Svou sbírku hodinek Patrick Getreide shromažďoval téměř padesát let. Nazývá jí OAK, což je zkratka anglického „one of the kind“ neboli „jediná svého druhu“. Nyní se však francouzský podnikatel rozhodl, že nastal ten správný čas prodat své vzácné poklady v aukční síni Christie’s. Zatím však nepochodil tak, jak asi čekal.
Když bylo Patricku Getreideovi dvanáct let, byl na internátní škole ve Švýcarsku, chodil kolem místního hodinářství a každý den snil o jednom z drahých modelů hodinek Omega ve výloze.
Nemohl si ho dovolit, ale jednoho dne v roce 1966 nabídl majiteli obchodu, že mu za ně bude platit deset franků týdně (tehdy asi dva dolary) z kapesného, které mu posílali rodiče. Majitel souhlasil, ale o několik měsíců později Getreide zavolal svému otci a prosil ho, zda by mu hodinky přece jen koupil.
Jeho otec, majitel koželužny u francouzského Toulouse, se rozhodl synovi vyhovět. A právě tyhle první hodinky Omega za 400 švýcarských franků (dnes asi 1400 dolarů) stály na počátku sbírky, která nyní obsahuje asi 600 kusů hodinek a kterou aukční síň Christie’s ocenila na více než 300 milionů dolarů, tedy asi 6,7 miliardy korun.
Jen několik let poté, co si koupil první hodinky, byl Getreide donucen opustit školu, protože jeho otec byl příliš nemocný na to, aby mohl podnik vést. Ten tak převzal syn. „Byl jsem mladý a dělal jsem chyby,“ říká. Nakonec však řízení společnosti přece jen zvládl a později se mu ji podařilo prodat.
O pár let později se navíc na Getreida usmála štěstěna. V jednadvaceti letech vyhrál na dostizích 39 tisíc franků (dnes asi 6400 dolarů) a koupil si své první skutečně „pěkné“ hodinky.
„Byly to hodinky Cartier Tank, které mám dodnes. Cartier byl ráj, nejšikovnější lidé na světě měli hodinky Cartier,“ říká Getreide ve svém soukromém muzeu hodinek v Ženevě. Právě tady má uloženou větší část své sbírky, včetně sedmerých kapesních hodinek, které kdysi vlastnil slavný sběratel 20. století Henry Graves.
Aby podpořil svou hodinářskou zálibu, začal Getreide po prodeji otcovy koželužny v roce 1980 podnikat. Se svým bratrancem vybudoval v Paříži taxislužbu a během šestnácti let rozšířil její vozový park z třiceti na 1200 vozidel.
Po prodeji taxislužby v roce 1996 za sto milionů eur (dnes asi 200 milionů dolarů) začal podnikat hned v několika oborech, včetně realitní společnosti a sítě osmdesáti maloobchodních prodejen s oblečením.
Dnes Getreide a jeho syn Roland spolu s generálním ředitelem Danielem Bloorem vlastní v Německu rafinerii lithia Livista. Getreidea však lidé neznají nejlépe díky byznysu, ale právě díky jeho kolekci vzácných hodinek OAK.
Loni se hodinářský svět mohl s některými kousky z jeho kolekce seznámit zblízka, když Getreide uspořádal světové turné 168 kusů, které začalo výstavou v Design Museum v Londýně.
Nyní, téměř po padesáti letech sbírání historických náramkových hodinek, starožitných kapesních hodinek a vzácných hodin, je devětašedesátiletý Getreide připravený se s 500 svých pokladů rozloučit – počínaje přibližně 139 kusy ze sbírky OAK, které šly do aukce v Christie’s v Hongkongu 26. listopadu.
„Jsem si vědom, že mnoho lidí by mou sbírku rádo vlastnilo,“ řekl ještě před aukcí Getreide, kterého hodinky celý život fascinovaly nehledě na to, že si je ne vždy mohl dovolit. „Nejtěžší část je samotný nákup. Když už hodinky vlastníte, je to fantastické, ale již nejsou mým primárním zájmem,“ popisoval před aukcí podnikatel, který přímo zaměstnává hodináře, jenž udržuje jeho sbírku v chodu a řádně ji servisuje.
„Není to nábytek. Jsou to živé kusy, a když nefungují, k čemu pak jsou?“ vysvětloval Getreide.
A zdálo se, že se svět hodinek nemohl aukce dočkat. „Kolem sbírky je velký rozruch, protože se rozhodně jedná o jednu z největších kolekcí, jakou kdy nějaký aukční dům zpracoval,“ říkal před aukcí Alexandre Bigler, vedoucí oddělení hodinek Christie’s pro Asii a Tichomoří.
Dodal, že hodinky, které šly na trh teď, představovaly něco pro každého. „Každý si může pořídit kousek z kolekce OAK, nejsou to jen superexkluzivní hodinky,“ dodával Bigler.
Nakonec se však hodinky v první z několika aukcí vydražily za 6,6 milionu dolarů, tedy asi 150 milionů korun. Což je podstatně míň, než se očekávalo.
Odhad byl rovných deset milionů dolarů a to se ještě mluvilo o tom, že je velmi konzervativní. Na neuspokojivém prodeji se nicméně podepsal i fakt, že dvojice nejdražších hodinek v nabídce svého kupce v aukci nenašla.
Každopádně se potvrdilo, že období neustále rostoucích cen hodinek skutečně skončilo někdy na jaře 2022 a ani jeden z nejvýznamnějších soukromých sběratelů na světě to zatím změnit nedokázal. Uvidíme, zda se mu v dalších aukcích bude dařit lépe. Jak už jsme zmínili, postupně chce prodat celkem asi 500 svých hodinek.
Datum další dražby však zatím oznámené není a je otázkou, zda Getreide nebude chtít po neuspokojivém výsledku první aukce alespoň chvíli počkat.
Nic to však nemění na tom, že jeho sbírka je jednou z nejrozmanitějších na světě a zahrnuje mnoho vzácných objevů od různých značek – od Hermès a Chanel až po Audemars Piguet, F.P. Journe, Zenith a další.
Ostatně mezi prodávanými položkami byly i kapesní hodinky Breguet z počátku 19. století, které kdysi patřily Paulině Bonaparte, Napoleonově sestře.
Getreide se dokonce rozloučil i s některými ze svých milovaných hodinek Patek Philippe, kterých vlastní asi 200. A to včetně chronografu z nerezové oceli z roku 1938. „Asi před dvaceti lety jsem byl na bleším trhu,“ vzpomínal Getreide s úsměvem, „a spatřil jsem tyto hodinky. Cena byla směšně nízká, asi tisíc nebo dva tisíce dolarů. Ale stejně jsem s nimi musel smlouvat.“
V nabídce bylo také několik významných náramkových hodinek Breguet, včetně hodinek, které kdysi vlastnil zesnulý francouzský herec Jean-Paul Belmondo, a hodinek, které vlastnil Sir Jack Brabham, šampion formule 1 z roku 1959.
Přestože je Getreide připraven se s některými hodinkami rozloučit, sběratelskou vášeň neztratil. V únoru převezme do svého vlastnictví ultrakomplikovaný model Patek Philippe 6300 Grand Master Chime, který podle jeho slov stojí asi dva miliony dolarů.
A také říká, že se stále touží po hodinkách Philippe Dufour Simplicity, které mu utekly. Ty se nedávno prodaly za 1,3 milionu dolarů. „Nekoupil jsem je. Byl jsem hloupý,“ říká Getreide. „Ne vždycky uděláte správnou věc ve správný čas.“