Na severu Guetamaly se uprostřed džungle skrývá dosud neobjevené město zaniklé mayské civilizace. Alespoň to tedy ukazují snímky pořízené laserovou technologií LIDAR.
Kdy naposledy v sídle starém čtyři tisíce let žili lidé a jaká byla jejich společnost i kultura, to jsou otázky, na které budou hledat odpověď i čeští vědci v rámci Expedice Neuron.
Do provincie Petén míří za pár týdnů šestičlenný tým Ladislava Šilhána, odborníka na 3D vizualizace mayských center. Své místo v něm bude mít i Sara Polak, mladá a úspěšná absolventka archeologie a evoluční antropologie na anglickém Oxfordu, které se věnuje popularizaci umělé inteligence a kterou do svého žebříčku talentovaných mladých lidí 30 pod 30 loni zařadil časopis Forbes.
„Jedeme vykopat ztracené mayské město v džungli!“ napsala Sara na sociální sítě. „Abych ale uvedla věci na pravou míru, já tam budu především katalogizovat a sbírat keramiku a pomáhat s vykopávkami,“ dodala.
Expedici Neuron vede Ladislav Šilhan, pro něhož nejde o žádnou premiéru. Naposledy objevoval mayskou civilizaci v džungli před dvěma lety. Spolupracuje s Univerzitou Komenského v Bratislavě, která už patnáct let provádí v Guatemale průzkum.
Její vědci mají přidělený prostor o rozloze 1200 kilometrů čtverečních, kde mají povoleno kopat.
„Já se k nim přidal a posledních pět let dělal terénní průzkum. V roce 2021 získali vědci lidarové mapy, díky kterým můžeme vidět, jaké další pozůstatky staveb tam jsou,“ popisuje Ladislav Šilhan.
K týmu se přidal i Marek Bundzel z Technické univerzity v Košicích, odborník na identifikace objektů pomocí umělé inteligence. Ta se přes neuronovou síť naučila na mapách hledat budovy, které dosud nebyly vidět. A na jejich hranici objevila několik náměstí, které tvoří město.
„Akorát teď nevíme, jak je staré a jak bylo významné. Ale už jen obrysy těch náměstí nám napovídají, že muselo hrát v minulosti v tom regionu poměrně velkou roli,“ podotýká vedoucí výpravy. Ta se tak vydá do míst, kde už dlouho nikdo nebyl, založí tábor a začne s archeologickým průzkumem a zahájí vykopávky.
V polní laboratoři pak vše zpracují, zakonzervují a až se vrátí zpět do Čech, vytvoří digitální 3D model města se všemi budovami, náměstími a cestami a popíší jeho urbanistickou a sociální podobu.
V džungli stráví expedice sedm týdnů a Ladislav Šilhan počítá s tím, že pobyt bude extrémně náročný. Větší nebezpečí než zvířata ale podle něj představují místní domorodci. S nimi se dostali do konfliktu i při výpravě před dvěma lety.
„Když se opijí, bývají nebezpeční. Jednou nás přepadli s mačetou v ruce. Takže čím dál budeme od civilizace, tím lépe,“ podotýká.
Podceňovat ale není radno ani místní faunu. V džungli se vyskytují jaguáři, pumy, krokodýli, ale především hadi. Všichni smrtelně jedovatí. „Vezeme si proto zásobu protijedů, protože jejich uštknutí by pro nás mohlo být fatální,“ dodává Šilhan.
Menší nebezpečí tu představuje hmyz, ten přenáší pouze mírnou formu malárie, nebo klade pod kůži larvy červů. I těch je ale možné se zbavit bez větších následků.
Na expedici přispěl částkou bezmála 900 tisíc korun Nadační fond Neuron, jehož mecenášem je i podnikatel Jakub Havrlant, zakladatel a CEO skupiny Rockaway Capital. „Neuron je jedna z organizací, jejíž práce má skutečný dopad a já jsem nadšený, že jejím prostřednictvím mohu české vědce a vědkyně podpořit,“ zmiňuje.
Fond si každý rok vybírá vědecký terénní výzkum kdekoli na světě, kterému dá až milionovou podporu. A letos jej zaujala právě expedice do guatemalské džungle.
„Z dvacítky přihlášených projektů nejlépe splnila naše podmínky pro udělení grantu,“ říká předsedkyně správní rady Monika Vondráková. „Její výzkum je originální, slibuje přínos světové vědě a může být inspirací pro novou generaci vědců. Věříme, že výsledky mohou být pro znalost historie přelomové.“ Tyto peníze by podle Ladislava Šilhana měly pokrýt veškeré výdaje.
Vědeckým garantem týmu je Milan Kováč z bratislavské univerzity, mezi další členy pak patří Tomáš Drápela z restaurátorské organizace Othodoc v Paříži nebo guatemalská archeoložka Dora Maritza García Patzán. S výpravou odjede i režisérka Amálie Kovářová, která o výzkumu natočí dokument. Expedice odlétá 20. července a vrací se 11. září.
