V českých firmách se začíná měnit vnímání elektromobility. Jsou to přitom právě firmy, díky kterým v Česku funguje byznys s novými auty. Čtyři pětiny jich totiž loni koupili firemní zákazníci.
Bez ochoty firem nakupovat elektromobily by se tak tato část českého automobilového segmentu rozhýbala jen pozvolně. Jak už jsme zmínili, loni se v Česku prodalo 192 tisíc nových aut, přičemž na firmy jich připadlo 141 tisíc a na soukromníky 51 tisíc.
Naprostá většina firemních aut navíc po zhruba dvou až čtyřech letech od koupě zamíří k soukromníkům coby ojetina. Firmy tak jsou ty, které ve velké míře ovlivňují, v čem budou Češi jezdit.
Elektromobily má ve svém vozovém parku v současnosti čtrnáct procent tuzemských firem. Může se to zdát jako málo, ale loni to podle průzkumu poradenské společnosti EY byla jen pouhá čtyři procenta.
„Posuny firem směrem k elektromobilitě jsou sice prozatím značně nesmělé, nicméně je patrné, že ekologické dopady vozových parků začínají být pro manažery klíčovým tématem,“ říká Petr Knap, expert pro automobilový sektor v EY Česká republika.
Potvrzuje to například nedávná zakázka České pošty, která v příštím roce hodlá začít používat 120 osobních elektromobilů s dojezdem minimálně 350 kilometrů a 130 elektrických dodávek schopných uvézt 900 kilogramů a dojet na jedno nabití alespoň 200 kilometrů.
K tomu pak poptává i osm desítek dobíjecích stanic. Pokud se v zadání nic nezmění, půjde patrně o největší takový nákup elektromobilních aut v Česku.
Podle EY se o elektromobily aktivně zajímají už dvě pětiny všech společností, a pětina je pak dokonce ochotná přistoupit na vyšší ceny, pokud to bude znamenat snížení uhlíkové stopy.
„Už teď můžeme pozorovat zvýšený zájem o solární panely, bateriová úložiště nebo systémy pro sběr dešťové vody. V kombinaci s tvrzením dvou třetin leasingových společností, které uvádějí, že zájem o elektromobily v minulém roce vzrostl, se dá očekávat, že se firemní flotily v dohledné budoucnosti budou dále proměňovat,“ dodává Knap.
Naznačuje to i fakt, že 55 procent zaměstnanců firem ve věkové kategorii 18 až 29 let má k e-mobilitě pozitivní vztah. Jsou to přitom často právě zaměstnanci, kteří nepřímo ovlivňují, jaké vozy budou fleetoví manažeři firem pořizovat. Pozitivní, nebo přinejmenším neutrální, vztah k elektromobilitě pak z fleetových manažerů deklaruje 58 procent oslovených.
Česko zaostává
I když zájem o elektromobily postupně roste, v Česku se stále pohybujeme na zlomku stavu v západní Evropě. Podle poradenské společnosti PwC chybí pro zájem běžných zákazníků systematická podpora ze strany státu a negativní vliv má i vysoká cena elektromobilů.
„Trh tak i nadále potáhnou především firmy, které v rámci své ESG strategie obměňují vozový park za elektroauta. V tomto směru se na českém trhu nic nezmění,“ potvrzuje Pavel Štefek, expert PwC na automobilový průmysl.
Za prvních sedm měsíců roku bylo v Česku prodáno necelých tři a půl tisíce elektromobilů. To je sice meziroční růst o více než polovinu, nicméně podíl elektroaut na celkových registracích stále činí jen 2,6 procenta. Zlepšit situaci by už brzy mohl chystaný dotační program, který by podnikatelům na pořízení bezemisních aut mohl přinést až 1,7 miliardy korun, dalších 300 milionů pak na vybudování dobíjecích stanic.
Na desítce nejvýznamnějších evropských trhů se prodeje čistě elektrických aut v letošním druhém čtvrtletí zvýšily také v průměru o 49 procent. V červnu však tržní podíl elektromobilů v zemích Evropské unie stoupl z loňských 10,7 na letošních 15,1 procenta.
„V relativním vyjádření se bude podíl elektromobilů na vyspělých trzích i nadále zvyšovat. Je ale otázkou, jak to bude v absolutních číslech, protože celkově automotive čekají spíše těžší časy, na což budou obecně dražší elektromobily citlivé,“ uvažuje Štefek, podle kterého jsou čísla za první pololetí z velké části výsledkem nahromaděných starších objednávek.
„Nejen z německých automobilek už ale doléhají hlasy, že aktuální poptávka po bateriových vozech nenaplňuje jejich očekávání. Když k tomu připočteme momentální balancování na hraně recese evropských ekonomik v kombinaci s inflací a drahými penězi, dá se očekávat, že nastávající období budou těžší,“ dodává Štefek.
Největší zájem mají banky
Mezi velkými firmami, které se v Česku rozhodly vsadit na elektromobily, vedou banky, které ve svých flotilách mají už řádově stovky čistě bateriových vozů. Lídrem je pak dlouhodobě skupina Moneta, která prvních šedesát elektrických Volkswagenů Golf nakoupila už před šesti lety. Do konce letošního roku pak banka plánuje mít elektromobilů kolem sto osmdesáti.
Počet elektromobilů tak v bance sice roste, ale celkově se snižuje objem vozového parku, což si vyžádalo změny v jeho využívání. Narostl především počet zaměstnanců, kteří auta mezi sebou sdílí, což si vyžádalo zavedení aplikace, která funguje jako rezervační systém.
„Aplikace je dost inteligentní na to, aby nám v rámci sdíleného provozu nabídla k dispozici pouze vozy, které mají aktuálně nabitou baterii alespoň z 80 procent. Nestane se tak, že by některý z našich kolegů potřeboval vyrazit na pracovní cestu, zarezervoval si auto, ale při odjezdu zjistil, že je vybité,“ popisuje provozní ředitel Monety Jiří Huml.
Skupina Moneta při přechodu na elektromobily zmiňuje i jejich ekonomickou výhodu. Banka uvádí, že jejich provoz ve srovnání se spalovacím vozem vyjde až třikrát levněji. Svůj podíl na tom mají kromě samotné efektivity pohonu i nižší spotřební náklady, absence silniční daně nebo levnější pojištění.
A v Praze i absence placeného parkování na takzvaných modrých zónách, což je ale benefit, o který od příštího roku hodlá vedení pražského magistrátu řidiče elektromobilů připravit.
Podobně akční je v e-mobilitě Komerční banka, která plánuje do roku 2026 provozovat jen elektroauta. Loni proto koupila 131 elektromobilů Škoda Enyaq iV a dalších osmdesát jich objednává letos. Elektromobily pak budou tvořit zhruba čtyřicet procent všech služebních vozů. Za volantem enyaqu je možné vidět i šéfa banky Jana Juchelku.
Jan Juchelka, šéf Komerční banky, která v rámci firemní elektromobility vsadila na domácí automobilku Škoda Auto
Na Škodu Enyaq v Komerční bance vsadili v rámci výběru, kde bylo sedmnáct modelů různých značek.
„Celkem unikátní bylo, že jsme si je všechny v jednu chvíli nechali přivézt a testovali je v běžném provozu, ve městě, na okreskách i na dálnici. Řada aut vypadla poté, co nesplnila základní požadavek ujet alespoň 250 kilometrů po dálnici,“ vysvětlil Tomáš Talaš, který se o firemní flotilu v Komerční bance stará.
Právě kapacita baterie, respektive dojezd elektromobilu je to, co podle průzkumu společnosti EY zaměstnanci u elektromobilů vnímají jako nejvíc limitující faktor.
Interní průzkum Komerční banky přitom ukázal, že 98 procent služebních jízd představuje porci menší než 150 kilometrů za den. EY pak na základě průzkumu ve firmách uvádí, že 70 procent služebních cest je kratších než sto kilometrů.
Bez ohledu na to se navíc dojezd elektromobilů prodlužuje. Zatímco před šesti lety to bylo v průměru 250 kilometrů, v současnosti je v rámci celoročního provozu standardem o sto kilometrů víc. U luxusnějších a nejnovějších elektromobilů pak dojezd na jedno nabití stoupá i přes pět set kilometrů.
Zatímco dojezd roste, klesá doba nutná k nabíjení. Například manažerský Ioniq 6 na rychlé dobíjecí stanici zvládne načerpat energii z 10 na 80 procent za necelých dvacet minut.
