vytvořilo minulý rok ministerstvo průmyslu a je otevřená všem firmám, jež se chtějí zapojit do obnovy Ukrajiny.
Také česká vláda si totiž uvědomuje, že pro tuzemský byznys je poválečná rekonstrukce, jejímž vzorem má být Marshallův plán z přelomu čtyřicátých a padesátých let, šance. „Jsou zde otevřené dveře, je to příležitost, kterou lze využít,“ uvedl loni na podzim premiér Petr Fiala.
Podle politiků může zdejším firmám pomoci, že se Česko řadí po bok států, které Ukrajině od začátku války pomáhají nejvíce. Zejména dodávkami těžké vojenské techniky.
Kopečný ale upozorňuje, že při výběru firmy, která danou zakázku vysoutěží, to nebude hrát příliš velkou roli. O vítězích budou rozhodovat mezinárodní organizace, ne Ukrajina. Ukrajinské firmy nicméně podle něj o spolupráci s českými podnikateli stojí.
Některé tuzemské firmy se přitom v minulosti zdráhaly na Ukrajině podnikat kvůli korupci, která v zemi představuje dlouhodobý problém. Téma je to pro podnikatele i teď, byť se shodují, že situace se v průběhu let zlepšila.
„Korupce na Ukrajině samozřejmě je, člověk by musel být slepý, aby ji neviděl. My jsme na ni ale přímo nenarazili i z důvodu, že naše projekty byly stále relativně malé,“ říká Jakub Kučera z investiční společnosti RSJ Investments, která na Ukrajině provozuje tři malé teplárny na biomasu.
Problémy s korupcí navíc většinou nezačínají, když se podnikatel chystá v zemi investovat, nýbrž v moment, kdy se investice začne vracet. Podle Kučery také záleží na odvětví, obecně už ale podle něj není korupce na Ukrajině tak rozšířená jako dříve.
Většinu peněz na obnovu země navíc budou přerozdělovat mezinárodní organizace, které mají zkušenost například s některými asijskými zeměmi či státy Latinské Ameriky, kde je korupce mnohem větší. Pokud se navíc Ukrajina má do budoucna stát členem Evropské unie, musí systémovou korupci odstranit.
Podle Kopečného aktuálně na Ukrajině navzdory konfliktu nadále působí více než stovka tuzemských firem. Zmiňuje například zemědělskou firmu Agromino podnikatele Petra Krogmana. Dále jde třeba o zmiňovanou RSJ, v jejímž čele stojí známý finančník Libor Winkler a která má v plánu stavbu dalších malých tepláren na biomasu. Bezpečnostní situace se firma tolik neobává.
„Do stavby dalších tepláren jsme zatím nešli z legislativních, a tedy i ekonomických důvodů. Ale chtěli bychom, aby teplárny začaly vyrábět na podzim příštího roku, což znamená, že někdy v únoru, březnu bychom měli kopnout do země. Pokud se ale bezpečnostní situace výrazně nezhorší, asi budeme stavět tak jako tak,“ říká za RSJ Kučera.
Nově chce z firem působících v oblasti energetiky na Ukrajinu vstoupit například také polský dodavatel fotovoltaiky Columbus Energy, který od loňského roku působí i v Česku. Prezident Columbus Energy Dawid Zielinski sice přiznává, že podnikání je na Ukrajině v současné době náročné, do budoucna ale velmi perspektivní.
„Místní energetika je aktuálně závislá na fosilních palivech a jaderné energii. Obnova energetické nezávislosti je pro zemi prioritou, takže poptávka po obnovitelných zdrojích tam bude v nadcházejících letech obrovská,“ uvádí Zielinski.
Příležitosti se ale chtějí chopit firmy z rozličných odvětví, třeba realit. Na tamním trhu by se ráda stala silným hráčem kancelář Re/Max. Podle majitele české sítě Davida Krajného je k tomu navzdory pokračující válce příležitost už teď. Protože až konflikt skončí, konkurence poroste.
