Česká hokejová legenda se v Pittsburghu dočká pocty nejvyšší. Fenomén Jágr ale hranice hokeje, jehož historickým statistikám dominuje, dalece překračuje.
Ačkoli Jaromír Jágr ve svých 52 letech pořád brousí po českých profesionálních kluzištích, v jeho americké alma mater mu už v neděli 18. února vzdají ultimátní hold.
Pittsburgh Penguins před zápasem s Los Angeles King oficiálně vyřadí jeho číslo 68. Právě tam začala Jágrova zámořská kariéra, v Pittsburghu strávil celkem dvanáct sezon. Dodnes je absolutní klubovou legendou.
I tak je jasné, že pocty se mu dostává nejen za roky odehrané v bílo-žluto-černém dresu Pittsburghu, ale za jeho celkový přínos lize, jež je za 24 odehraných sezon nemalý.
Jen 179 hráčů v historii nejlepší hokejové ligy světa se může pochlubit tím, že jejich číslo některý z týmů zcela vyřadil ze své rotace. A třeba Wayne Gretzky, všeobecně považovaný za nejlepšího hráče všech dob, má svou 99 vyřazenou kompletně z celé ligy.
Právě k němu má Jágr ostatně historicky velice blízko, minimálně pokud velikost hráče posuzujeme optikou statistik. Ty jsou s Jágrem mimochodem spojené i pro Forbes Česko, historicky nejprodávanější číslo časopisu je z června 2016, kdy se nestárnoucí hokejista objevil na titulní straně čísla, ve kterém se s ním nacházel i unikátní obsáhlý rozhovor.
Jágr v číslech
Pro milovníky tabulek je Jaromír Jágr v rámci NHL jednoznačná stálice. Druhý v historickém bodování s 1921 body za zřejmě nedostižným Kanaďanem Gretzkym s 2857 body.
Jen pro krátké srovnání, jak výjimečná jsou Jágrova čísla v porovnání s nejlepšími českými hráči, kteří si za mořem také zahráli: Patrik Eliáš 1025 bodů, Jakub Voráček 806 bodů, Milan Hejduk 805 bodů či David Krejčí 786 bodů.
Jágr obsazuje přední příčky i v žebříčcích jiných ukazatelů. Mezi top střelci NHL je historicky na čtvrtém místě, v počtu asistencí je pátý. A ačkoli hrál v NHL skutečně dlouho, není držitelem rekordu v počtu zápasů. Jágr nastoupil k 1733 utkáním, zatímco historicky vede Kanaďan Patrick Marleau, který jich odehrál jen o 46 více než český útočník.
Podobně na tom Jágr je, pokud jde o trofeje. Pětkrát vyhrál mezi lety 1995 a 2001 Art Ross Trophy pro hráče, který nasbírá v základní části ročníku nejvíce bodů. Více jich má jen Gretzky s deseti a Gordie Howe a Mario Lemieux s šesti. V roce 2016 vyhrál Bill Masterton Memorial Trophy, která je udělována hráči, jenž ukázal největší vytrvání a oddanost hokeji. Vzhledem k tomu, že Jágr i osm let poté pořád hraje, nemohla NHL vybrat nikoho lepšího.
Dvakrát zvedl český útočník nad hlavu Stanley Cup pro vítěze ligy a v sezoně 1998 až 1999 byl vybrán jako nejužitečnější hráč ligy. Od svých spoluhráčů se nicméně dočkal většího ocenění: Ted Lindsay Award pro nejvýraznějšího hráče obdržel třikrát. O té rozhodují hlasováním právě hráči.
Za dlouhé sezony plné dřiny si Jágr samozřejmě přišel hraním hokeje na nemalé peníze. V NHL naskočil do 24 sezon, za které si vydělal přes 135 milionů dolarů, tedy lehce pod 3,44 miliardy korun. Když vezmeme v úvahu, že mu Pittsburgh za první sezonu vyplatil 150 tisíc dolarů, jde o senzační číslo.
Jágr u Tučňáků
Pro fanoušky klubu z americké Pensylvánie je Jágr nezapomenutelným fenoménem. Jeho kudrnaté „páčo“ vlající za helmou je ikonický vzhled, který jeho zarytí fanoušci rádi napodobují. A samozřejmě jim pomohl ke dvěma z celkových pěti titulů šampionů, které Tučňáci ve své sbírce mají.
Překvapivě ale Jágr nedominuje týmovým statistikám, ani v jedné kategorii není na prvním místě. Ani dvanáct sezon na vrcholu sil na to fenomenálnímu Čechovi nestačilo. Částečně je to ale i proto, že Pittsburgh měl za poslední desítky let mimořádné štěstí na obrovské talenty.
Jágrova éra navazovala na éru Lemieuxe a po „Jardovi“ zase na období, kdy za Pittsburgh dominoval Sidney Crosby a Evgeni Malkin. Právě tři zmínění hokejisté jsou v klubovém žebříčku nasbíraných bodů jediní před Jágrem. Ten je čtvrtý i v počtu asistencí, gólů či střel.
Zajímavostí je, že třeba v historických tabulkách Penguins vévodí střelecké úspěšnosti s 19,8 procenty Petr Nedvěd, který do ligy skrze draft vstoupil v roce 1990, stejně jako Jágr.
Okolo českého supertalentu v Pittburghu v tom roce panovaly pochyby, stačí si přečíst, co o něm tehdy psali skauti. „Levé křídlo z Československa Jaromír Jágr je některými skauty považován za nejlepšího dostupného hráče v tomto draftu. Jenže jde o menšinový pohled a zatímco je Jágr rozhodně prémiový talent, šance na první místo v draftu vypadají malé.“
To se ostatně potvrdilo, když si Pittsburgh vybral Jágra jako číslo pět, zatímco třeba Nedvěd šel jako číslo dva do Vancouveru. Jiný skaut si postěžoval, že byť je dobře stavěný, schází mu jistá finesa.
Scházelo navíc málo a Jágr by byl vybrán o jednu příčku výše. Na této pozici vybírala Filadelfie. Bob Clarke, který byl hlavním manažerem týmu, viděl Jágra hrát na juniorském mistrovství světa a byl přesvědčený, že nikdo lepší v draftu není. Jenže Clarke dostal ještě před draftem vyhazov, a Jágr si tak za Filadelfii zahrál až v devětatřiceti letech.
Jágr v kultuře
Výjimečná sportovní persona kladenského rodáka se odrazila v dění mimo hokej. Víte například, že Jágr měl svou značku burákového másla? Když v sezoně 1994 až 1995 zvítězil v kanadském bodování, dostal na svou počest vlastní arašídové máslo. Kolem toho také vznikla zajímavá legenda.
Když se novináři tehdy třiadvacetiletého Čecha ptali, proč zvolil jako reklamu právě sladkou pomazánku, zareagoval Jágr se sobě typickou nadsázkou. „Během sezony jsem byl asi měsíc zraněný. Doktoři si se mnou nevěděli rady. Pak jsem si ale bolavá místa pomazal burákovým máslem a byl jsem vyléčený. To máslo je moje tajemství úspěchu,“ vykládal s šibalským úsměvem Jágr.
Legenda je očividně stále živá. Jedno původní balení onoho másla se před čtyřmi lety prodalo v dražbě za 1650 korun.
Fascinace Jágrem nekončí ani potravinovými výrobky. O majiteli hokejového klubu Rytíři Kladno vznikly dokumentární filmy jako Republika Jágr nebo Jaromír Jágr: Stále na vrcholu. Figuruje samozřejmě jako postava i v „národní“ opeře Nagano a skupina Těžkej Pokondr o něm nazpívala písničku Náš Jarda Jágr podle vzoru slavné titulní melodie z filmu o boxeru Rockym.
Jak dlouho vlastně česká legenda denně zavazuje brusle, lze dobře poznat třeba ze série hokejových videoher. Poprvé se objevil ve hře NHL Hockey, kde sestával jen z několika barevných čtverečků, naposledy pak v NHL 17, kde byste si ho už díky dokonalé grafice mohli jen těžko splést s někým jiným.
Pro mnohé je Jágrova vytrvalost a zápal pro milovaný sport téměř nepochopitelná. On sám svou motivaci vysvětlit neumí a nemá rád, když se na ni novináři ptají. Tohle k tomu řekl v roce 2016 v už zmiňovaném rozhovoru pro český Forbes Michaelu Marešovi:
„Já nepotřebuju žádnou motivaci. Znova se vrátím k tomu, že nás někdo stvořil, jsme tady určitou dobu a že Bůh nám ukázal cestu, kterou máme jít, abychom byli šťastní. Většinou se tím neřídíme… ale pokud se tím budeš řídit, tak budeš šťastnej, to ti zaručuju.“