Vzali jsme první elektrické Porsche na roadtrip od Innsbrucku po Gardu a objevili pro vás místa, kde střídat brzdu s plynem je ultimátní zážitek.

Ty výhledy! To už snad nemůže být hezčí, říkám si za zatáčkou. Jenže každá další serpentina mě přesvědčí o tom, že může. Kdo jste byli v Dolomitech, dáte mi za pravdu – je málo krásnějších míst na zemi, když milujete hory a dechberoucí panoramata.

Nejlepší je objevovat je v pohorkách, anebo na ferratách a lezeckých cestách. Tak se dostanete k srdci hor úplně nejblíž, to dá rozum. Ale my si dali malou výzvu, přejet Dolomity od východu na západ, od severu na jih a můžeme vám svatosvatě odpřisáhnout – ze silnice to má taky svoje kouzlo. Úplně jiné, ale stejně silné.

Obzvlášť když jste aspoň trochu motorhead, správná dávka akcelerace vás dostává na provozní hladinu adrenalinu a pohled na silnici vinoucí se jako stužka do dvou tisíc metrů nad mořem je jako vábení sirén.

Vzhůru k výškám

Praha, Mnichov, Innsbruck, Brenner, Bolzano, Trento… a Garda nebo třeba dál na jih, Florencie, Řím. Jestli jezdíte do Itálie tak rádi a tak často jako my, máte tuhle cestu už zarytou pod kůží.

Ale jestli taky tak rádi řídíte krásná a silná auta, víte, že cesta je často cíl a z té hlavní se vyplatí sjet, protože za zatáčkou začíná dobrodružství. A teď si představte, že těch zatáček je 48 a jsou to serpentiny tak malebné, jako by je do skály vysekala ruka umělce.

Už vás brní prsty a rádi byste kroutili volantem? Míříme na Passo Stelvio, horský průsmyk, který prověří jak schopnosti řidiče, tak možnosti auta. Slavné Stelvio je druhý nejvyšší průsmyk, který se v Alpách dá projet autem.

Ta vaše zatáčka, kde začíná dobrodružství, je v jihotyrolském Sterzingu. Uhnete z dálnice od Brenneru směrem na Jaufenpass a vyšplháte se prvními pořádnými zákrutami nahoru do dvou tisíc.

V sedle Giovo, kde i na začátku léta leží okolo silnice zbytky sněhu, pozdravíte místní i přespolní petrolheady a dva kolegy elektromobilisty (krásná auta si tu za hezkého počasí dávají sraz), kývnete na sebe s dámou za volantem té černé nabušené 911 a v horské chatě u nejvyšší zatáčky si u jednoho z pěti stolů dáte jejich poctivou gulášovku. A pak půlhodinu nerušených výhledů na Dolomity na straně jedné a západní Alpy na straně druhé – s otevřenou pusou.

Tenhle průsmyk byl ale jenom ochutnávka na cestě za ikonou horských silnic. Jestli nemáte dost, sjeďte na druhou stranu hřebene dolů do Merana s jeho palmami a lázeňským duchem a odtud se dejte dál na západ. Tady už na vás čeká ta padesátka serpentýn, odhodlaní cyklisti, se kterými se budete místy o cestu dělit, a nakonec ikonický výhled.

A ten pocit. Vrchol je dobyt. Autem jste pokořili Stelvio a jeho 2757 metrů nad mořem. Výhoda Taycanu a jeho přesného řízení je, že nijak netrpíte tím, že si v nekonečných zatáčkách ukroutíte ruce, a že se vždycky můžete spolehnout, že tohle elektrické Porsche sedí na silnici jako přibyté.

Na silnici je totiž GTS jako chameleon. Umí být komfortní i nekompromisně sportovní. Podvozek nabízí široké spektrum možností – na dálnici a na dlouhých cestách, když jste mentálně v módu „polykám kilometry“, oceníte nastavení, které zajistí komfort sedanu.

Když ale přepnete hlavu do módu „chci si užít sporťák“, Taycan přepne taky a řízení i podvozek ztvrdnou do precizního ovládání sportovního vozu. A vy si ty úzké šikany jako ve Formuli 1, navíc s pekelným převýšením, můžete užívat.

Kde jíst, spát, co vidět

Z průsmyku Stelvio je to už jen 20 minut do Bormia. Už staří Římané věděli, že tady jsou nejlepší alpské horké prameny, a přímo na místě starodávných lázní dnes leží Bagni Vecchi. Zvenku středověká horská tvrz, zevnitř luxus termálů elegantně navazujících na stovky let tradice.

Hned vedle navíc stojí Bagni Nuovi, kde na vás pro změnu dýchne starosvětská opulentní atmosféra jako z Velkého Gatsbyho. Na tohle místo se jezdily koupat už rakouské císařovny, tak se můžete vydat po jejich stopách.

Po cestě zpátky na východ se zastavte v Meranu, tedy nad ním, v hotelu Miramonti s výhledem na celé údolí. Tady, vysoko nad městským ruchem, stojí boutique hotel a v něm sofistikované spa s dokonalým výhledem a dokonalou saunou uprostřed lesa pod strmou skálou. Voňavé rituály, masáže, jóga a nekonečný klid included.

Vyrelaxovaní a připravení na další dobrodružství pak vyrazte na východ, k srdci Dolomit. Namiřte si to směrem Kastelruth a Ortisei, ovšem s jednou zásadní zastávkou. Seiser Alm neboli Alpe di Siusi.

Tuhle náhorní plošinu, ze které je jeden z nejhezčích výhledů na Dolomity vůbec, jste možná už mnohokrát minuli. Leží totiž hned vedle hlavního tahu Itálií od severu k jihu (tedy nad ním), ale z dálnice o tomhle dobře střeženém tajemství netušíte.

Místo je to tak dobře chráněné, že nahoru auta pouští jen ráno do devíti a večer od pěti, jinak je vjezd zakázán.

Vy ale na magický východ nebo západ slunce určitě vyrazte, protože Seiser Alm a výhledy z něj by člověk měl zažít aspoň jednou za život. Že je to rouhání, vyjet do panensky čisté přírody autem a užívat si to? S elektroautem s nulovými emisemi budete mít svědomí čisté.

La Grande Strada, cesta všech cest

Jednou jsme se s mužem přeli, jestli na žiletky Sassolunga je hezčí pohled právě ze Seiser Almu, anebo z údolí val di Fassa a Canazei, z druhé strany těch překrásných hor. Vlastně bychom se hádali doteď, kdybychom se nakonec neshodli, že nejhezčí pohled na ty rozeklané ostré štíty je ze vzduchu.

Jestli si chcete udělat názor sami, tak vaše další trasa povede po jedné z nejhezčích cest, kde jsem kdy řídila. Do navigace si v Bolzanu dejte Carezzu a pak Cortinu d’Ampezzo, sešlápněte plyn a pak už se jenom kochejte. Tahle místa jednoduše pánbůh musel vymyslet v extrémně dobrém rozmaru, tolik krás najednou tu najdete.

Jedno z nejkrásnějších alpských jezer, pak kulisy těch nejhezčích vrcholů Dolomit napravo, nalevo, nad vámi, všude kolem vás. Když vyrazíte brzo ráno, budete mít tyhle cesty skoro pro sebe. Na odlehlé rovince tak můžete otestovat, co vaše auto umít – třeba jako my s Taycanem.

To jen přepnete do režimu Sport, v systému auta aktivujete Launch Control, nohama zašlápnete oba pedály najednou, levou stojíte na brzdě, pravou plný plyn. Pak stačí levou zvednout a vítejte ve vesmírné raketě letící na orbitu. Tak se aspoň cítíte, když tohle zvíře vycení zuby a vyrazí vpřed. Všech 598 koní pod kapotou zahrabe najednou a 1, 2, 3… trvá to jenom 3,7 sekundy, než se GTS řídí po silnici stovkou.

Tady v horách oceníte taky další vychytávky, které má elektrické Porsche ve standardní výbavě. Třeba kouzlo zvané PASM, tedy technologii, která nonstop aktivně reguluje sílu tlumení pro každé jednotlivé kolo. Snímače navíc monitorují pohyby karosérie auta, které se dějí právě při výrazném zrychlení, brzdění, rychlé jízdě v zatáčkách anebo na nerovných cestách mezi štíty Dolomit.

To všechno vyhodnocuje centrální počítač, mozek auta, který nepřetržitě reaguje přenastavením systémů tak, aby měl Taycan vyšší stabilitou při jízdě, vyšší výkon a vy v autě větší pohodlí.

Kam dál?

Pořád nemáte dost? My taky neměli. V honbě za těmi nejhezčími výhledy můžete vyrazit ještě kousek směrem na severovýchod, na parkoviště pod Tre Cime. Tam si dejte trek okolo majestátních vrcholů, které jsou možná tím vůbec nejhezčím panoramatem Dolomit.

Cestou domů se pak ještě zastavte na nezapomenutelnou koupačku v jezeru Lago di Braies a pak na večeři u Chrise Oberhammera v Toblachu.

Chris je tak trochu exot mezi místními michelinskými kuchaři – potetovaný týpek, který reprezentoval Itálii ve snowboardingu, ale nakonec zjistil, že za sporákem ho to baví víc.

A vás bude bavit jeho one man show na place a menu, které se mění ze dne na den a někdy z hodiny na hodinu.

Co si dát v jeho proskleném obýváku plném křesel? Kombinace jihotyrolských ingrediencí a haute cuisine. Třeba foie gras, humra nebo beluga kaviár s tuřínem a zelím nebo divokou alpskou čekankou.

Bonusem návštěvy u Chrise je, že nikdy neochutnáte to stejné – na to má Chris databázi. Takže i když se budete vracet do Dolomit objevovat další cesty se zákrutami, za kterými čeká nové dobrodružství, můžete se u Chrise zastavit pokaždé. A pokaždé vás překvapí něčím skvělým. Ostatně – stejně jako Dolomity.

Forbes tip: Váš Taycan vám sám naplánuje trasu s ideálními zastávkami u nabíječek tak, abyste vždycky dojeli tam, kam potřebujete, s dostatkem energie. Ukazuje přitom i online dostupnost nabíječek, aby se vám nestalo, že někam přijedete a stojany budou obsazené. Na cestách po Evropě je nabíjení nejsnazší s Porsche Charging kartou – je jedno, jestli jste zrovna v Německu, Rakousku nebo uprostřed italského Bolzana. Anebo v noci na dálnici bůhvíkde. S Porsche kartou můžete nabít u všech dobíjecích stanic zobrazených v aplikaci My Porsche, ve které si můžete pohodlně naplánovat i cestu na konec světa. Berte ty nejsilnejší, s 270 kilowatty DC dobijete váš Taycan již za 22,5 minuty z pěti na 80 procent baterie.


Článek je součástí projektu Nabitá jízda, který vzniká ve spolupráci Forbes Česko a značky Porsche v ČR. V následujících měsících vás budeme na 16 cílových destinacích ve čtyřech jízdách směřujících na jih od Česka inspirovat, abyste necestovali pouze po dálnici, ale nebáli se odbočit do krajiny. Nepůjde o rychlost, jak by se dalo čekat. Půjde o prožitek z cesty.

Jak probíhá cestování elektrikou mimo hlavní tahy Evropou? Kde a jak na cestách v horách a průsmycích načerpáte energii vy i vaše auto? Trvá nabití baterie opravdu tak dlouho? Každý měsíc vás pozveme do dvou nových destinací, které jsme dobyli elektrickým Taycanem. Díky nabitým jízdám zjistíte, proč má někdy smysl odbočit z cesty.