Když loni na podzim pátý nejbohatší Čech Daniel Křetínský investoval 55 milionů eur do minoritního podílu ve francouzských novinách Le Monde, byl to pro Francouze šok, kvůli kterému se na Křetínského vyptával českého premiéra i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Situace se ale dodnes příliš neuklidnila: právě kvůli neznámému miliardáři z Východu, který získal 49procentní podíl v akciích Matthieu Pigasse, jednoho ze dvou nejdůležitějších akcionářů novin, se teď novináři Le Monde snaží u majitelů novin vymoct souhlas s tím, že případné další navýšení Křetínského podílu budou muset nejprve sami novináři schválit v interním hlasování.
„Novináři neznají jeho záměry, takže je to těžké. Vy jako novinář asi chápete, že je přirozeně zajímá, kvůli čemu za Le Monde utratil tolik peněz,“ říká v rozhovoru pro Forbes Louis Dreyfus, CEO novin, který jeden z nejslavnějších francouzských deníků řídí posledních devět let.
Třiačtyřicetiletý miliardář Křetínský vlastní mimo jiné Energetický a průmyslový holding nebo vydavatelství, které v Česku vydává deník Blesk; ve Francii kromě deníku Le Monde nakoupil za 52 milionů eur i několik magazínů včetně ikonické Elle. Jeho velké investiční mediální ofenzivě se Forbes věnuje ve velké story ve speciálním vydání Nejbohatší lidé světa, které dnes vychází.
I z rozhovoru s Dreyfusem je totiž patrné, že se obě strany v Le Monde ocitly v patové situaci. Novináři se Křetínského nemůžou zbavit, protože svou investicí neporušil žádná pravidla, a Křetínský si zase uvědomuje, že svůj podíl nebude moct navýšit bez jejich souhlasu.
Co se momentálně v Le Monde děje?
Naše přesvědčení je, že nemůžete vést a rozvíjet nezávislou mediální firmu, pokud vaši novináři neakceptují akcionářskou strukturu novin. Protože pak hrozí, že ti nejlepší novináři odejdou a my přijdeme o důvěru čtenářů. A to jsou dvě nejcennější věci, které tyhle noviny mají. Než jsem sem před devíti lety se současnými akcionáři přišel, byla tady ještě jedna konkurenční nabídka, tak jsme nechali novináře hlasovat. Protože nemůžete ovládnout Le Monde proti vůli jeho novinářů. To, že nakonec hlasovali pro nás, nám na začátku hodně pomohlo. Takže diskuze, která teď probíhá, je o tom, aby se nastavila pravidla, která říkají, že než někdo získá rozhodovací pravomoci v novinách, musí být napřed schválen zaměstnanci. O to teď jde.
Jinými slovy jde vašim novinářům o to, aby je současní akcionáři nechali hlasovat v případě, že se Křetínský rozhodne koupit i zbytek podílu Matthieu Pigasse, jednoho ze dvou klíčových akcionářů, od kterého minoritní podíl koupil.
Ano. Pan Křetínský je ale momentálně minoritní akcionář, nemá oficiálně žádné pravomoci. Matthieu a Xavier Niel (druhý spolumajitel s rozhodovacími pravomocemi – pozn. red.) se teď snaží nalézt shodu a my čekáme. Není kam spěchat, daří se nám, vyděláváme. A já tenhle byznys řídím. Proto se do těch diskuzí nezapojuju, protože je to otázka akcionářů.
Jak to, že vaši novináři mají takové pravomoci? V Česku je nemyslitelné, aby je někdo nechával hlasovat o akcionářské struktuře.
Měli je historicky od vzniku těchto novin. A je to i tradice ve Francii, kde máte ze zákona jako novinář možnost svobodně odejít, pokud se změní akcionářská struktura a vy s ní nesouhlasíte. Takže si představte, že přijde nový akcionář, se kterým zaměstnanci nesouhlasí, a o minutu později přijdete o nejlepší novináře. Proto si myslím, že by bylo dobře, aby požadavek novinářů akcionáři schválili.
CEO francouzského listu Le Monde Louis Dreyfus Foto: osobní archiv
Co všechno mají vaši novináři za práva?
Pořád vybírají šéfa vydavatelství, který je odpovědný za obsah novin, a šéfredaktora. Navrhují je akcionáři a novináři mají právo je odmítnout. Aby prošli, potřebují získat 60 procent hlasů. A kromě toho novináři zároveň stále vlastní 25 procent novin.
Deník Financial Times nazval současnou snahu vašich novinářů jako „bitvu o budoucnost Le Monde“. Vnímáte to stejně?
Nemyslím si, že vedu společnost, která bojuje o svoji budoucnost. Je to mezi akcionáři a nemyslím si, že my něco momentálně riskujeme. Problém by byl, kdyby Le Monde prodělával a chybělo by mu hodně peněz jako v roce 2010, ale to se neděje. Už tři roky jsme opět v zisku a roste nám počet digitálního předplatného. Ale ano, pro Le Monde je to důležité. Můžete vyměnit CEO, ale to opravdu cenné na těchto novinách jsou novináři a důvěra čtenářů.
Když Křetínský loni koupil od společnosti Lagardere několik magazínů v čele s Elle, nikdo si ho nevšímal. Proč se to změnilo s Le Monde?
Protože Le Monde jsou nejdůležitější noviny ve Francii, takže se to dalo čekat. Jsme nejčtenější celostátní deník ve Francii, máme nejvíc digitálního předplatného a kolem 300 tisíc prodaných výtisků.
Byl už Křetínský osobně v redakci?
Ne, nebo alespoň o tom já nevím.
Čeho se nejvíc novináři bojí?
Když současní akcionáři přišli do Le Monde, zavázali se, že budou podporovat nezávislost novin a reinvestovat do nich zpět vydělané peníze. Zavřeli jsme tiskárnu, propustili jsme část administrativních pracovníků, ale naopak jsme přibrali víc novinářů. A oni se bojí, že noví akcionáři nemusí chtít reinvestovat peníze do kvalitní žurnalistiky a jen budou brát dividendy, což pro nás není obvyklé ani teď, kdy generujeme zisk. Druhá věc je, že se bojí, že by mohl chtít prosazovat synergie mezi našimi tituly. A my chceme, aby všechny byly odlišné, aby se navzájem nekanibalizovaly.
Bojí se i o to, že přijdou o svobodu?
Novináři neznají záměry Daniela Křetínského, takže je to těžké. Vy jako novinář asi chápete, že je přirozeně zajímá, kvůli čemu za Le Monde utratil tolik peněz.
Křetínský opakuje, že to udělal, protože chtěl podpořit tradiční média, která vnímá jako klíčová pro budoucnost liberální demokracie v Evropě.
To je dobře. Pak si myslím, že nemůže mít problém souhlasit s požadavky, o kterých se teď tady bavíme. Proto jsme všichni optimisté. To samé bylo, když v roce 2010 přišli Pigasse, Niel a Bergé (třetí akcionář Pierre Bergé, který předloni zemřel – pozn. red.). Novináři si také mysleli, že si kupují moc novin, kterou potřebují pro svůj byznys. My jsme jim ale vysvětlili, že to není pravda, že to děláme proto, že věříme, že silný a profitabilní Le Monde je pro budoucnost Francie důležitý. A oni ani jednou do obsahu novin nezasáhli, ani když se nějaký text týkal jich. Nikdy. Proto se to teď zase řeší. Není to nic proti Křetínskému, stejné by to bylo, kdyby tím novým akcionářem měl být kdokoliv.
Věří novináři Křetínskému?
To se musíte zeptat jich. Já s ním problém nemám, protože jsem u všech tří aktuálních akcionářů viděl, že můžete být akcionářem, aniž byste zasahoval do obsahu novin. Ale pokud mají být tyhle noviny úspěšné, potřebujeme, aby mu věřili i novináři. To znamená, aby měli právo hlasovat.
Co se ještě ve velké story ve speciálu Nejbohatší lidé světa o Křetínském a jeho investicích do francouzských médií dočtete:
– Kolik už za média ve Francii utratil?
– Jaké má záměry a proč to celé dělá?
– Kdo jsou klíčoví lidé, kteří mu otevřeli dveře do francouzských médií?
– Proč mu situaci v Le Monde zkomplikoval únik informací a jakou roli v něm sehrál Andrej Babiš?
