V dávné minulosti to bývala nejreprezentativnější budova ve městě, v nedávné spíš obtížný přívažek, se kterým si málokdo věděl rady. Stotisícový Liberec se proto vypravil na nákupy a zámek v centru města, jehož stavba je datována do osmdesátých let šestnáctého století, přibere do svého vlastnictví.
Sídlo, kde pobývala šlechtická rodina Kryštofa z Redernu, odkoupí město od společnosti Ústí Development za 81 milionů korun, rozložených do tří splátek: letos zaplatí čtyřicet milionů, příští rok třicet a zbývajících jedenáct nejpozději v roce 2026.
Areál budovy se nachází na 1,2hektarové ploše v městské památkové zóně. Rozlehlý komplex, na němž se podepsala řada stavebních etap a který byl v minulosti zasažen požárem, doplňuje zámecký park. Sousedí také s nedávno zrekonstruovanou vilou Johanna Liebiega mladšího.
Původní podobu zámku vlastně nikdo nezná. Přestavován a upravován byl tolikrát, že prvotního je na něm máloco. Nejcennější tak zůstává kaple, kterou dala v letech 1604 až 1606 přistavět Kateřina z Redernu. A stejně jako se v areálu střídali řemeslníci, měnil i majitele.
Nejdříve sloužil jako šlechtické sídlo, později v něm byl soud, ubytovna, ředitelství Státních lesů a statků nebo Vysoká škola strojní. V asi největší známost vešel, když v něm Skloexport hostil nejrozsáhlejší expozici skla na světě, víceméně utajenou před zraky veřejnosti. Tehdy se mu přezdívalo Skleněný zámek.
Společnost Skloexport ale zkrachovala v roce 1997 a soud s ní se táhl několik let. Firma dlužila také 1,4 miliardy korun Komerční bance a Živnobance, o další tři čtvrtě miliardy přišel stát. Soudce nakonec všechny obžalované viny zprostil a po konkurzním řízení v roce 2001 byla skleněná sbírka Skloexportu, čítající dvacet tisíc předmětů, vydražena.
Opuštěný a chátrající zámek nakonec koupila společnost Ústí Development, jenže ani ta památku nijak neoživila, pouze zámek posledních pár let jednou ročně na týden pronajímala společnosti Anifilm, která v něm pořádá festival animovaných filmů.
O navrácení zámku zpátky městu se proto poslední léta spekulovalo. Znalecký posudek z loňského roku mluvil o hodnotě 97 milionů korun, nakonec se podařilo dojednat cenu o dvacet procent nižší. A město už také přesně ví, jak se zámkem naloží.
Liberec počítá s tím, že organizátoři Anifilmu by dostali k dispozici takzvané bílé křídlo, kde by nově sídlil Dům animace. Jeho součástí bude stálá expozice české animace a animovaných filmů včetně workshopů a výtvarných dílen. Kromě toho plánují školu animace s animačními studii a samozřejmě další ročníky Anifilmu.
„Křídlo bychom festivalu dlouhodobě pronajali s tím, že by mohl na jeho opravu čerpat dotace. Ten odhad je zatím asi čtyřicet milionů korun,“ vypočítává náměstek libereckého primátora Adam Lenert.
Ladem nezůstane ani červené, redernovské křídlo. To si chce radnice nechat pro sebe, respektive i pro potřeby základní umělecké školy, která by tak mohla rozšířit své výtvarné kroužky.
„Propočítáváme a zvažujeme i druhou myšlenku – přestěhování části magistrátu. Ten je nyní v pěti budovách, přičemž už v dubnu jsme deklarovali, že chceme odejít z S-Tower (budova společnosti Syner Group, pozn. red.),“ dodává náměstek.
I tady je však potřeba rekonstrukce, jejíž odhady jsou zatím na padesáti milionech korun. Podle některých zastupitelů se navíc mohou vyšplhat až na desetinásobek.
