Kvalita technologie nezaručuje kvalitu produktu. A důležitý je růstový potenciál, říká proslulý český andělský a venture kapitálový investor a bývalý topmanažer.
Karel Obluk řadu let působil na pozici technického ředitele české antivirové firmy AVG, ale po jejím debutu na newyorské burze v roce 2012 se rozhodl postavit na vlastní investorské nohy.
Dnes je partnerem venture kapitálového fondu Evolution Equity Capital Partners a ve zbývajícím čase zkouší kultivovat andělské investování v Česku.
Jak jste se vlastně k investování přesně dostal? Sehrál roli váš odchod z AVG?
Přesně tak. Když se firma na burze ocitla a všude se slavilo, uvědomil jsem si, že už je z ní pro mě příliš velká korporace a rozhodl se stáhnout trochu do pozadí.
Po odchodu jsem přemýšlel, co chci dělat dál, a učinil několik drobnějších investic. Jednalo se ve všech případech o early stage investice, k jedné z prvních mě přizvali kolegové, šlo o startup Cognitive Security, který později koupilo Cisco.
Richard Seewald a Denis Smith tehdy ještě investovali také sami za sebe, a kromě nás byli investory například Credo Ventures. To byla jedna z mých prvních privátních zkušeností s investováním po opuštění korporátní sféry.
Poté jsme již jako fond rizikového kapitálu Evolution Equity Partners investovali do OpenDNS a tam to vlastně všechno začalo. Po odchodu z korporace jsem si říkal, že nechci ztratit kontakt s technologiemi, ale současně si chtěl trochu odpočinout od operativy. Investice byly logický krok.
Je to už doba, ale nepřistihnete se občas, že po očku sledujete, jak si dnes AVG vede?
Samozřejmě a nejde ani o nic pokoutného. Mám v AVG, následně Avastu a nyní v Gen stále řadu přátel, kteří se tam rozhodli zůstat, tak je to zcela pochopitelné.
Jak byste dnes AVG jako investor hodnotil?
Obrovským úspěchem bylo, jak proběhlo spojení s Avastem a nenastal tam žádný nesmiřitelný střet kultur. Všechno se událo v podstatě hladce a firmě to pomohlo k dalšímu růstu.
Byla to hlavně lidská zásluha spojeného týmu obou firem vedeného Ondřejem Vlčkem a správného nastavení daného zakladateli Avastu Pavlem Baudyšem a Eduardem Kučerou. Správnost cesty potvrdila později fúze s bezpečnostní megakorporací NortonLifeLock.
V tomto směru bych tedy jako investor neměl co vytknout, vytěžili z trhu maximum. Jinak také se zájmem sleduji, jak se snaží rozšířit a trochu změnit své primární zaměření, aby nebyli pouze endpoint security.
Ale byly zde i věci, které se úplně nepovedly – jako později uzavřený Jumpshot, dceřinná firma, která měla za úkol sbírat, zpracovávat a následně prodávat některá data spojená s užíváním počítaře dalším internetovým gigantům.
Endpoint security byla dlouho jediná část kyberbezpečnosti, se kterou běžný člověk, ale také celý segment malých a středních podniků přišel do styku. Změnilo se to?
Určitě. Zabezpečení koncových bodů je dnes spíš komodita a celý bezpečnostní průmysl se posouvá do dalších částí technologického řetězce a hlavně našich životů. Tím, jak jsou s technologiemi více a více propojené, se objevují stále nové, často nečekané útočné vektory.
Z pohledu bezpečnostních firem je tak potřeba se neustále nějakým způsobem odlišovat a nabízet další a další služby reagující na aktuální problémy. Jedno z těch velkých témat je dnes například ochrana soukromí nebo ochrana vaší identity.
Bavme se chvíli více o Evolution Equity Partners. Kolik peněz se vám už historicky podařilo naraisovat a kam a podle jakého klíče dnes nejvíce investujete?
První fond jsme dávali dohromady v roce 2015 a byl oversubscribed, protože jsme zaznamenali velký zájem o naši strategii zaměřenou právě na cyber bezpečnost. Navíc šlo o evropský fond s přesahem do severní Ameriky.
Fond měl namixované portfolio skládající se z investic do firem v rané i pozdější fázi a původně jsme mířili na osmdesát až sto milionů dolarů. Částka, které jsme dosáhli, ale nakonec dělala sto dvacet pět milionů.
Druhý fond jsme raisovali se shodnou koncepcí jen o pár let později a dostali jsme se na čtyři sta milionů, což byl docela velký růst. Aktuální raisujeme třetí fond, se kterým opět míříme na více než dvojnásobek předchozí částky a zájem je stále obrovský.
Znamená to, že škrtání investic a větší opatrnost investorů, o kterých se hodně hovořilo v loňském roce, se ve vašem segmentu neprojevila?
V oblasti kyberbezpečnosti ne. Fond, který teď raisujeme, je větší – mezi jeho investory jsou i takoví, pro které byl předchozí fond příliš malý. Také geopolitická nejistota zájmu spíš pomohla. Investovat do bezpečnosti začínají i ti, pro které tento segment dříve nebyl tak nezajímavý.
Jak se od doby, kdy jste s investováním začínali, změnilo složení investorů?
Mění se s tím, jak roste náš fond. Tím, že naše zaměření je evropské i severoamerické, pocházejí naši investoři také z různých regionů a jsou zastoupeny prakticky všechny jejich typy. Máme dnes dvě kanceláře ve Spojených státech a dvě v Evropě, operujeme primárně z New Yorku.
Stále platí, že investují víc Američané?
Převaha investic našeho fondu směřovala do Spojených států a Kanady, nicméně v Evropě a především ve Spojeném království je jich také dost. S tím částečně souvisí, že naši investoři pocházejí především ze Severní Ameriky a z Evropy.
Jsme velice rádi, že do našich stávajících fondů investují znovu investoři z fondů předchozích. Typovým složením je to mix od jedinců s vysokými příjmy přes rodinné kanceláře až po institucionální investory.
Na jaké společnosti vlastně Evolution Equity Partners cílí?
Naše primární zaměření jsou růstové fáze společností. Investice do jednotlivých firem se pohybují mezi dvaceti až padesáti miliony dolarů. Hlavní zaměření je stále kyberbezpečnost, což dobře rezonuje právě i mezi našimi investory.
Podle jakého klíče vybíráte společnosti, do kterých budete investovat?
Máme vlastní strategické segmenty, které jsou podle nás důležité, a snažíme se vybírat firmy, u kterých vidíme, že řeší důležité problémy právě v těchto segmentech. Velmi důležitá je tržní příležitost a schopnost nabídnout atraktivní produkt, po kterém je poptávka..
Neméně důležité jsou pro nás ale také schopnosti týmu. Že je skutečně schopný dostát tomu, co si předsevzal, a vybudovat opravdu velkou globální úspěšnou společnost. U fondu naší velikosti je potřeba, aby ten potenciál budoucího úspěchu byl opravdu velký. Pokud má firma ambici zvýšit svoji valuaci na sto milionovou dolarovou hodnotu, není to pro nás zase až tak atraktivní.
Tím, že investujeme do pozdější fáze rozvoje, čekáme, že ten růst bude mnohonásobný. Investujeme do firem typu Snyk, Quantexa, SecurityScorecard a podobně, jde většinou o firmy v pozdější rozvojové fázi. Segmenty, které nás zajímají, jsou samozřejmě ovlivněny i naším pohledem na to, co není jen dočasný buzz, ale něco rezonující i po čase.
Určitou konkurenční výhodu oproti ostatním investorům nám dává i fakt, že máme mezi partnery skutečné odborníky v oblasti strojového učení a umělé inteligence a především v oblasti bezpečnosti, zejména třeba kryptografie.
Dneska raisují peníze i poměrně velké společnosti včetně jednorožců. Je nějaká velikost firmy, do které byste už neinvestovali?
Nemyslím si. Tohle pro nás hlavní kritérium není. Pro nás je důležité, jaká je pravděpodobnost, že ta firma může skutečně ještě zásadně vyrůst, že jsme my schopni při tomto růstu firmě nějak pomoci, a především že můžeme výrazně zhodnotit prostředky, které nám svěřili investoři.
Pokud je firma už dost velká, ale stále u ní vnímáme potenciál růstu na pětinásobek, je to pro nás zajímavé. Výše zmiňovaný Snyk je také miliardová firma a přesto si myslím, že perspektivní je. Do SecurityScorecard jsme naopak poprvé investovali, když ještě měli jen myšlenku, ale žádný produkt, a pokračujeme v investicích i teď, když už má firma dávno status jednorožce.
Evolution Equity Partners ale není jediná vaše aktivita. Co vás přimělo vstoupit do mnohem divočejších vod andělského investování?
Evolution Equity věnuji naprostou většinu svého času. Podpora andělského investování stojí trochu bokem a je spíše zaměřena na podporu mého regionu.
Začalo to sdružením Garage Angels: scházeli jsme se několika přáteli a přemýšleli, jak zlepšit podnikatelské prostředí v Česku. Díky AVG jsem viděl, jakým způsobem fungují trhy ve Spojených státech, Velké Británii a v Izraeli a připadalo mi, že u nás je ve srovnání s tím podpora začínajících firem velmi slabá.
Tak jsme se o tom začali bavit a zjistili, že spousta lidí neví, co to vlastně přesně znamená byznys angel nebo raná investice. Také jsem potkával spoustu zakladatelů firem, které měly problémy, protože do nich někdo investoval a vzal si moc velký podíl a nevěděli, jak z toho. Začali jsme hledat způsoby, jak tomu prostředí pomoci.
To byl asi problém nejen u nás, ale v celé Evropě. Trvá to pořád?
Není to tak dobré, jak by to mohlo být, ale pomalu se to lepší. Hodně pomáhají i organizace typu Business Angels Europe nebo EBAN. My se zaměřili na Česko a snažíme se podporovat ekosystém u nás. Nedělali jsme to primárně kvůli výdělku, chtěli jsme spíš kultivovat prostředí.
Postupně jsme si uvědomili, že v České republice existuje celá řada jednotlivých investorů, někteří jsou velmi dobří, ale chybí nějaká zastřešující organizace. Jsou zde samozřejmě fondy a jejich organizace CVCA, ale to už je klasický venture kapitál, pozdější fáze investic.
Vedlo nás to nakonec k založení Czech Business Angel Association. Funguje jako organizace, která sama neinvestuje, ale tvoří platformu, snažící se o kultivaci prostředí early stage investic. Donedávna jsme se soustředili jenom na business angely, ale i po zkušenostech kolegů ze zahraničí jsme se v červnu rozhodli koncept trochu rozšířit.
Na příkladu Izraele, ale i Velké Británie vidíme, že když se tento základní systém podpoří, tak to prospěje celé ekonomice a vznikají zajímavé firmy. Některé z nich třeba mohou být v konečném důsledku zajímavými investičními cíli pro někoho jako je Evolution Equity.
V Izraeli je to ale hodně dané podporou ze strany státu, ne?
Samozřejmě, oni s tím začali hodně brzo. Také například ve Velké Británii dnes najdete velmi vyspělý ekosystém investování do rozvíjejících se firem. I tam naleznete podporu státu, byť trochu jinou formou.
Mají jasná data, že ten systém funguje a proč je dobré jej podporovat. U nás s tím teprve začínáme a většina aktivit dosud byla spíše v rovině deklaratorní. Když se s nějakou podporou začne, chvilku trvá, než uvidíme nějaké výsledky, takže je jasné, že je to také politicky nevděčné.
Izrael je pěkný příklad, že se vyplatí tento krok do rizika udělat. Cílili s opravdu dlouhodobou perspektivou napříč několika volebními obdobími a vyplatilo se. Totéž ve Velké Británii, kde současný systém funguje skoro třicet let.
Kdybyste to měl říct zcela konkrétně, co by se dalo z pozice státu zlepšit?
Je celá řada věcí, o kterých politici vědí a chtějí je řešit, jenom je mezi prioritami nevidí jako nejvyšší. Jsou to například opce a zaměstnanecké akcie. To je věc, kterou má dokonce současná vládní koalice ve svém prohlášení jako jednu z priorit k řešení.
Je jasné, že válka na Ukrajině a další akutní potřeby to předběhly, ale jsou to podle mne velmi důležité věci a jednou se s nimi začít musí. Když se znovu podíváme na Velkou Británii, nalezneme tam systém daňových investičních pobídek a úlev.
Když něco takového vyřknete u nás, chápu, že se spoustě lidí otevírá nůž v kapse, ale ten systém je v Británii nastaven tak, že opravdu funguje. Stát tam nepodněcuje přímým dáváním peněz, ale například umožňuje investorům odepsat si ztráty z investic od daňového základu.
