Psychedelika, psychoaktivní látky způsobující rozšířený stav vědomí, jsou čím dál populárnější při léčbě duševních onemocnění. Postupně se jejich medicínské užívání legalizuje po celém světě. Ujíždí Evropě kvůli přísným regulacím vlak? A můžeme navázat na tradici a stát se lídry psychedelické léčby?
To bylo tématem vládou zaštítěné konference Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví a udržitelnost systémů zdravotní péče: Česko jako lídr EU?, kterou organizoval think-tank Racionální politiky závislosti, Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres a platforma zabývající se evropskou regulací psychedelik PsychedelicsEurope.
V rámci panelu Filantropie a investice v oblasti inovativních postupů v duševním zdraví se v Lichtenštejnském paláci diskutovalo o investicích do psychedelického výzkumu a specializovaných klinik. Investoři se shodli, že zatím jde spíše o filantropickou činnost, nicméně do budoucna se to může změnit a neměli bychom si nechat ujet vlak.
Podle průzkumu z roku 2023 téměř polovina Evropanek a Evropanů zažila emoční nebo psychosociální problémy. „Zvlášť po pandemii vidíme, že téma mentálního zdraví rezonuje, a to hlavně u mladé generace. Psychedelika mohou lidem zlepšit život, to mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti,“ řekl Václav Štrupl, partner v investiční společnosti Miton, která investovala do psychedelické kliniky Psyon.
„Celý život jsem si myslel, že všechny drogy jsou zlo. Po tom, co má sestra zemřela v důsledku duševní nemoci, jsem se začal tématem duševního zdraví více zabývat a objevil jsem, jaký mají psychedelika potenciál pomoci. Vnímám skoro jako zločin, že lidé k této léčbě nemají v tuto chvíli legální přístup,“ sdílel osobní zkušenost Ondřej Fryc, filantrop a spolumajitel Reflex Capital, a zároveň dodal, že z hlediska investic jsou psychedelika stále ještě spíše charitou než byznysem.
Pozitivnější výhled měl investor a jeden z největších filantropů Česka Václav Dejčmar. Spoluzakladatel vědecké Nadace Neuron a Nadačního fondu pro výzkum psychedelik vidí psychedelika jako zásadní hráče mimo jiné také v oblasti longevity, tedy dlouhověkosti.
„Popularizaci psychedelik v Česku podporuji už patnáct let, protože je to podle mě zásadní téma budoucnosti lidstva. Díky vědě se prodlužuje životnost těla člověka, ale mozek zaostává. To znamená, že třetina lidí bude v budoucnu trpět demencí. A já věřím, že právě psychedelika mohou pomoci prodloužit život také našemu mozku,“ řekl Dejčmar.
Hosté se shodli, že největší překážku výzkumu i potenciálnímu byznysu v oblasti těchto látek tvoří regulace. A Evropa je v tomto pozadu například za Spojenými státy americkými, Kanadou, Austrálií, a dokonce i Thajskem, kde nedávno legalizovali medicínské užívání psilocybinu, psychoaktivní látky získávané z hub.
„Je zřejmé, že do pěti let bude psilocybin legální. A my nesmíme být pozadu, nebo nám ujede vlak, a to i v byznysu. V Česku dnes můžeme legálně sbírat jedovaté houby a otrávit se, ale sběr lysohlávek je zakázaný, a to mi přijde bizarní. Jsem libertarián a myslím, že každý by měl mít právo volby,“ dodal Ondřej Fryc.
„Jsme přece národ houbařů, je to součástí naší kultury,“ vtipkoval Václav Dejčmar. Pokračoval na vážnější notě. „Další výhodou je, že jsme lázeňská země s mnoha místy ideálními pro takovou formu terapie. Navíc tady probíhal rozsáhlý výzkum LSD už v padesátých a šedesátých letech. Věřím proto, že máme veškerý potenciál být světovým lídrem v oblasti psychedelik,“ zakončil ambiciózně Dejčmar.
