Šéf filmových studií Disney Robert Iger se v uplynulých dvou týdnech dostal na titulní stránky novin hned několikrát, a to nejen díky tomu, jak úspěšně si v kinech vede trhák Avengers nebo že dotáhl obří fúzi s filmovými studii Fox do vítězného konce.
Na přetřes přišel i jeho plat ve výši 65,6 milionu dolarů – suma, kterou Abigail Disney, dědička zakladatele impéria Walta Disneyho, označila za „šílenou“.
Jak na Twitteru, tak ve sloupku, který napsala pro deník The Washington Post, si postěžovala na propastný rozdíl mezi tím, kolik bere Iger a kolik naopak zbytek zaměstnanců firmy (Iger vydělává zhruba 1424krát víc, než je platový medián firmy). Právě takové praktiky podle ní vedou k tomu, že v USA mizí střední třída a narůstá počet lidí žijících v chudobě, zatímco pár vyvolených nesmyslně bohatne.
Bob Iger je v čele Disneyho od roku 2005. Foto: Forbes.com
Jedním z těch, jejichž majetek prudce stoupá, je i Iger. Podle Forbesu činí aktuální hodnota jeho jmění 690 milionů dolarů. To je velmi pravděpodobně víc, než kolik vlastní i sama Abigail Disney. Ta se o dědictví po svém otci Royi E. Disneym podělila s dalšími třemi sourozenci rovným dílem. Podle odhadů by hodnota jejího majetku měla aktuálně činit necelých 500 milionů dolarů.
Abigail sice na otázky Forbesu neodpověděla, nedávno ale na podobné téma s novináři promluvila a prohlásila, že na dobročinné účely rozdala „mnohem víc“, než původně zdědila. „Můžu vám říct tohle – mohla jsem být miliardářkou, kdybych chtěla, ale nejsem, protože nechci. Je to nesmyslné množství peněz,“ citoval její slova časopis The Cut. Neprozradila sice, jestli přesně ví, jak velkou hodnotu její jmění momentálně má, dodala ale, že jen na charitu věnovala přes 70 milionů dolarů.
Abigail Disney se bije za spravedlivější mzdy v Disneym a tvrdí, že miliardářkou být nechce. Foto: Wikimedia Commons
Igerovo jmění sice zatím nedosahuje takové výše, aby se zařadil do žebříčku 600 amerických miliardářů, ale jako aktuálně třetí nejlépe placený šéf (po šéfech Oraclu Marku Hudovi a Safře Catz) k tomu rozhodně nemá daleko. Podle odhadů Forbesu je jeho majetek rozdělen rovným dílem mezi akcie Disneyho, které tvoří velkou porci Igerových bonusů a kompenzačních balíčků, a hotovost, kterou v uplynulých letech získal právě prodejem části akcií. Ve firmě působí už od roku 1996.
Na opravdu velké peníze si sahá od roku 2005, kdy se stal výkonným šéfem firmy. Už během prvního roku si vydělal 22 milionů dolarů, a to do toho nepočítáme dalších 2,9 milionu v akciích. Loni činil jeho plat 39,3 milionu dolarů (částka znovu nezahrnuje odměnu v akciích), což je samo o sobě 850krát víc, než kolik ročně pobírá průměrný zaměstnanec Disneyho.
Dalších 26,3 milionu dolarů v akciích získal jako odměnu za to, že prodloužil svou smlouvu až do roku 2021 a že letos v březnu dotáhl do finále už zmiňovanou fúzi s filmovými studii Fox v hodnotě 71,3 miliardy dolarů. Jeho odměna je nicméně zasloužená vzhledem k tomu, jakou má pro Disneyho hodnotu a jak úspěšně si firma díky němu v poslední době vede.
Od října 2005, kdy se Iger ujal šéfování, vzrostla cena akcií Disneyho téměř pětinásobně – z 24 na 142 dolarů za kus, a to hlavně díky jeho promyšleným strategickým rozhodnutím. Právě on stojí za tím, že ABC a společnost Disney rozjely vysílání na streamovacích platformách dřív než jejich rivalové NBC a CBS. Akvizice studií Marvel a Lucasfilm přinesly celé značce jeden kasovní trhák za druhým. Teď, díky spojení s Foxem, získal Disney kontrolu nad autorskými právy k nepřeberné řadě filmových a televizních děl, stejně jako rozhodující podíl ve streamovací službě Hulu. Za Igerova vedení se zvedl počet zaměstnanců o 70 tisíc na celkových 200 tisíc.
Firma nářky dědičky impéria Abigail na Twitteru odmítla s tím, že minimální hodinová mzda v Disneylandu činí 15 dolarů – což je dvojnásobek amerického federálního minima – a že Disney investuje do vzdělání a zdravotní péče svých zaměstnanců. Po loňské daňové reformě, která snížila korporátní daň, vyplatil Disney loni svým 125 tisícům zaměstnanců jednorázový bonus tisíc dolarů (což jsou samozřejmě jen drobné v porovnání s Igerovým bonusem 18 milionů dolarů).
Debata o Igerově platu je součástí mnohem širší diskuse o tom, jak se čím dál víc rozevírají nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími. Iger v tom rozhodně není sám: v dalších 13 firmách, které jsou na burze, berou šéfové víc než tisíckrát víc, než je průměrný plat jejich zaměstnanců. Mezi ně patří šéf kavárenského řetězce Starbucks Kevin Johnson nebo šéf Coca-Coly James Quincey.
Nejbohatší jedno procento Američanů dnes pobírá mnohem víc než 50 procent nejchudších Američanů dohromady. Podle studie nezávislého Institute for Policy Studies disponuje pouhých 400 nejbohatších lidí v USA větším majetkem než „všechny černošské domácnosti dohromady plus čtvrtina Latinoameričanů, kteří dnes ve Státech žijí“. A studie Credit Suisse Global Wealth Report k tomu dodává, že pouhé jedno procento lidí na světě dnes drží více než polovinu celosvětového bohatství.
Nejen v Americe se dnes živě řeší, jak se situací naložit. Mluví se o zvýšení minimální mzdy či o zavedení speciální daně pro nejbohatší – což je krok, který vedle Abigail Disney podporují i další, například miliardář Bill Gates.
