Po cestě nepotkala jedinou čerpací stanici. Jak by také mohla, ještě neexistovaly. A ucpaný karburátor musela vyčistit sponkou do vlasů. Všechny nepřízně osudu však Bertha Benz překonala a večer 5. srpna roku 1888 úspěšně dokončila 106 kilometrů dlouhou cestu z Mannheimu do Pforzheimu. Šlo o úplně první dálkovou cestu autem v historii a uskutečnila ji žena.
A nebyla jedinou ženou, která se zapsala do historie automobilismu. Pojďte se s námi podívat na ty nejzajímavější průkopnice jezdění na čtyřech kolech poháněných motorem.
Eliška Junková
Začít musíme samozřejmě českou krajankou. V roce 1927 na nejtěžších automobilových závodech své doby v Targa Florio zazářila olomoucká rodačka Eliška Junková. Porucha Bugatti T37 ji ale vyřadila ze závodu a ze závěrečného hodnocení.
Následující rok už však svou úspěšnou jízdu dokončila a do cíle dorazila jako pátá v pořadí.
Foto: Wikipedia Commons
Foto: Wikipedia Commons
Tou dobou sbírala jedno vítězství za druhým, jak v domácích končinách, tak v sousedním Německu. Její slibnou kariéru ale přerušila smrt jejího manžela Čeňka Junka, který zemřel při tragické nehodě na okruhu právě v Targa Florio. Elišce to vzalo chuť závodit.
Mildred Mary Petre
Když bylo Mildred Mary Petre patnáct, ukradla z garáže bratrovi motorku, svého psa posadila do „sajdky“ a vyřítila se do ulic Londýna. Přestože její jízda skončila pokutou a zákazem ježdění do šestnácti let, nastartovala její životní vášeň.
Angličanka s dobrodružnou povahou, později známá pod přezdívkou paní Victor Bruce, si brzy pořídila vlastní automobil a za několik let už fascinovala svět svými úspěchy ve vytrvalostních jízdách Rallye Monte Carlo.
A rekordy trhala nejen na silnicích, ale také ve vodě a ve vzduchu, mezi její vášně totiž patřily i motorové čluny a letadla. Byla ostatně prvním člověkem, který kdy doletěl z Anglie do Japonska.
Ještě když jí bylo sedmasedmdesát, testovala jízdu v novém Fordu. Jak Mildred usedla za volant, tachometr vyletěl ke 180 kilometrům za hodinu.
Aloha Wanderwell
Když šestnáctiletá Kanaďanka Idra Hall zahlédla inzerát Waltera Wanderwella na pozici mechanika, okamžitě se přihlásila. Jako mechanička ale dlouho nevydržela, podnik rozpoznal její kvality a stala se řidičkou. Během tří let uchvátila i samotného Waltera Wanderwella, a stala se tak jeho ženou.
Neměla malé cíle. Mezi roky 1922 a 1927 objela jako první žena autem kolem dokola světa, navštívila osmdesát zemí a překonala 800 tisíc kilometrů. Na cestách natáčela spolu se svým manželem cestovatelské filmy a mnohdy musela improvizovat, aby úspěšně dojeli do cíle. Když jejich Fordu T chyběl olej do motoru, využila například sloní tuk.
Foto: Wikipedia Commons
Foto: Wikipedia Commons
Mária Markovičová
I Slovensko se může chlubit úspěšnou automobilovou závodnicí. Podobně jako její zahraniční kolegyně i rodačka z Radvaně Mária Markovičová neměla zálibu pouze v autech. Byla trojnásobnou mistryní Slovenska v tenisu, fotografovala zemi z letadla a s Tatrou 57 na okruhu skončila nejlépe druhá.
Od roku 1939 působila jako herečka, nejprve jako ochotnice, od roku 1949 profesionálně, v roce 1964 získala titul Zasloužilá umělkyně. Odvahu prokázala i během Slovenského národního povstání – vedla ženskou jednotku Červeného kříže.
Maria Teresa de Filippis
Dokud dcera italského hraběte hrála tenis a jezdila na koni, bylo vše v pořádku. Jenže když končila druhá světová válka, představila Maria Teresa své rodině ambiciózní plán. Rozhodla se dát na dráhu automobilové závodnice. A od rodiny za to sklidila spíše posměch.
Foto: Wikipedia Commons
Foto: Wikipedia Commons
Ten však utichl ve chvíli, kdy vyhrála svůj první závod za volantem Fiatu 500. A další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Její jízdní schopnosti zaujaly automobilku Maserati, která Marii Terese de Filippis nabídla místo.
V roce 1958 v modelu 250F absolvovala jako vůbec první žena závod formule 1 – na okruhu v Belgii. Přestože její kariéra v F1 trvala krátce, byla významnou průkopnicí. Další pilotka se v F1 objevila až za patnáct let.
