Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala čtyřiceti sedmi procentům průměrné mzdy. Nyní se nachází na 41,1 procenta.
Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) se záměrem zrušit zaručené mzdy v podnicích nesouhlasí, sdělila místopředsedkyně centrály Radka Sokolová.
„Výsledná varianta čtyřicet sedm procent (poměr minimální k průměrné mzdě) a zároveň ponechání zaručené mzdy pouze pro platovou sféru je kompromisem, který jsme udělali na základě debat s odbory a zaměstnavateli,“ uvedl Jurečka. Podotkl, že podnikatelé a odboráři se na těchto návrzích nikdy neshodnou.
Odbory už dřív případné rušení zaručených mezd ve firmách odmítaly. Požadovaly minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy. Zaměstnavatelé chtěli nižší poměr, volali po zrušení zaručených výdělků.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na šedesát procentech mediánu hrubé mzdy či na padesát procentech průměrné hrubé mzdy.
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Podle Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 měla růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Novela se ve středu při projednávání ve vládě změnila. Původně se měla minimální mzda dostat do roku 2028 na čtyřicet pět procent průměrné mzdy a místo osmi dosavadních stupňů zaručené mzdy se měly od příštího roku vyplácet jen čtyři, ale ve firmách i ve veřejném sektoru. Ministerstvo financí mělo výhrady. Navrhovalo zaručené mzdy úplně zrušit.
Hospodářská komora vyzvala kabinet, aby plán ještě přehodnotil a zaručené částky škrtl, nebo je ponechal případně jen pro státní a veřejnou sféru.
Podle novely by měl výpočet minimální mzdy nejspíš vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Určila by ho na dva roky.
Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Místopředsedkyně ČMKOS označila navrhované zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě ze čtyřiceti pěti na čtyřicet sedm procent za krok k přiblížení se k odborářskému požadavku. „Nemůžeme však souhlasit se zrušením zaručených mezd v soukromém sektoru.
Pro mnoho zaměstnanců v odvětvích, jako jsou například doprava či sociální služby, by zrušení zaručených mezd mělo negativní dopad,“ uvedla Sokolová. Blíž se centrála vyjádří po prostudování schválené podoby zákoníku.
Novelu zákoníku projednají Sněmovna a Senát, poté ji dostane k podpisu prezident. Podle Jurečky by se měl kodex přijmout do léta, aby podle něj vláda mohla navýšit minimální mzdu pro příští rok.
