Investiční gramotnost Čechů se rok od roku zlepšuje. Jsme na tom dokonce lépe než lidé na Slovensku a v Polsku. Přesto si většina Čechů v investování příliš nevěří.
Index investičních znalostí, který vypracovala investiční platforma Portu na základě výzkumu agentury IPSOS na tisícovce respondentů, dokazuje, že úroveň znalostí o investicích v Česku se za poslední léta neustále zlepšuje. V bodovém hodnocení se Češi za tři roky posunuli ze 105,5 bodu na 113,9 bodu.
Přispěla k tomu paradoxně zhoršená ekonomická situace v podobě nestabilního trhu, pohybující se inflace a úrokových sazeb. Oproti minulosti si lidé lépe uvědomují, že spořicí účet jejich peníze před inflací neochrání. A pozitivním zjištěním je i fakt, že zhruba tři čtvrtiny obyvatel už správně chápou pojem inflace i rozdíl mezi investováním a spořením.
„Je správné, že se čím dál více věnujeme informování o investování včetně jeho rizik od základních po vysoké školy, ale vlastní zkušenost je nenahraditelná,“ říká Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády.
Na výsledcích indexu se podle něj do budoucna bude projevovat i čím dál častější zkušenosti lidí s investováním, které se zejména díky fintechovým aplikacím výrazně demokratizovalo.
K lepší starosti o své finance Čechy motivuje i stát, který nedávno spustil Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má lidem pomáhat v zajištění se na stáří.
Sebevědomí neodpovídá znalostem
Navzdory tomu, že se investiční gramotnost Čechů zlepšuje, jejich sebevědomí stále pokulhává – paradoxně víc u těch, kteří nemají příliš důvod o sobě pochybovat. Nejvíc si v investování věří generace ve věku 27 až 35 let, kdy se každý desátý považuje za velmi nebo relativně hodně znalého investora.
Za velmi znalé investory se považuje pouze 2,7 procenta Čechů. Průzkum nicméně ukazuje, že lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou znalí investoři, se spíš přeceňují. Se svými znalostmi se umístili až na třetím místě, a to za lidmi, kteří se považují za relativně hodně znalé investory či znalé investory.
Ti, kdo se považují za zcela neznalé, mají investiční vědomosti skutečně nejnižší. Nejčastěji se jedná o lidi se základním vzděláním, z obcí do deseti tisíc obyvatel a s podpůrnými příjmy.
Stejně jako v minulých letech platí, že jsou na tom v investiční gramotnosti lépe muži než ženy, rozdíl se ovšem zmenšuje. Ženy i muži mají nejčastěji problém se složeným úročením a počítáním s procenty. Ženy pak tápou v oblasti vlivu měnových kurzů.
Stále platí, že starší generace rozumí investování nejlíp. Nejlepších výsledků dosáhli Češi a Češky ve věku 45 až 53 let. Nejhůř je na tom generace lidí ve věku do 35 let, ale i ta starší generaci začíná stahovat. Nejmladší generace ve věku 18 až 26 let si oproti ostatním věkovým kategoriím vede nejlépe v oblasti diverzifikace investic a porozumění složenému úročení.
Nejlepší investiční gramotnost je v Praze a ve městech nad sto tisíc obyvatel. Je to dáno i tím, že je v hlavním městě největší koncentrace lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Nejhůř jsou na tom v Ústeckém kraji. Propastný rozdíl o velikosti 66 bodů Index ukazuje i mezi lidmi s vysokoškolským a základním vzděláním.
Předběhli jsme sousedy
Index se letos výjimečně věnoval i porovnání situace na Slovensku a v Polsku, z čehož Češi vůbec nevyšli špatně. Na Slovensku došlo k poklesu Indexu na 97,3 bodu, zatímco v Polsku index dosáhl hodnoty 90,6 bodu.
„Očekával bych, že polský trh na tom bude lépe, protože je Polsko v regionu střední a východní Evropy vnímáno jako lídr, co se rozvinutosti kapitálového trhu týče. To, že v tomhle Češi Poláky předběhli, je pozitivní,“ hodnotí výsledky Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.