Užívání psychedelik se dá přirovnat k manipulaci s ohněm. Když s ohněm umíte zacházet, ohřejete si s ním jídlo nebo zatopíte. Když to neumíte, shoří vám střecha nad hlavou.
Takové přirovnání používá investor a filantrop Ondřej Fryc, když vysvětluje, že psychedelika sice nejsou bez rizika, ale při správném užívání podle něj mohou být pro společnost prospěšná.
„Téma duševních onemocnění je mi blízké a myslím si, že psychedelika potřebují získat punc serióznosti, aby se je povedlo vyčlenit z pytle, do kterého je většinová společnost hází,“ říká Fryc.
Upozorňuje, že zejména není fakticky správné jejich zařazení po boku tvrdých drog, jako je heroin nebo pervitin. „Psychedelika totiž nesplňují ani jednu z definic zařazení na takový seznam – nejsou toxická, nezpůsobují závislost a především prokazatelně mají léčebné využití,“ vyjmenovává podnikatel.
Fryc, dodnes známý hlavně jako zakladatel jednoho z největších tuzemských e-shopů Mall.cz, dlouhodobě podporuje Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres.
Ten založili neurovědci a psychiatři Jiří Horáček, Tomáš Páleníček a Martin Brunovský a ze soukromých zdrojů financuje klinický výzkum psychedelických látek a jejich využití v neurovědách.
„Ve správní radě fondu jsem proto, abych pomohl nasvítit téma, které Psyres řeší. Finančně také podporuji klinické studie, které účinek psychedelik zkoumají,“ říká Fryc. S nápadem stát se členem správní rady fondu ho oslovil filantrop Václav Dejčmar, v radě kromě nich zasedá ještě umělec Yemi A. D.
V současné době se Psyres soustředí například na výzkum psilocybinu v paliativní léčbě nebo u pacientů s rezistentní depresí, tedy u lidí, na jejichž stav standardní formy léčby nemají efekt. Ve fázi designu se nachází studie na výzkum psychedelik u neurodegenerativních onemocnění jako Alzheimerova choroba.
Psychedelika, kam spadá třeba psilocybin, LSD nebo DMT, patří mezi nelegální látky. Úmluva OSN je od sedmdesátých let označuje za drogy bez léčebného využití ve všech členských státech, tedy i v Česku. Řadí se mezi halucinogeny, což znamená, že rozšiřují vědomí, zprostředkovávají kontakt s našimi emocemi nebo vybavují hluboké vzpomínky.
A byť v posledních letech psychedelika zažívají „renesanci“, stále se s nimi pojí mnoho mýtů.
Řada odborníků v Česku i jinde po světě přitom tvrdí, že tyto látky mohou sloužit k terapii některých onemocnění, což dokazují i studie. A díky tomu se pomalu mění i přístup úřadů.
Účinek psychedelických látek u lidí s duševními problémy dlouhodobě zkoumá například Národní ústav duševního zdraví. A vláda v dubnu oznámila, že chce v letech 2023 až 2025 do výzkumu některých halucinogenních látek při léčbě závislostí investovat čtyřicet milionů korun.
Podle řady expertů, například podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, je nicméně nutné změnit systém regulace drog, který pohlíží na všechny látky stejně. Tomu přikyvuje i Fryc.
Za příklad dává Austrálii, Kanadu či některé země USA, kde je užití psychedelických látek v některých typech léčby již legální.
„Z mého pohledu je nepochopitelné, že česká společnost dovoluje jedinci ‚ožrat se do němotyʻ, ale nedovolí mu léčbu za pomoci psilocybinu. Je zcela zvrácené, že ayahuascový šaman a jeho pomocnice, kteří nikdy nikomu neublížili, hrají na bubínky a zpívají písně, dostanou oba osm let natvrdo,“ naráží investor na nedávný případ polských manželů Jaroslawa a Karoliny Kordysových.
Vrchní soud v Olomouci loni dvojici uložil osmiletý trest vězení za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca obsahujícím zakázaný přírodní halucinogen DMT. Soud výši trestu vysvětloval tím, že manželé trestnou činnost páchali dlouhodobě. Do Česka postupně dostali přes dvě stě kilogramů koncentrátu, ze kterého naředěním získali asi tři sta litrů nápoje.
Případ manželů, kteří nakonec dostali milost od exprezidenta Miloše Zemana, vzbudil zájem médií i veřejnosti. Podnítil debatu o tom, proč soud udělil tak vysoký trest za nakládání s látkou, která je sice podle zákona zakázána, ale vědci prokázali, že není návyková a začíná se používat i jako léčivo.
Fryc, v minulosti člen našeho žebříčku nejbohatších Čechů, už výzkum fondu Psyres podpořil miliony korun. Podnikatel před deseti lety prodal Mall.cz a dnes se věnuje především investičnímu fondu Reflex Capital. V portfoliu společnosti jsou i projekty zabývající se právě podporou duševního zdraví, třeba aplikace VOS.health.
Fryc považuje zhoršující se psychické zdraví obyvatel za alarmující. Dokonce hovoří o epidemii.
„Nárůst depresivních pacientů na celém světě je extrémní a stejně tak spotřeba antidepresiv. Ekonomické dopady na státní rozpočty jsou brutální. Jen v Česku v roce 2018, tedy ještě před koronavirem, šlo o osmdesát miliard korun. Není možné před tím dál zavírat oči. Jsem pro, ať se prozkoumají další možnosti léčby, než jenom problém zaplácnout antidepresivní pilulkou,“ říká.
Odborníci také podotýkají, že zatímco antidepresiva navozují pocit úlevy až za několik týdnů, psychedelika to zvládnou v řádu hodin. Zároveň ale upozorňují, že bez odborného dohledu může užívání způsobit vážné potíže.
Tomu přikyvuje i Fryc, podle kterého by psychedelika neměla být volně dostupná, ale regulovaná. Důležité je podle něj v této oblasti vzdělání, tedy aby lidé věděli, co jaká látka může udělat s jejich tělem i mozkem, a aby nekonzumovali neznámé látky v nevhodném prostředí. Ať už je řeč o psychedelicích, alkoholu, kofeinu, nebo látkách na pomezí, třeba kratomu.
„To, že jsou některé látky nelegální, je vytlačilo na černý trh, kde neexistuje žádná osvěta ani kontrola kvality. Co taková prohibice způsobuje, jsme viděli na příkladu alkoholu v třicátých letech v USA…,“ říká Fryc.
Jako filantrop podporuje projekty, které mohou mít významný dopad na celou společnost. „Když mě někdo osloví s tím, že potřebuje nový invalidní vozík, tak je to samozřejmě smutný příběh, ale jde o pomoc jednotlivci a ne o něco, co by mohlo mít efekt na celou společnost jako třeba v případě výzkumu psychedelik nebo podpory školství,“ uzavírá Fryc.
