Proč se v současném světě znovu rozhořelo tolik starých sporů? Stojí za tím nenaplněné psychologické potřeby obou stran konfliktu. Jak vysvětluje sociální psycholožka Sylvie Graf, věda dokáže pojmenovat, co se v takové společnosti v tu chvíli děje.
Oběti války coby nejhorší formy konfliktu potřebují vědět, že jejich hlas je slyšet. A bývalí agresoři, tedy ti, kteří válku rozpoutali, mají psychologickou potřebu opravit svůj morální obraz. Pokud tohle začne drhnout, konflikt se může rozhořet znovu i tam, kde válka skončila.
Právě na vztahy mezi jednotlivými skupinami lidí se zaměřuje tým brněnské Laboratoře meziskupinových procesů v rámci Psychologického ústavu AV ČR. Sylvie Graf je její zakladatelkou.
Zkoumá předsudky mezi lidmi, i to, co jejich intenzitu ovlivňuje. A jednou z lokalit výzkumu jsou i postkonfliktní společnosti v Bosně a Hercegovině a Kosovu.
„V našich výzkumech vidíme, že lidé i třicet let po skončení války mají s druhou stranou velmi málo kontaktů. Jde vlastně o takovou neformální segregaci, kdy se lidé od sebe navzájem oddalují,“ popsala v podcastu.
Odpovědi na příčiny společenského napětí kdekdo hledá ve vědě. Tím spíš v době většího společenského stresu, například v časech covidu, překotné migrace nebo války na Ukrajině. A když vysvětlení ve vědě nenajdou, jsou lidé zklamaní nebo v ni ztrácejí důvěru.
„Jenže vědecké poznání jde dopředu tím, že ho ověřujeme. I to, že něco vyvrátíme, má stejnou hodnotu pro pokrok vědeckého poznání,“ vysvětluje Sylvie Graf.
„Reakcí není odklonit se od vědy, i přes její limity. Vědecké poznání je pořád tou nejspolehlivější cestou, jak skutečnost poznat a vysvětlit,“ dodává.
Jak přesně se dají měřit předsudky mezi lidmi? Co to je pocitový teploměr? Mohou být lidé úplně bez předsudků? A „Jak být lepší“, co se předsudků týče? Poslechněte si v novém díle podcastu z naší stejnojmenné série.
