Výzvy k bojkotu západních značek kvůli izraelskému postupu v Gaze padly v muslimských zemích na úrodnou půdu. Firmy jako McDonald’s, Starbucks nebo Unilever hlásí klesající tržby na Blízkém východě, v Indonésii nebo Malajsii.
Když společnost McDonald’s hlásila výsledky z posledního loňského kvartálu, její tržby poprvé za čtyři roky nedostály předchozím odhadům analytiků. Rozdíl byl obzvlášť viditelný v segmentu International Development Licensed Markets (IDL), kam patří mimo jiné trhy v Asii a na Blízkém východě. Navzdory očekávanému pětiprocentnímu růstu zde tržby stouply pouze o 0,7 procenta.
Problémy v segmentu pokračovaly i v prvním letošním čtvrtletí, kdy tržby klesly o 0,2 procenta navzdory očekávanému růstu o procento. Jedním z důvodů je slabá poptávka v Číně – druhém největším trhu pro McDonald’s po Spojených státech. Jak ale už v březnu varoval CFO řetězce Ian Borden, dalším důvodem je válka v Gaze a s ní související výzvy propalestinských aktivistů k bojkotu značky.
Po sociálních sítích se už od loňského října šíří seznamy silných brandů ze západních zemí, zejména z USA, které mají svým byznysem napomáhat izraelskému válečnému tažení, kritizovanému kvůli bezprecedentnímu počtu zabitých civilistů a podezření z válečných zločinů.
Výzvy usilují o narušení byznysu těchto značek a vytvoření tlaku na ekonomiky jejich domovských zemí, s cílem donutit je omezit podporu Izraele. Jedním z nejaktivnějších hnutí je v tomto ohledu organizace BDS (Boycott, Divestment and Sanctions), která už od roku 2005 nenásilným aktivismem hájí práva Palestinců.
„Samozřejmě nejvýraznější dopad vidíme na Blízkém východě a dále v muslimských zemích, jako je Malajsie nebo Indonésie,“ uvedl CEO McDonald’s Chris Kempczinski. Dodal, že dokud blízkovýchodní konflikt neskončí, výraznější zlepšení situace neočekává.
Kempczinski přiznal významný negativní dopad na byznys řetězce v muslimských zemích už ve svém lednovém příspěvku na LinkedInu. Zdůvodnil to šířením dezinformací, čímž nejspíš narážel na údajnou podporu Izraele. Deklaroval, že dveře McDonald’s jsou otevřené všem a firma odmítá násilí všeho druhu.
Řetězec si však v tomto ohledu „naběhl“ už loni v říjnu po útoku teroristů z Hamásu, když nabídl izraelským vojákům jídla zdarma. Franšízanti McDonald’s v Saúdské Arábii, Ománu, Kuvajtu, Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Bahrajnu a Turecku okamžitě reagovali prohlášením, v němž se od kampaně distancovali. Místo ní přislíbili Gaze pomoc v hodnotě tří milionů dolarů.
McDonald’s zdaleka není jediným západním brandem zasaženým bojkotem. Tržby Starbucks u posledních zveřejněných výsledků také nedostály dřívějším očekáváním.
„Zaznamenali jsme negativní dopad na náš byznys na Blízkém východě. Tamní události měly také dopad na Spojené státy, kvůli mylnému vnímání naší pozice,“ uvedl CEO kavárenského řetězce Laxman Narasimhan po prezentaci čísel za loňský čtvrtý kvartál.
Toto „mylné vnímání“ se firma pokoušela v prosinci korigovat prohlášením, že není politickou organizací a „nikdy žádným způsobem nepřispěla k žádné vládní nebo vojenské operaci“. Pár dní předtím CEO na korporátním blogu uvedl, že mnohé pobočky Starbucks čelí po výzvách na sociálních sítích vandalismu.
Dopady propalestinského aktivismu zaznamenala i firma QSR Brands, majitel franšízy KFC pro oblast jihovýchodní Asie, která v pondělí oznámila dočasné uzavření stovky poboček v Malajsii.
Další velký franšízant, společnost Americana Restaurants International provozující kromě KFC i pobočky Pizza Hut napříč arabským světem, hlásí za poslední loňský kvartál propad tržeb o patnáct procent. Stejný propad zažil na indonéském trhu velkovýrobce spotřebního zboží Unilever, majitel značek Dove, Knorr nebo Hellmann’s.
Konec konfliktu v Izraeli je zatím v nedohlednu – a s ním i vidina příznivějších hospodářských výsledků pro západní značky v muslimských zemích, což se začíná podepisovat i na chystaných akvizicích. Americký finanční kolos General Atlantic například zastavil převzetí dvaceti procent ve firmě Map Boga Adiperkasa, jednom z největších provozovatelů fastfoodových franšíz v Indonésii.
S odkazem na své zdroje o kroku informoval deník Financial Times a doplnil vyjádření jednoho z nich, že deal nelze provést v situaci, kdy „prodeje klesají, plány expanze se omezují, zaměstnancům na pobočkách je ubližováno a nic nenasvědčuje tomu, že by bojkot skončil“.
List dodal, že kvůli bojkotu se zadrhl také prodej jedenadvaceti procent v již zmíněné společnosti QSR Brands. Prodávajícím je firma CVC Capital Partners, jeden z největších evropských hráčů na poli private equity. Její zástupce nechal dotaz Forbesu na aktuální situaci bez reakce.
Bojkoty spotřebního zboží mají na Blízkém východě dlouhou tradici. Před dvaceti lety mizely americké produkty z regálů arabských obchodů kvůli invazi USA do Iráku, působení Coca-Coly na izraelském trhu vedlo v letech 1968 až 1991 k bojkotu ze strany Ligy arabských států. Aktivismus mířil v posledních letech i přímo do Izraele, když se značky Ben and Jerry’s, Orange nebo SodaStream stáhly z Izraelem okupovaných palestinských území.
