Michal Hubík je velvyslancem špatného svědomí. Toho, které přichází při nočních útocích na lednici, návštěvách fastfoodů nebo nečekaně komplikovaném zapínání kalhot rok čekajících na svoji příležitost. Má ale ambici změnit svět. A víc než dobře nakročeno.
Fotografie k tomuto článku by mohly naznačovat, že řešením problémů s nadváhou je zvedání želez. Čím těžších, tím lépe. Tak jednoduché, ačkoli vlastně spíš složité, to není. Tohle není story o kouči z fitness centra. Michal Hubík přichází s pro mnohé přijatelnější cestou, jak nekynout a zbavit se pocitu, že to, co do sebe člověk cpe, mu ve výsledku spíš škodí.
Že tahle cesta dává smysl, dokazují ostatně jako vždy čísla. Pokud se nic nepokazí, tržby jeho firmy Vilgain totiž letos přeskočí osm set milionů korun. Těžko najít lepší důkaz, že i v zemi milovníků smažených řízků, kde vítězem propadajícího se segmentu gastronomie posledních let jsou jednoznačně fastfoodové řetězce, se dá uspět s kvalitními potravinami, které pod značkou Vilgain nabízí. Cesta k tomu ale byla dlouhá.
Začala před patnácti lety v brněnském fitness centru, respektive v miniaturní brněnské prodejně se sportovními doplňky, do které Hubíka ještě jako teenagera přilákaly neobvykle nízké ceny proteinových tyčinek. Ačkoli na místě zjistil, že jsou všechny prošlé, od koupě ho to neodradilo a s majitelem obchodu Janem Kernem se dal do řeči.
Rozuměli si, což byl ideální základ pro spolupráci a později i obchodní partnerství. Rozjeli spolu na zdravý životní styl zaměřený web Aktin, který si dával za cíl pomoci lidem porozumět tomu, co vlastně jedí, jak cvičit nebo jak přistupovat k používání potravinových doplňků.
„Náš cíl byl, že budeme psát o věcech, o kterých píší jiní, ale podle nás nejsou pravda. Všechno se to točilo kolem fitness, toho, jak dobře jíst, jak se o sebe starat, jak celkově výkonnostně žít. Web pak doplníme e-shopem, do něhož vybereme nejlepší produkty z trhu,“ popisuje začátky Aktinu Hubík.
Byznys plán zafungoval, takže došlo na pořízení prvního firemního auta za padesát tisíc v podobě orezlé Škody Felicia Pick-up, v níž se denně vozily balíky na poštu a jezdilo se pro zboží od dodavatelů po celé střední Evropě, které se pak rozesílalo zákazníkům.
„Jenže časem jsme zjistili, že i když má nějaký produkt dobré složení, typicky třeba proteinová tyčinka, neznamená to, že to tak zůstane napořád. Prodávali jsme třeba jeden britský brand, za kterým stáli tři foundeři. Všechno v pohodě, ale po pěti letech je koupila velká firma a kvalita byla pryč.“
