Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zpomalilo na 2,6 procenta z lednových 2,8 procenta.
Přispěl k tomu další pokles cen energií, uvedl v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat.
Analytici podle agentury Reuters očekávali zpomalení inflace až na 2,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zpomalila v meziročním srovnání na 3,3 procenta z lednových 3,6 procenta.
Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny meziročně vzrostly o 3,1 procenta. Analytici čekali jejich zpomalení až na 2,9 procenta.
Nejvíce se v únoru v meziročním srovnání zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o čtyři procenta.
Ceny ve službách stouply o 3,9 procenta a neenergetického průmyslového zboží o 1,6 procenta.
Ceny energií naopak jako jediné klesly, a to o 3,7 procenta. Tempo jejich poklesu však zpomalilo z 6,1 procenta v lednu a v meziměsíčním srovnání naopak vzrostly o 1,5 procenta.
Z jednotlivých členských zemí byla inflace nejvyšší v Chorvatsku, kde činila 4,8 procenta.
V Estonsku spotřebitelské ceny stouply o 4,4 procenta. Nejnižší byla inflace v Lotyšsku a v Itálii, kde činila méně než jedno procento.
Zpřesněnou zprávu s dalšími podrobnostmi a s údaji za celou Evropskou unii zveřejní statistický úřad 18. března.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta, od té doby už výrazně klesla a přiblížila se dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB).
Navzdory zpomalení ale růst základních cen zůstává trvale vysoký, což přispívá k tomu, že ECB bude ještě chvíli držet úrokové sazby na rekordních hodnotách.
Šéfka ECB Christine Lagarde počátkem roku uvedla, že banka by mohla úrokové sazby snížit v létě.
