Mám pro vás malou hádanku. Co se stane, když šíleného egomaniaka zahrnete enormní hromadou peněz? Pokud si podobně jako svého času Masayoshi Son, šéf japonského investičního giganta SoftBank, myslíte, že vybuduje úspěšný globální byznys, tak hádejte znovu.
Trpělivost se zadluženou realitkou WeWork, nebo chcete-li s technologickým disruptorem extrémně konzervativního byznysu, jak svého času uvěřil Masayoshi Son, investorům konečně došla. Společnost tak čerstvě zamířila do bankrotu podle kapitoly 11.
Kapitola 11 amerického zákona o bankrotu funguje jako ochrana před věřiteli a společnostem umožňuje pokračovat v činnosti, pokud tato činnost vede k vyplácení věřitelů. Je trochu podobná reorganizaci v českém insolvenčním zákoně. Otázkou zůstává, je-li vlastně v případě WeWorku co reorganizovat.
Pojďme se podívat na deset čísel, která dokazují, že tenhle byznysový příběh byl absurdní dávno před tím, než si to začal trh konečně připouštět.
investice 3,1 miliardy
V roce 2016 čekala charismatičtějšího z dua zakladatelů WeWorku, tedy Adama Neumanna, schůzka s potenciálním investorem. Nakonec změnila úplně všechno. Japonský miliardář Masayoshi Son a ředitel investičního nástroje SoftBank na ni dorazil na poslední chvíli.
Namísto prostoru na dvouhodinový pitch měl miliardář jen dvanáct minut, nabídl ale, že jej Neumann může doprovodit během dalšího přesunu autem. Na konci projížďky městem Neumann vystupoval s příslibem třímiliardové investice podepsané na zadním sedadle.
valuace 20 miliard
Vstupem SoftBank se valuace firmy rázem přehoupla přes dvacet miliard dolarů. Firma, jejíž ztrátový byznys lavíroval někde na pomezí nemovitostí, pohostinství (jak dokazoval pivní čep v pronajímaných kancelářích) a technologií, měla najednou podobnou hodnotu jako celá síť Hiltonu a větší než realitní gigant Boston Properties či firma stojící za Snapchatem.
vzdušný zámek za 47 miliard
Čtyřicet sedm miliard dolarů ze začátku roku 2019 byl nejvyšší vzdušný zámek, na který se valuace WeWorku kdy dostala. Odhad privátních investorů, který se později ukázal jako hodně velký ústřel mimo realitu, následoval po investičním kole série H, během kterého firma získala rovnou miliardu dolarů.
Investičním leaderem kola nebyl opět nikdo jiný než SoftBank, která tak zaokrouhlila svoje celkové vstupy do společnosti na neuvěřitelných 10 miliard dolarů.
ztráta 1,9 miliardy
Hlad WeWorku, nebo spíš jejího zakladatele po novém kapitálu byl ale neukojitelný. Ještě v srpnu 2019 společnost podala žádost o vstup na burzu. Takzvaný S-1 formulář pro Americkou burzu cenných papírů však odhalil, že se firma topí v mnohem větších problémech, než se čekalo.
Firma například za účetní rok 2018 vykázala ztrátu 1,9 miliardy dolarů a příjmy (nikoli zisk) jen 1,8 miliardy dolarů. Na každý vydělaný dolar tak připadaly více než dva dolary nákladů.
Prospekt předložený investičním bankám si nevedl lépe a nepomohlo mu ani to, že pro nafocení fotografií do něj Neumannova manželka Rebekah najala bývalého fotoeditora Vanity Fair.
Bloomberg následně označil celý dokument za mistrovské dílo v oboru mlžení. Noví investoři vzali rychlou zpátečku a vycouvala také jedna ze zaangažovaných investičních bank – Morgan Stanley. A kapitalizace firmy rázem klesla na 10 miliard dolarů, což je hodnota kapitálu nalitého jen ze strany SoftBank.
zlatý padák za 1,7 miliardy
Ještě v září téhož roku Neumann odstupuje z funkce generálního ředitele. Navzdory tomu, že čelí obviněním z podvodu a nelegálním účetním machinacím uvnitř firmy, odchází se zlatým padákem v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. V roce 2019 ocenil Forbes jeho majetek na více než čtyři miliardy.
Ihned po Neumannově odchodu nové vedení předkládá federálním regulačním orgánům žádost o stažení plánů na IPO a omlouvá se veřejnosti.
pronájem za 0,2 procenta
Audit odhalil, že Neumann si od vlastní firmy postupně půjčil téměř půl miliardy dolarů na nákup nemovitostí, které WeWorku následně ihned na mnoho let dopředu pronajal. Samotné půjčky byly fakticky bezúročné, respektive za ně Neumann platil symbolických 0,2 procenta.
5,9 milionu za patent
Neumann si také nechal od vlastní firmy platit za použití obchodní značky „We“, již si před tím neopomněl coby soukromá osoba zaregistrovat. Celkově se částka za použití značky vyšplhala na 5,9 milionu dolarů. To byl pravděpodobně také hlavní důvod, proč se po Neumannově odchodu společnost rychle vrátila k původní značce WeWork.
60 milionů za tryskáč
Šedesát milionů dolarů v částkách, se kterými WeWork operoval, nevypadá jako moc, pokud ale uvážíme, že jde o cenu Neumannova luxusního privátního letadla Gulfstream G650ER, které využíval převážně pro soukromé účely, tak je to docela dost. Není tak divu, že se tento symbol excesivního utrácení stal jednou z prvních obětí následných škrtů. Moc už to ale nepomohlo.
jen 2,9 miliardy
V květnu 2020 přichází ke krutému vystřízlivění i sám generální ředitel SoftBank Masayoshi Son. V rozhovoru pro CNBC připouští, že byl blázen, když do WeWorku postupně nalil přes 10 miliard dolarů a nafoukl tak valuaci společnosti ze 17 na 47 miliard.
Ještě větší šok byl ale skutečný odhad hodnoty společnosti – ne více než 2,9 miliardy dolarů. To již není příliš daleko od ztráty 2,1 miliardy dolarů, kterou společnost vygenerovala jen za první čtvrtletí následujícího roku.
dnes za 50 milionů
V roce 2021 si WeWork přece jenom splnil svůj sen o vstupu na burzu prostřednictvím sloučení se SPAC společností BowX Acquisition. A navzdory tomu, že společnost stále prodělávala miliardy, se jí chvilku dokonce dařilo těžit ze všeobecné investorské mánie.
Cena akcií zpočátku vzrostla o 13 procent. Brzy ale akcie nabraly trajektorii směrem dolů, ze které se již nikdy nevzpamatovaly.
Letos v únoru byla tržní hodnota společnosti nižší než soukromý majetek Adama Neumanna, který v té době dělal lehce přes dvě miliardy dolarů, a před zastavením obchodování v pondělí ráno trh oceňoval firmu jen na necelých 50 milionů dolarů.
Na společnost, která měla na začátku letošního léta k dispozici kancelářské prostory na 777 místech po celém světě, nic moc.
