Vánoční food coma je pryč, darované knížky jsou přečteny. Ideální čas spojit obě vášně dohromady. Nabízíme pět tipů na díla, která se – každé svým vlastním způsobem – věnují gastronomickým tématům a u nichž si jako čtenáři pochutnáte.
Pohádkové hostiny v paláci nad Bosporem. Surreálné příběhy o tom, jaká jídla si nechával servírovat Pol Pot, šílený masový vrah a vůdce kambodžských Rudých Khmerů. Pohled na Rusko skrz talíře, který je dost možná výmluvnější než učebnice politologie.
Ale také knihy, v nichž se skloubí erudice profesorů zabývající se jak ekonomií, tak výživou a studiem potravin.
Vítejte u pestře prostřené tabule: tady je výběr pěti originálních děl, která by si měl vychutnat každý, kdo rád čte a rád jí. Možnost obě vášně spojit působí jako jasná volba nejen pro dlouhé lednové večery. Dobrou chuť!
Witold Szabłowski: Jak nakrmit diktátora (Dokořán, 2021)
Polská reportážní škola je pojem a Szabłowski mu dělá čest. Proto dal dohromady výtečně ozdrojovanou a hlavně originálně vymyšlenou literární stravu. Tohle nejsou žádné publicistické instantní nudle, naopak. Polák vařil své dílo poctivě, dlouho a z nejlepších novinářských ingrediencí, jimiž jsou zvídavost, cit pro historku a ochota vydat se do světa.
Szabłowski vypráví osudy diktátorů skrz jejich osobní kuchařky a kuchaře. Co měli rádi kambodžský šílenec Pol Pot, lidojed Idi Amin, revolucionář Fidel Castro či nemilosrdný vrah Saddám Husajn? Nebo samozvaný albánský král Enver Hodža, abychom zůstali v Evropě?
„Vymyslel jsem recept na kozu pečenou vcelku: vykuchali jsme jí vnitřnosti, uřízli bradku, dovnitř vložili rýži, brambory, mrkev, petržel, hráček a trochu koření,“ vzpomíná Aminův kuchař. To vše se v Africe dělo na pozadí strašlivých zločinů ugandského diktátora a věčného hladu.
Mistrovský nápad na knihu. Velké dějiny se prolínají s každodenním shonem v kuchyni, jako když se vzpomíná na to, co měl Saddám na snídani v den, kdy nechal plynem pozabíjet desítky tisíc Kurdů… Poutavé i drásavé čtení Szabłowskému vyneslo v roce 2021 finále Gourmand World Cookbook Awards, soutěže o nejlepší literární publikaci na kulinární téma.
Witold Szabłowski: Rusko pohledem z kuchyně (Dokořán, 2023)
„Naděžda Krupská o sobě tvrdila, že umí uvařit jen tři jídla – míchaná vajíčka z jednoho, dvou nebo tří vajec.“ Druhé dílo téhož autora s podtitulem Jak budovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou je podobné, a přesto jiné.
Anekdota o kuchařském neumětelství Leninovy životní partnerky ostatně vůbec není samoúčelná, neboť ilustruje, jak proroci komunismu ve svém tažení mnohdy zcela ignorovali světské záležitosti, což mělo katastrofální následky pro stamiliony lidí.
Jestliže v první knize Szabłowski jedním tématem spojil rozdílné osobnosti, teď přes rozdílné osobnosti vypráví o jedné zemi – o té největší ze všech, o Rusku, respektive prostorách bývalého Sovětského svazu. Zajímá ho nejen to, co jedli Lenin, Stalin, Brežněv nebo Gagarin.
Zabývá se děsivými příběhy z obléhaného a hladem šílícího Stalingradu. Vyhledal kuchařku vojáků v Afghánistánu, přesvědčenou komunistku, která prozří až na místě – ne, nekoná se žádná soudružská přátelská pomoc, zuří krutá válka, po níž se mladí Rusové vracejí domů v cínových rakvích. Nebo se věnuje osudu kuchařek v Černobylu, jimž ozáření zničilo životy a řadu z nich pozabíjelo.
Poučné a mrazivé čtení. Na konci všech kapitol jsou recepty a máloco nabízí lepší obraz Ruska 20. století: na jednom místě kavkazské speciality, jinde pohlavárský jeseter v aspiku, ale také travjaniky, placky ze slámy, nouzový úskok Ukrajinců soužených hladomorem…
Ha-Joon Chang: Stravitelná ekonomie (Host, 2023)
Podtitul Hladový ekonom vysvětluje svět odkazuje na originální nápad korejského odborníka, jenž byl přes třicet let profesorem ekonomie na University of Cambridge, než v rámci Anglie přesedlal na University of London.
Že Chang rád jí, dokazuje například v kapitole Kokos, kde tuto surovinu vyzdvihuje v rámci přehlížených kulinárních perel jihovýchodní Asie, jimiž jsou malajsko-singapurská polévka laksa a hlavně nasi lemak. Tedy malajsko-indonéská rýže vařená v kokosovém mléce a pandánových listech, podávaná se smaženými sušenými ančovičkami, vejcem a pálivou pastou sambal.
Takovému člověku máte doslova chuť věřit!
Chang je ale především mistrem toho, jak od jídla přeskočit k obecným záležitostem ekonomické povahy. Jakožto expert na rozvojovou problematiku a navíc rodák z Jižní Koreje, který pamatuje zemi v chudém poválečném stadiu, vše popisuje pro západního čtenáře často velmi nemainstreamově.
Což je ostatně jedna z jeho point v kapitole Koření: tak jako je ochuzující sázet jen na pár ingrediencí, je přínosné se i na ekonomické teorie či na kapitalismus jako takový podívat zeširoka. S Changem máte leckdy chuť nesouhlasit, ale už to, že vás nutí přemýšlet, činí Stravitelnou ekonomii zajímavou.
Saygin Ersin: Sultánův kuchař (Větrné mlýny, 2022)
„Široký mělký talíř, který položil doprostřed, zaplňovali zpola kranasové, zpola parmice. Ryby obalené v mouce a osmažené na oleji stále ještě tiše škvířily. Zelené rostliny v salátu, jež se prohýbaly pod sprškou citronů, byly na usmířenou vykoupány do lesku v olivovém oleji.“
Tento úryvek z pompézní rybí hostiny u svérázného mistra Bayrama je pouhý předkrm, skutečně! Vrchol tvoří úchvatné panovnické bankety v istanbulském paláci Topkapi, které vládci Osmanské říše servíruje mladík s absolutní chutí.
Subjektivně jde o nejkrásnější z doporučovaných knih; už proto, že se jedná o jediný román na seznamu. Ersin, rodák ze západní Anatolie, spojil historickou fresku s nádechem literární fantastiky, též zvané magický realismus.
Jako podle nejlepšího receptu Mistra chutí staví příběh zamýšlející se nad tím, jak moc nás dokážou ovlivnit naše smysly – kvůli lásce hlavní hrdina, půvabným archaismem nazývaný kuchmistr, ostatně zcestuje svět.
Pointu se prozrazovat nesluší, zato lze bez uzardění prozradit, že se vám budou sbíhat sliny. „Vrstvený kebab byl znám jako nejnáročnější ze všech kebabů. Jeho příprava spočívala v tom, že se do sebe balily plátky krůtího, kuřecího, kachního a křepelčího masa…“ Ersin je skutečným šéfkuchařem slova.
Fabio Parasecoli: Gastronativism (Columbia University Press, 2022)
A na závěr druhé dílo od akademika. Rodák z Říma působící na New York University se podíval na obsah talířů z výsostně aktuálního pohledu.
„Pomyslete na takzvanou válku o hummus mezi Izraelem a Libanonem. Nebo na tenze mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně boršče,“ vysvětluje Parasecoli, proč řeší roli jídla v politice identity; podtitul ostatně zní Food, Identity, Politics.
Parasecoli vysvětluje, proč italská krajní pravice takřka šílela z halal tortellini nebo muslimských lasagní bez vepřového, řeší útoky hinduistických fundamentalistů na muslimy prodávající hovězí a mnoho dalšího.
Za to byl, stejně jako Szabłowski, oceněn v soutěži Gourmand World Cookbook Awards.
„Je to pro mě důkazem, že je možné psát o oblastech akademického výzkumu tak, aby byly přístupné široké veřejnosti. Na to, abych vše dokázal srozumitelně komunikovat, se v průběhu let zaměřuji čím dál víc,“ říká – a jde o další důkaz, že chuť se má pojit s výživností. V jídle i v literatuře.
