Když ve vesmíru létá Adam Sandler jako velitel Jakub Procházka, je čas zbystřit. Ale bude vás Kosmonaut z Čech, adaptace knihy Jaroslava Kalfaře, bavit?
Na první pohled to zní mimořádně lákavě. Hollywood se vrhl na knihu českého spisovatele (člena žebříčku 30 pod 30 z roku 2018) a natočil podle ní hvězdně obsazené sci-fi! Kdo si vystačí s touto zkratkou, pravděpodobně si Kosmonauta z Čech pustí brzy poté, co se 1. března na Netflixu objeví.
Pokud však knižní předlohu neznáte, podívejte se raději nejprve na trailer. Je velmi názornou ukázkou toho, co vás čeká: žádná nablýskaná podívaná z vesmíru plná triků, ale komorní meditace o samotě, lásce a vzájemném naslouchání. Film, patřící spíš na festival typu Berlinale (kde měl premiéru), než mezi převážně mainstreamovou nabídku Netflixu.
Právě streamingový gigant se nicméně do Kalfařovy předlohy zakoukal a vybral ji ke zfilmování. Natáčelo se na jaře 2021 v Česku a zahraniční produkce tu utratila skoro 160 milionů korun.
O Kosmonautovi z Čech se říká, že nejvíce sci-fi je na něm skutečnost, že na dlouhou cestu naší sluneční soustavou posílá svou posádku právě Česko, a pravdou zůstává, že vesmírné prostředí je jen kulisou pro sondu do jednoho skomírajícího manželství.
Základní premisa je prostá. U Jupiteru se objeví záhadná mlhovina a lidstvo se k ní rozhodne vyslat kosmonauta, aby ji prozkoumal. Kosmonaut Procházka ale vyrazil ke hvězdám a doma nechal svoji těhotnou manželku Lenku v podání Carey Mulligan, která už s jeho dlouhými odjezdy ztrácí trpělivost.
Katalyzátorem jejich vztahu se stane podivné mimozemské stvoření, které Procházka ve vesmíru potká a nazve ho Hanuš podle stavitele pražského orloje. Pavoukovitý tvor s hlasem Paula Dana se stane jakýmsi jeho terapeutem, který odmítne přihlížet Procházkově rezignaci a utápění se ve smutku a vzpomínkách na zesnulého otce.
Jak mu rád připomíná: „Měl by ses víc soustředit na živé, hubený člověče.“
Kosmonauta z Čech natočil švédský režisér Johan Renck, jeden z nejpozoruhodnějších filmařů současnosti. Leckdo ví, že má za sebou minisérii Černobyl, momentálně nejlépe hodnocený seriál na Česko-Slovenské filmové databázi, ale točil také epizody Perníkového táty nebo Vikingů a stál i za videoklipy Davida Bowieho, Madonny či Beyoncé.
Kosmonauta z Čech si podle slov pro The Hollywood Reporter od první chvíle zamiloval. Když si procházel scénář, měl pocit, jako by četl o svém životě – kvůli práci osobnímu životu leccos obětoval, ne náhodou je už potřetí ženatý. Například při natáčení Černobylu vzal rodinu na devět měsíců žít do Litvy, kde produkce probíhala.
Tentokrát se vypravil do Česka, kde se natáčely retrospektivní pasáže ze vztahu Procházkových a našinci na nich dobře poznají třeba Mariánské Lázně. Návrat do další země někdejšího sovětského bloku umožnil Renckovi podobně jako u Černobylu zůstat u estetiky evokující komunistickou éru.
Film bližší časové zasazení nemá: dle toho, že se v něm létá k Jupiteru, by se měl odehrávat v budoucnosti, avšak Procházkova vesmírná loď není žádný smyšlený koráb ze Star Treku, spíše retrofuturistické plavidlo připomínající kosmické lodě ze sedmdesátých let.
Renck vás do něj dokonale vtáhne a umně zachycuje klaustrofobický pocit z uzavřeného prostoru lodi, kde Sandlerův hrdina tráví v nekonečné rutině jeden den za druhým. Provází ho jen blikání displejů, pokyny z velína a Hanuš se svými všetečnými otázkami.
Svíraný vědomím, že ho od další lidské bytosti dělí ohromná vzdálenost, a nemožností ovlivnit, co se děje přes půl miliardy kilometrů daleko na Zemi v hlavě jeho milované, ztrácí Procházka zvolna rozum.
Sandler svůj part v tíživé izolaci zvládá mistrně. Na hovory s filmovou manželkou se poctivě chystal voláním z místa natáčení domů své ženě Jackie. Nebyli odloučeni na tak dlouho a takovou vzdáleností, přesto se dokázal Sandler do Procházky díky okolnostem snáze vžít.
V Kosmonautovi z Čech znovu připomíná, že už od časů snímku Opilí láskou není jen hercem komických rolí. A kdo by snad zapomněl, stačí mu do vyhledávače Netflixu napsat slovo Drahokam, za něhož herci mnozí předvídali oscarovou nominaci.
Tady si po většinu doby vystačí na scéně sám, a přece dokáže gesty, mimikou a minimem slov popsat, co vše zpracovává jeho unavený mozek. Přesvědčivě svou roli odehraje i Carey Mulligan, z jejíž utrápené tváře poznáte všechny dlouhé týdny, kdy zoufale postrádala životní oporu. A čím blíže je její muž k záhadné mlhovině, tím více v něj ztrácí víru.
Téma osamělých astronautů a jejich odloučených příbuzných pochopitelně není vůbec nové. V čerstvé paměti jsou velkofilmy jako Interstellar nebo První člověk, které podobný motiv zpracovaly excelentně a přidaly efektní podívanou.
Kosmonaut z Čech se jim nesnaží konkurovat. Jeho děj je jednoduchý, způsob vyprávění pomalejší, artový až surreálný. Je to téměř dvouhodinová introspekce dvou postav, zamyšlení nad ambicemi a egoismem a přemítání, jak se lidé ve vztahu mění.
Na rozdíl od zmíněných blockbusterů patrně neosloví masy, na to není divácky tak vděčný. Stejně jako kniha českého spisovatele, který se už jako náctiletý přestěhoval do USA, nemusí tempem vyprávění sednout každému.
Soustředěním na základní linku a pár postav ale dokáže jít na dřeň, vtáhnout vás do niterných pocitů Jakuba i Lenky, a to vše v okouzlující symfonii vesmírných obrazů a melancholických tónů skladatele Maxe Richtera.
Tuzemské publikum navíc k filmu možná bude shovívavější. Vždyť v jakém jiném sci-fi zní hudba z Rusalky, létá se na lodi zvané Jan Hus a hlavní hrdina má v palubní knihovničce Čapka?