Ve škole ho šikanovali a bili. Jednou ho skupinka grázlů shodila ze schodů a tak dlouho kopala, až měl hlavu nateklou jako balon. Strávil týden v nemocnici a po návratu domů mu otec vynadal.
„Musel jsem tam hodinu stát a poslouchat, jak na mě řve, nadává mi do idiotů a říká, že jsem k ničemu,“ vzpomíná nejbohatší člověk světa, jehož majetek osciluje kolem 250 miliard dolarů, na své osamělé a odstrčené dětství v knize Waltera Isaacsona. Právě tyhle zážitky Elona Muska celoživotně poznamenaly a leccos podle autora jeho životopisu vysvětlují i na miliardářově dnešním chování.
Muskův životopis je fascinující čtení a není se čemu divit. Když se totiž sejde excelentní novinář a zkušený životopisec a na druhé straně excentrický byznysmen, jehož chování se vymyká normálu, vznikne z toho zajímavá kniha.
Isaacson, který byl mimo jiné šéfredaktorem časopisu Time, generálním ředitelem televize CNN a šéfoval také Aspen institutu, už má za sebou úspěšné bestsellery o Leonardu da Vincim, Benjaminu Franklinovi nebo Stevu Jobsovi.
Právě s posledním jmenovaným Muska v knize často srovnávaná: oba mají společné, že jde o inovátory a úspěšné byznysmeny, se kterými je těžké vydržet v osobním i pracovním životě.
Isaacson popisuje Muska jako „velké dítě“, které si do života nese traumata z mládí plného rvaček a šikany ze strany spolužáků, ale především tyranského otce se sklony k paranoie a rasismu. Errol Musk syna rád zesměšňoval a psychicky týral – a právě takový způsob chování nyní Elon uplatňuje na své podřízené a obecně všechny, kdo s ním nesouhlasí.
Sám v knize mluví o svém Aspergerově syndromu, což je mírnější forma autismu. Kvůli tomu je údajně slabý v sociálních kontaktech a chybí mu empatie, na čemž se shodují i Muskovi nejbližší.
Autor se s miliardářským podnikatelem scházel dva roky, kdy se mu snažil porozumět a rozklíčovat jeho osobnost. S Muskem seděl na schůzkách a byl přítomný u klíčových okamžiků – i proto mohl v knize například den po dni sepsat Muskovo převzetí Twitteru, které provázely od počátků nejrůznější skandály.
Jen tato pasáž je sama o sobě velmi zajímavým svědectvím. Isaacson měl také v průběhu práce na knize možnost nahlížet do Muskových e-mailů a textových zpráv, a strávil s ním prý nepočítaně rozhovorů, které se protáhly do noci.
Za knihou je kus poctivé a náročné reportérské práce, kterou Musk odmítl autorizovat. Isaacson v knize například dokonale zmapoval i miliardářovo rodinné prostředí a mluvil s jeho nejbližšími i jeho rodiči. Dokonce se mu podařilo získat vyjádření zmíněného otce Errola, se kterým se Elon nebaví.
Muž, který Muska týral, však podléhá lžím a konspiračním teoriím a autorovi uvedl nepravdivé informace, které si buď vymyslel, anebo přibarvil, aby vypadal lépe. Tvrdá výchova a neméně tvrdý život v Jižní Africe Muska naučily tvrdosti a nemilosrdnosti ke svému okolí.
Muskovo dospívání v kostce ilustruje jeho účast na „veldskool“, polovojenském bootcampu, kam ho poslali rodiče poprvé v jeho dvanácti letech. Každé dítě dostalo malý příděl jídla a vedoucí je pobízeli, aby se o potraviny rvali. Každý rok některé z dětí nepřežilo a sám Musk na táboře hladověl a zhubl během pobytu o pět kilo.
„Byl to polovojenský režim, kde se šikana považovala za ctnost. Bylo to šílené a úplně na hlavu,“ vzpomíná Musk na tyto letní pobyty.
Další část jeho biografie se věnuje přestěhování do USA a jeho podnikatelským začátkům. Velmi podrobně si můžeme přečíst, jak rozjel svůj první internetový byznys nazvaný Zip2, který vytvářel kontaktní databáze pro noviny. Musk už tehdy projevil svůj čuch pro technologické záležitosti a vysoké pracovní nasazení, kdy v kanceláři běžně přespával.
Stejné tempo však vyžadoval i po svých podřízených. Musk je podle Isaacsona obecně člověkem, který absolutně pohrdá vyvážeností osobního a pracovního života. Zip2 založil společně s bratrem Kimbalem v roce 1995, a když měli sourozenci neshody, dokázali se pořádně porvat. Nešlo přitom jen o nějaké mírné šarvátky – jednou se chytli tak, že rvačka skončila vykousnutím kusu masa a šitím na pohotovosti.
Muskovy byznysové začátky byly velmi pestré. Na jednu stranu velmi úspěšné a obdivuhodné, ale zároveň velmi složité, co se mezilidských vztahů týká. Ostatně jako celý jeho život. První tři firmy, které spoluzaložil, skončily jeho odchodem – vždy ho vyhnali jeho podřízení a spoluvlastníci. I tohle dokládá, jak nesnadné je fungovat s lídrem, který rád uráží a ponižuje.
„Je vizionářem, který nedokáže hrát s druhými, i proto byl vytlačen ze svých firem,“ vysvětluje Isaacson. Mimochodem jedním z prvních Muskových úspěšných byznysů byla společnost X.com, platební aplikace, o které si už před mnoha lety vysnil, že bude fungovat také jako sociální síť.
Nepovedlo se to, ale sen si plní právě s Twitterem, který odkoupil v roce 2022 a záhy na X přejmenoval. Právě X je mimochodem Muskovo oblíbené písmeno i název. A pojmenoval tak i jedno ze svých deseti dětí, počatých s několika ženami.
Muskův vztah k dětem, jeho velká touha se rozmnožovat i jeho vztah k ženám, je v knize také vykreslený. A i tady Muskovi schází empatie. Ostatně dvě ze svých dětí zplodil se svou podřízenou, zatímco čekal další dítě s poslední manželkou.
Reprodukcí svých genů je prý posedlý. „Opravdu chce, aby chytří lidé měli děti,“ řekla matka jeho dvojčat Shivon Zilis, které se prý Elon nabídl, že bude jejím dárcem spermatu.
Rozsévat děti je jednou z jeho obsesí, tou další dostat lidstvo do vesmíru. Musk podle Isaacsona nesnese vědomí, že lidstvo se od přistání na Měsíci nikam neposunulo, a trvá na tom, že by mělo osídlit Mars a navázat meziplanetární spolupráci.
Miliardáře trápí velké obavy, že jako lidstvo vymřeme. Nutí proto zaměstnance svých šesti společností (včetně platformy X), aby snížili náklady a dodrželi brutální termíny, protože potřebuje nalít zdroje do svého plánu kolonizace vesmíru, než se podle něj „civilizace zhroutí“.
Od knížky je těžké se odtrhnout a přečtete ji rychle – přestože jde o dílo, které má necelých sedm set stran. Celkový dojem kazí drobné překlepy a chyby v překladu, které působí rušivě.
Pokud Elona Muska obdivujete, po přečtení knihy ho nemůžete mít ani trochu rádi jako člověka. Vychází z ní jako samolibý psychopatický tyran, který si dělá, co chce, a zneužívá svého vlivu, peněz i postavení. Sám si vše omlouvá po svém: svou genialitou.
Velmi dobře to vyjadřuje citát v úvodu knihy: „Všem, koho jsem urazil, bych jenom chtěl říci, že jsem inovoval elektrická auta a posílám lidi v raketě na Mars. Myslíte si, že jsem zároveň pohodový normální chlápek?“
Muskův životopis je knížkou o muži, který chce spasit lidstvo. Přestože lidi nemá rád.
