Na penzi si nespoří čtyřicet dva procent Čechů, nejčastěji ti, kteří budou mít v budoucnu důchod nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili šest procent svých peněz, zatímco šedesát pět procent financí drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu.
Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR provedla mezi tisícovkou respondentů počátkem roku agentura Perfect Crowd. Na penzi si podle průzkumu nespoří především mladší lidé a často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze.
Polovina z těch, kteří nyní investují, to dělá na pravidelné měsíční bázi. „Zde vidíme velký potenciál do budoucna. Lidé si již postupně zvykají investovat pravidelně a se zavedením nového penzijního produktu, takzvaného dlouhodobého investičního produktu, očekáváme, že se bude objem prostředků směrovaných do investic na dlouhodobé pravidelné bázi dále zvyšovat,“ uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.
Lákadlem je podle ní možnost odečíst si takto investované peníze k zajištění na důchod od základu daně. „Zatímco u penzijního spoření si z důvodu čerpání státního příspěvku lze od základu daně odečíst příspěvky až nad hranicí dvanáct tisíc korun ročně, respektive od 1. července 2024 nad 20 400 korun ročně, u DIP je to celá částka již od první koruny,“ dodala Brodani.
Jak ukázal průzkum, dvacet pět procent domácností vydrží bez příjmu maximálně jeden měsíc, třináct procent dokonce ještě méně.
„To zčásti vysvětluje velký podíl těch, kteří penzi neřeší. Část domácností prostě nyní nemá volné prostředky. Právě u této části populace by spoření na penzi mělo nejvyšší přidanou hodnotu, aby v důchodovém věku nedošlo k výraznému snížení životní úrovně až k prostému zajištění základních životních potřeb,“ uvedl předseda asociace Martin Řezáč.
„Částečným řešením je revize příjmů a výdajů a hledání, kde by se dalo alespoň trochu ušetřit,“ doplnil.
DIP stejně jako stávající důchodové spořicí produkty umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně lze každý rok odečíst až čtyřicet osm tisíc korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením šedesáti let.
Dlouhodobý investiční produkt tak umožňuje výhodnější investování například do akcií či dluhopisů a v delším horizontu může přinést vyšší zhodnocení než současné spořicí produkty.
