Diskutovaných sto padesát, dvě stě, nebo dvě stě padesát miliard? To, co by dnes Čechy mělo nejvíce zajímat, zůstává až s vojenskou přísností skryto pod rouškou obchodního tajemství.
Řeč je o ceně dostavby jaderné elektrárny Dukovany, která se má stát spásou a vlastně jedinou možností pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky od druhé poloviny třicátých let.
Češi však za dostavbu Dukovan zaplatí možná až dvojnásobně víc, než jim bylo doposud předkládáno. A i proto si budou muset v příštích několika desetiletích zvyknout na vyšší ceny elektřiny, než panují v sousedních zemích.
Podle posledních informací z dostavby jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia, vybavené stejným reaktorem, se kterým Westinghouse soutěží v aktuálním tendru o dostavbu Dukovan s francouzskou EDF a jihokorejskou KHNP, se cena obou reaktorů vyšplhala na celkových pětatřicet miliard dolarů.
To je v přepočtu dle aktuálního kurzu více než tři čtvrtě bilionu korun.
O nákladech na výstavbu informovala své akcionáře firma Georgia Power, která je největší dceřinou firmou amerického výrobce elektřiny Southern Company a v projektu vlastní 45,7 procenta. Vogtle se tak stal vůbec nejdražší jadernou elektrárnou na světě – navrch se sedmiletým odklonem od původního harmonogramu.
Po jednoduchém matematickém úkonu, kdy číslo vydělíme dvěma, se dostaneme na náklady za jeden jediný reaktor, které přesahují 370 miliard korun. Pokud by na podobnou hodnotu měla vystoupat dostavba Dukovan, pak bude opravdu hodně daleko od původně proklamovaných odhadů skupiny ČEZ.
Ta před čtyřmi lety vyčíslila náklady na výstavbu jednoho jaderného bloku v rozmezí od 140 do 160 miliard korun.
Na náš dotaz, zdali zveřejněná čísla opravdu odrážejí realitu a zda máme s podobnou cenou počítat i v případě dostavby Dukovan, přišly z Westinghouse jen obecné odpovědi.
„Massachusettský technologický institut během loňského roku vydal studii o nákladech na příští reaktor AP1000 a stanovil, že jsou velmi konkurenceschopné,“ uvedl Forbesu za Westinghouse prezident energetických systémů David Durham.
Jakákoli zmínka o ceně je pro uchazeče v běžícím tendru o dostavbu Dukovan velmi citlivou záležitostí. Všechny tři firmy – Westinghouse, EDF i KHNP – odhady odmítají komentovat.
„Zkušenosti získané opakovanou výstavbou reaktoru jsou pro podobné projekty neocenitelné a jsou jedním z důvodů, proč jsme přesvědčeni, že náklady a harmonogram předložené pro český tendr jsou dosažitelné,“ dodal Durham.
Jasněji tak bude až poté, co firmy ČEZ odešlou závazné nabídky. To se má stát do letošního podzimu – pak přijde na řadu jejich vyhodnocování a do konce příštího roku by měl být znám vítěz tendru. Během té doby se dozvíme i konkrétní cenu.
„Každý nový velký jaderný blok v České republice bude stát zhruba 400 miliard korun při dnešních nákladech. Pokud by se stavba zasekla či celkově zpozdila, nebo by se stát financoval dráže než dnešní desetileté státní dluhopisy za 4,21 procenta, pak by náklady rostly i výš,“ říká pro Forbes analytik Radim Dohnal z Capitalinked.
„Je jedno, zda to zaplatí spotřebitel, nebo daňový poplatník, Evropská unie na tento projekt na rozdíl od jiných zdrojů neposkytne ani korunu,“ konstatuje energetický odborník a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Naráží tím na skutečnost, že výstavba či dostavba jakékoli jaderné elektrárny v Evropě se těžko může spolufinancovat z evropských fondů, když nad jádrem na starém kontinentě neexistuje názorová shoda.
Například Rakousko, které už padesát let bojuje proti rozvoji jaderných elektráren v Evropě, těžko bude chtít, aby byla dostavba financována z evropských fondů, kam plynou i peníze Rakušanů.
Navíc si musíme uvědomit, že se v otázce Dukovan stále ještě „nekoplo do země“ a k zahájení výstavby má dojít až na konci této dekády. Jinou možnost než dostavět Dukovany však nemáme. Česko s odchodem uhlí čekají hubená energetická léta, alespoň pokud jde o výrobu elektřiny.
Po konci uhelných elektráren, jejichž kotle by měly v Česku vyhasnout do roku 2033, zde zbydou hlavně jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech, přičemž ta druhá už de facto přesluhuje.
Dále máme několik plynových elektráren a nějaké obnovitelné zdroje, ve kterých ale bohužel zaostáváme a do budoucna budeme rádi, když budou tvořit alespoň pětinu energetického mixu.
Podíl fosilních, jaderných a obnovitelných zdrojů na výrobě tuzemské elektřiny v prvním pololetí 2023 | Zdroj: Energy-Charts
Češi tak zřejmě budou muset zatnout zuby a dostavět Dukovany, zajišťující zhruba deset procent zdejší elektřiny, ať nás to stojí, co to stojí.
Zároveň se musíme připravit na nepříjemnou realitu, kdy ceny elektřiny zřejmě porostou o desítky procent – a ne nijak krátkodobě, spíše v měřítku desetiletí.
Roční kontrakt ceny elektřiny na lipské burze se momentálně pohybuje kolem sto čtyřiceti eur za megawatthodinu. Jednání předchozí vlády Andreje Babiše s ČEZ se před třemi lety točila kolem výše garantované ceny, kterou by měli spotřebitelé platit, aby se dostavba vyplatila.
Při posledních odhadech celkových nákladů na dostavbu ve výši 160 miliard korun se hovořilo o ceně šedesáti eur za megawatthodinu. Při současných burzovních cenách elektřiny by to mělo stačit a elektrárna by vydělávala, i kdyby garantovaná cena měla být dvojnásobná, tzn. 120 eur.
Jenže cena tříletého kontraktu elektřiny s dodáním v roce 2026 už ukazuje na sto eur za megawatthodinu. A tady už by rentabilita Dukovan za nových okolností příliš nevycházela.
Zdroj: Oenergetice.cz
Dalším problémem je, že nevíme, jak se budou ceny na evropském trhu pohybovat za patnáct let, kdy má být nový blok Dukovan spuštěn. Tehdy by totiž Evropa měla být bez uhlí a elektřinu nebudou prodražovat emisní povolenky.
Zároveň je už dnes patrný rozvoj obnovitelných zdrojů, který dnes cenu elektřiny spíše stlačuje dolů. Právě díky nim jsme letos svědky čím dál častějšího mezidenního propadu cen elektřiny do záporu, kvůli nimž dochází k dočasným odstavením uhelných elektráren.
Ty se dají poměrně rychle vypnout, což však u jaderných elektráren není úplně možné. Jaderky proto budou muset vyrábět, i když to pro ně nebude dávat ekonomický smysl.
„Pro další desetiletí vidím cenu silové elektřiny v roční dodávce v pásmu sto až sto čtyřiceti eur za megawatthodinu,“ odhaduje Radim Dohnal z Capitalinked. Výstavba nového bloku se tak vyplatí, jen pokud se smíříme s placením minimálně dvou set eur za megawatthodinu.
Menší vodítko, jak se může výstavba jaderného bloku propsat do konečných cen elektřiny na fakturách domácností i firem, lze odvodit z odhadů souvisejících s prodražením dostavby americké elektrárny Vogtle.
„Pokud se všechny stavební náklady na Vogtle přesunou do základu sazeb (elektřiny, pozn. red.), zvýší se účty za energii Georgia Power o dvacet procent po dobu šedesáti let,“ uvedl americký server Utility Dove s odkazem na výpočty provedené z výkazů regulátorovi.
Podle Radima Dohnala se Česku spíše vyplatí starat se odpovědně o stávajících šest jaderných bloků, připravovat nové zásobníky plynu, lepší propojení plynovodů a záložní paroplynové elektrárny.
S novým blokem Dukovan totiž budeme muset vystavět i nové hlubinné jaderné úložiště. A jeho cena se už před rokem odhadovala na dalších zhruba 150 miliard korun.
