Dostupnost bydlení v Praze se v letošním prvním čtvrtletí opět zhoršila. Na koupi nového bytu o sedmdesáti metrech čtverečních v hlavním městě člověk potřebuje 15,4 roční mzdy, nejvíce ze všech okolních metropolí. V loňském třetím čtvrtletí to bylo o šest měsíčních mezd méně.
Kromě vlastnického bydlení se zhoršila také dostupnost nájemního bydlení. Vyplývá to z indexu dostupného bydlení rezidenčního developera Central Group, představeného 12. června na tiskové konferenci v Praze.
Ceny bytů podle analýzy v České republice dlouhodobě rostou podstatně rychleji než mzdy. Od začátku roku 2015 vzrostly ceny bytů téměř o sto padesát procent, zatímco mzdy o šedesát dva procent. Po Praze je nejméně dostupné bydlení v Bratislavě, kde je v současnosti třeba na nákup bytu 14,3 ročního platu, a následně v Mnichově, kde je třeba 11,6 ročního platu.
Central Group pracuje s daty, že aktuální průměrná hrubá měsíční mzda v metropoli je 57 817 korun a cena průměrného nového bytu o sedmdesáti metrech čtverečních v hlavním městě 10 685 072 korun.
Index pracuje s daty z Informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce a sociálních věcí a vychází z cen, které vyplývají ze společné analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska.
Podle dat Českého statistického úřadu ale průměrná nominální mzda v Česku v prvním čtvrtletí byla 43 941 korun a za těchto podmínek by tak na koupi nového bytu bylo třeba ročních platů ještě více. Cena nového bytu podle Central Group v současnosti činí 152 644 korun za metr čtvereční, u starších bytů to je 123 683 korun za metr čtvereční.
Praha je podle analýzy nejméně dostupná v regionu, i co se týká nájemního bydlení. Zatímco v roce 2021 bylo třeba na nájemné v průměrně velkém bytu čtyřicet tři procent z průměrné mzdy, v současnosti to činí padesát jedna procent.
Dostupnost nájemního bydlení by mohl zlepšit nový program představený vládou a ministerstvem pro místní rozvoj. Ten by mohl za využití výhodnějších úvěrů pomoci ve spolupráci obcí či státu se soukromými investory stavět nájemní byty s nižším než průměrným tržním nájemným. Stát by nejdříve vyčlenil 4,5 miliardy korun a v příštím roce by k němu přidala Národní rozvojová banka 3,5 miliardy korun.
Předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský považuje zahájení programu za krok správným směrem. Finanční možnosti veřejných rozpočtů jsou ale podle něj velmi omezené a zmiňované programy nemohou krizi dostupnosti bydlení vyřešit.
K tomu bude potřeba vynaložit stovky miliard korun, a je tedy absolutně nezbytné do veřejné výstavby zapojit i soukromý sektor a soukromé finance, míní. Z odborných analýz podle developera vyplývá, že pokud by chtěla veřejná správa ovlivňovat dostupnost bydlení v Česku, pak je nutné, aby každoročně vznikalo alespoň dvacet pět tisíc nových veřejných nájemních bytů.
